Hrdinové nebo oběti? Reportéři ČT odkryli politické postoje oceněných studentských funkcionářů

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Medaili za hrdinství udělil prezident Zeman devíti představitelům studentských organizací na návrh poslance Jiřího Kobzy (SPD). Například šéf SPD Tomio Okamura je označil za silné vlastence a národovce. 

Čeští historici, kteří se zabývají protinacistickým odbojem, se už dva týdny dohadují o tom, zda si vůdcové studentských spolků zavraždění nacisty 17. listopadu 1939 vyznamenání zaslouží.

„Je otázka, jestli ty studenty vyznamenat, protože pokud by to bylo vyznamenání za hrdinství, tak oni byli jednoznačně oběti. Nestáli proti nacistickému režimu, ale snažili se s ním vyjít,“ říká historik Prokop Tomek. „Většina z nich patřila k české nacionální pravici, většina z nich už studenty nebyla,“ dodává historik Josef Tomeš. 

„Ocenění chápu jako ocenění symbolické. 17. listopad 1939 je bezpochyby symbolem, stejně tak chápu i to ocenění studentů,“ uvedl historik Jiří Plachý. „Byli popraveni, to je pro mě absolutně důležité a podstatné,“ doplnil historik a bývalý předseda české vlády Petr Pithart.

Radikální Česká vlajka

Po Mnichovské konferenci v roce 1938 se v Československu ujala moci Strana národní jednoty, která sdružovala řadu nacionalistických stran včetně Národní obce fašistické. Politici vládnoucí strany často hleděli se sympatiemi na autoritativní diktátory. 

Ke slovu se začali hlásit i nacisti z České vlajky, kteří byli ostře proti Židům, Romům, homosexuálům, ale také proti demokratům, komunistům a sociálním demokratům. I když byla druhá republika otevřeně antisemitská a Židy vyloučila z veřejného života, radikální Českou vlajku zakázala. Ta totiž spáchala bombové útoky na dva pražské obchody vlastněné Židy a chystala podobný útok i na plzeňskou synagogu. Česká vlajka byla postavena prakticky mimo zákon.

S výjimkou jednoho nebyli popravení studentští funkcionáři členy Vlajky, sedm z nich ale patřilo ke krajní pravici, ať už k prvorepublikovému Národnímu sjednocení nebo ke Straně národní jednoty. 

Výstraha před demonstracemi proti okupaci

Už po okupaci uspořádaly 28. října 1939 demokratičtí obhájci Masarykovy republiky demonstrace jako vzpomínku na vznik Československa. Vládnoucí strany nechtěly mít s touto akcí nic společného. A podobný postoj zaujali i představitelé studentských spolků, které prezident Zeman nyní vyznamenal. 

Devět protektorátních představitelů studentů bylo zastřeleno v pražských Ruzyňských kasárnách, a to pro výstrahu před dalšími demonstracemi proti německé okupaci. Sedm z nich si ale více či méně zadalo s německými nacisty.

„Když jsme to rozebírali, tak jsme zjistili, že ta jejich památka je taková nedoceněná, protože z našeho pohledu těch devět studentských vůdců byli skuteční hrdinové, šli orodovat za propuštění dvanácti set studentů, které Němci zajali,“ řekl poslanec SPD Kobza. 

Je pravdou, že bez soudu popravení protektorátní funkcionáři, nikoliv studenti, Jaroslav Klíma a Josef Matoušek se za zatčené přimlouvali. Nebylo to však u okupačních orgánů, ale u protektorátního prezidenta Emila Háchy. 

Kobza údajně zatajil extremistické aktivity

Jedním z oceněných prezidentem byl i Jan Černý, o kterém Kobza Zemanovi napsal, že byl predsedou Svazu českých mediků. Jenže mu zatajil, že byl ze svazu za druhé republiky vyloučen pro svůj extremismus. Černý totiž rozmnožoval rasistické letáky a byl také členem Vlajky, kterou historik Petr Koura označil za radikální organizaci. 

„Každý historik si čerpá ze svých kanálů. Nemůže se vyhnout tomu, aby do toho necpal svoje vlastní názory. Takže současná liberální ideologie s tím může mít problémy,“ reagoval Kobza.

Další vyznamenaný Josef Matoušek byl podle Koury místopředsedou Českého svazu pro spolupráci s Němci, tedy organizace, která vyzývala k aktivní spolupráci s Německem. „Matoušek měl velice blízko k těm protektorátním kolaborantským kruhům,“ dodává historik. 

Kobza ale reagoval slovy, že si nemyslí, že by nacisté popravovali své sympatizanty. Historik Koura to ale vidí jinak: „Nacisté chtěli ukázat, že teď tady vládnou oni, a že i tak loajální člověk s názory do značné míry korespondujícími s nimi, může být popraven, když se rozhodnou.“

„Nacisté chtěli dát najevo, že příslušnost k oficiální protektorátní reprezentaci neznamená beztrestnost a nedotknutelnost těchto lidí,“ doplnil Tomeš. 

Na otázku, zda neměl prezident u některých oceňovaných pochybnosti, jeho mluvčí Jiří Ovčáček neodpověděl.

„Některá jména, co se týče výčtu vyznamenaných, jsou naprosto nezpochybnitelná. U některých měl ale (premiér) těžkou ruku, jak sám přiznal,“ odpověděl na dotaz Reportérů ČT mluvčí premiéra Petra Fialy (ODS). Právě premiér totiž vyznamenání spolupodepisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 14 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 36 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...