„Hrajeme o charakter naší společnosti,“ řekl Kroupa o pomoci Ukrajině

Nahrávám video

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko poskytlo napadené zemi vojenský materiál v hodnotě přes sedm miliard korun. Jako dárce, koordinátor nebo organizátor se pak Česko podílelo na dodávkách v přepočtu zhruba za 72 miliard korun. Na pomoci se podílely i nezávislé spolky a veřejnost. „Otázka bezpečnosti už není výlučnou oblastí státu. Podpora posledních tří let ukazuje vnitřní potřebu společnosti se bránit,“ věří zástupce organizace podporující Ukrajinu Skupina D Martin Kroupa. Vedle něj přijali pozvání do pořadu 90′ ČT24 iniciátoři dalších projektů Martin Ondráček a Jan Heřmánek.

Humanitární organizace za první dva roky konfliktu vybraly přes šest miliard korun. Podle nich ochota lidí přispívat na humanitární pomoc Ukrajincům není už taková, jako byla v prvních měsících konfliktu. Daří se ale organizacím, které vybírají peníze na zbraně. A úspěšné jsou i spolky, které získávají peníze na menší projekty.

Drony Nemesis

→ sbírku organizuje Skupina D, z. s.

→ sbírka na drony pro Ukrajinu

→ záštitu nad spolkem převzali náčelník generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky genmjr. Radek Hasala

→ k 10. lednu 2025 se projektu podařilo vybrat přes 210 milionů korun, což odpovídá více než 21 tisícům dronů

Dárek pro Putina

→ projekt Nadačního fondu pro Ukrajinu

→ dárci přispívají na jednotlivé kampaně

→ celkem se do projektu zapojilo 321 205 dárců, kteří přispěli více než 934 mil. Kč

Team4Ukraine

→ projekt zaměřen na přímou humanitární podporu civilistům zasaženým válkou

→ poskytuje materiální i jinou pomoc konkrétním jednotkám obránců Ukrajiny

„Naši sbírku jsme otevřeli dva dny před invazí. Byli jsme takzvaně v plné polní, ale přesto ten šok dolehl na všechny,“ vzpomíná člen předsednictva Skupiny D a předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa.

„Já jsem patřil mezi skupinu lidí, kteří nevěřili, že to Putin udělá,“ přiznává iniciátor projektu Dárek pro Putina Martin Ondráček. „Byl jsem strašně překvapený, nedávalo mi to logiku a naštvalo mě to. Od rozčílení mi pomohla až příprava podpory.“

„Doufal jsem, že to bude menší invaze, například že Rusko zaútočí jen na část Ukrajiny, na Luhansk nebo Doněckou oblast. První den to byl šok, byli jsme naštvaní a přemýšleli, jak pomoct,“ doplnil místopředseda Team4Ukraine Jan Heřmánek.

Je více apatie, ale podpora neupadá

Začátek české pomoci Ukrajině byl úžasný, poznamenal Kroupa. „Myslím si, že nikdo nečekal tak silnou reakci veřejnosti. Bylo to povzbuzující – pomoci bylo dokonce tolik, že jsme ani nebyli schopní vše využít. Ale dnes už okolo sebe mnohem více vidím takový druh apatie, že s touto situací nejde nic dělat. Nechci to nazývat únavou, to je podle mě nehorázné, protože nám se nic neděje. Hrajeme o charakter naší vlastní společnosti,“ myslí si Kroupa.

V číslech se apatie ovšem vůbec neodráží, doplnil Ondráček. „K roku 2024 jsme vybrali téměř čtvrt miliardy korun. Pro mě je to zpráva o tom, že lidé chtějí pomáhat, i skrze někoho, kdo nakupuje zbraně. To v českém prostředí přineslo změnu,“ míní.

„Je důležité si uvědomit – mě by to upřímně dříve vůbec nenapadlo – že teď můžeme prakticky přispět k tomu, že se nějaký ruský voják nevrátí z války domů. Například pokud člověk pošle dva a půl tisíce korun, zaplatí to kilo trhaviny. A to je strašně moc,“ vysvětlil Ondráček. Důležitost trhaviny zdůraznil i Kroupa. „Ukrajinci ji mají málo a momentálně ji montují i ze starých min, což je velmi nebezpečné. A hodila by se i v případě konce války, pomohla by k odminování území, kterého je hodně,“ vysvětlil.

Heřmánek vidí financování zbraní také jako důležitý způsob pomoci. „Pakliže čelíte agresi, pomoc civilistům je samozřejmě důležitá, ale hlavní je zbavit se té příčiny. Tou je útočník, kterého musí Ukrajina porazit,“ poznamenal. Zároveň potvrdil, že finanční pomoc neklesá. „Jen se nejspíše trochu uzavírá do určité bubliny,“ doplnil.

Proč vojenská pomoc?

Hosté také promluvili o otázce, jestli vojenskou pomocí jen neprodlužují konflikt. „Nenávidím argumenty, že podporujeme válku a nechceme ji ukončit,“ rozohnil se Ondříček. „Když mi přece někdo vlítne do obýváku, tak ho odtamtud vyhodím. Nebudu čekat, až se sám rozhodne odejít za vlastních podmínek,“ popsal.

„Nechci žít ve světě, kde jakýkoliv stát napadne jiný a ostatní se vykašlou na mezinárodní dohody. Kdyby nebyla válka, humanitární pomoc není potřeba. A války obvykle končí tím, že jedna strana vyhraje,“ argumentoval Ondráček.

„Při této otázce se trochu mlží o tom, kdo je agresor a kdo oběť. To je potřeba neustále opakovat, je to naprosto jednoznačné. Agresorem je Putin, který se rozhodl vrátit Ukrajinu do svého područí,“ řekl Kroupa. „Týká se to i nás – pokud dovolíme vojenské narušení cizí hranice, ohrozí to nás všechny,“ upozornil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...