Komu slavnému stál pod okny český vánoční strom, proč si dát pozor na svatého šprecha, jak rozkrojit jablko a co pro Hanu s Marií přichystala budoucnost? Vánoce se opakují každý rok, ale možná vám následující kvíz ukáže, že přesto o těchto svátcích ještě mnohé nevíte.
1. Volno na Štědrý den bereme jako samozřejmost. Přitom to není tak dávno, kdy 24. prosinec státním svátkem nebyl. Mezi státem uznaná volna je tehdejší Federální shromáždění zařadilo až v roce 1990 na poněkud spontánní návrh jednoho z poslanců. Zemí, kde by Štědrý den byl také státním svátkem, není na světě mnoho, pár výjimek by se nicméně ještě našlo. Například jedna z následujících. Která?
- Madagaskar
- Kyrgyzstán
- Venezuela
2. Štědrý večer považujeme v Česku za vrchol Vánoc. Oslavu narození Ježíše Krista. Víte, který den má spasitel vlastně přesně narozeniny?
- 24. prosince
- 25. prosince
- 1. ledna
3. Příchod Ježíše Krista na svět opěvují i různé koledy, tedy vánoční písně, především (ale v moderní době ne nutně) s náboženskou tematikou. K nejznámějším u nás patří třeba Tichá noc, i když ta je zrovna původu rakouského, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny anebo Půjdem spolu do Betléma. Kolébat Ježíška panáčka se v poslední zmíněné koledě vydávají muzikanti Janek, Kuba, Mikš a Vávra. Na cestu si berou i své hudební nástroje – v následujících možnostech ale jen jeden hraje na ten správný instrument.
- Kuba hraje na basu
- Mikš na housličky
- Janek na dudy
4. I když Vánoce jsou významné křesťanské svátky, udržely se v nich – byť nezřetelné – odkazy i na pohanské časy. Jedním takovým je zlaté prasátko, které lze zahlédnout jen tehdy, pokud se člověk o Štědrém dni postí. Původně je symbolem odkazujícím k slovanskému vítání zimního slunovratu. Dnes má prasátko monopol na odměnu za půst, v minulosti ho ale dle kraje mohl nahradit i zlatý kohout nebo zlaté telátko. A na Slovácku vepříka jako jakýsi kontrolní orgán doprovázel svatý šprech. Co bylo v jeho pravomoci, aby se přesvědčil, že dítko půst nelajdá?
- Sedět mu celý den za krkem
- Provrtat mu bříško
- Plivnout mu do talíře
5. Půst končí, jakmile na večerní obloze vyjde první hvězda, a na řadu přichází slavnostní večeře. Ke štědrovečerní klasice, tedy bramborovému salátu se smaženým kaprem, zasedají české domácnosti v podstatě až od první republiky. Inspirace k salátu k nám pravděpodobně došla z carského Ruska, kapr à la řízek „připlul“, jako mnohé vánoční tradice, z německy mluvících zemí, zpopularizovat ho v českých kuchyních pomohla i Magdalena Dobromila Rettigová, když recept na obalovou rybu zařadila do své vyhlášené Domácí kuchařky. Kapr se nicméně na štědrovečerní tabuli zabydloval už předtím, jen v jiných úpravách. Třeba dělaný „na černo“. Bez jaké ingredience se v takovém případě neobešel?
- Bez pytláka
- Bez kakaa
- Bez perníku
6. Vedle cukroví nebo štrúdlu na svátečním stole většinou nechybí ani vánočka čili štědrovka, pletenice, štola, calta či húska. Příprava tohoto sladkého pečiva bývala obřadem s řadou pravidel. Hospodyně prý při pletení vánočky musela mlčet, při kynutí si zase měla povyskočit. Těžko říct, jestli tohle dodržovali pekaři, kterým se povedla nejdelší česká vánočka. Kolik měřila?
- 5 metrů
- 8 metrů
- 13 metrů
7. Ještě před dvěma sty lety by byly taková vánoční jedlička nebo smrček považovány za výstřednost. Stromek po vzoru německých zemí poprvé v českých krajích nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, aby potěšil své přátele. Ještě zhruba tři dekády ale trvalo, než se strojení stromků rozšířilo, nejprve v bohatších měšťanských rodinách, pozvolna pak i na venkově. Nestály ovšem na zemi, ale zavěšovaly se od stropu, někdy dokonce špičkou dolů, mimo jiné i kvůli úspoře místa. Ovšem ještě před „zavedením“ stromku bylo zvykem zavěšovat do dveří či nad stůl větev vylepšenou pamlsky. Z jakého důvodu?
- Aby se nasytily duše mrtvých
- Pro osamělé pocestné
- Sloužily jako krmítko, které by zajistilo přízeň přírody
8. Vánoční stromy zdobí nejen domovy, ale i veřejná prostranství. Velkou zásluhou spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, autora lyrické pohádky Liška Bystrouška. Spolu s přáteli v zimě roku 1919 našel v lese promrzlé opuštěné děvčátko. To jej vedlo k myšlence na charitativní sbírku pro sirotky a potřebné děti, kterých bylo po konci války víc než dost. Na brněnském náměstí nechal proto vztyčit strom, pod nímž mohli lidé přispívat do kasičky na dětský domov. Nás zajímá ale jiný český veřejný strom. Smrk původem z Beskyd nadělal o jedněch Vánocích spoustu parády na kterém slavném místě?
- V Bílém domě
- Na Svatopetrském náměstí
- V Kremlu
9. Jak už bylo řečeno, Štědrý večer je časem, kdy se mohou dít zvláštní věci. Třeba se odkrývá budoucnost. Čeká vás zdraví, štěstí, dlouhá léta? Napoví svíčky v ořechových skořápkách, které vratce plují po hladině škopku, s dostatečnou dávkou fantazie lze něco odhadnout i z lití olova, naopak jednoznačné „ano“, nebo „ne“ poskytne rozkrojení jablka. Jadřinec ve tvaru kříže nevěstí nic dobrého, naopak hvězdička je příslibem štěstí a jistot. Jak správně musíte do biblického ovoce zakrojit, abyste věštbě pomohli naklonit se na správnou stranu?
- Od šťopky k „bubákovi“
- Příčně
- Na čtvrtky
10. K zásadním štědrovečerním otázkám patřilo, kdo se dostane pod čepec. Jestli se vdá a případně přibližně za koho mohlo zvědavé děvče zjistit různými způsoby. Třeba házením střevícem (pokud bota odhozená za zády směrem ke dveřím ukazovala špičkou z domu, znamenalo to vdavky), třesením bezem nebo plotem v kombinaci s psím štěkotem (Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes) a tak dále. Co se vdavekchtivá dívčina dozvěděla, když o půlnoci na Štědrý den (ty nedočkavé už 30. listopadu na svátek svatého Ondřeje) zaklepala na kurník a zakvokala slepice?
- Že do roka otěhotní
- Že se do roka vdá
- Že se do roka nevdá
11. S věštěním si ale neradno zahrávat, jak varoval i Karel Jaromír Erben v baladě Štědrý den. V ní se dvě „panny jak jarní růže květ“ rozhodnou nahlédnout do své budoucnosti prostřednictvím další tradice – díry v ledu. Jaký obraz na hladině zimního jezera zahlédly, vzpomenete si?
- Hana svého ženicha, Marie svůj pohřeb
- Marie svého ženicha, Hana svůj pohřeb
- Hana vodníka, Marie svatební košili
12. A ještě jeden vánoční zvyk, už víceméně zapomenutý. Na druhý svátek vánoční, tedy „na Štěpána“, bývalo oblíbené takzvané štěpánování. Věděli byste, v čem spočívalo?
- Je to jen krajový výraz pro koledování
- Sváteční soutěžení svobodných mládenců, kdo vytočí u muziky nejvíce kol
- Házení zrní po děvčatech
13. K přání „šťastných a veselých Vánoc“ patří i přání do nového roku. Ne nutně osobně. Už během devatenáctého století se v českých zemích staly populární novoročenky, v tuzemské verzi typicky označené písmeny PF. V zahraničí by pravděpodobně této zkratce nikdo nerozuměl, přestože je původně převzatá z francouzštiny. Co znamená?
- Iniciály prvních odesílatelů českých „péefek“
- Pour féliciter, ve významu francouzského „k blahopřání“
- Z francouzského „profit“, ve významu přání prospěchu
14. Za „oficiální“ konec vánočních svátků považujeme svátek Tří králů, kdy se odstrojuje stromeček. V ten den se do Betléma přišli Ježíškovi poklonit tři králové, jimž byla později přirazena jména Kašpar, Baltazar a Melichar. Navštěvují i české domácnosti a křídovým nápisem na dveřích (K † M † B †) přináší požehnání do příštího roku. Jaké dary tenkrát v Betlémě ale odevzdali narozenému Ježíškovi?
- Zlato, kadidlo, myrhu
- Velblouda, oslíka, ovci
- Přišli s prázdnou
15. Tři králové většinou nechybí v betlému, tedy vyobrazení Svaté rodiny, obklopené rozmanitými postavami, od řemeslníků po anděly. Například zřejmě nejznámější tuzemský betlém, třebechovický, který je národní kulturní památkou, obsahuje 351 figurek. Jde o celodřevěné mechanické panorama, betlémy se ovšem vyrábí a vyráběly z všemožných materiálů. Existují i keramické, papírové, perníkové nebo třeba háčkované. Co myslíte, vznikl v Česku také betlém z některé z následujících potravin?
- Chleba
- Másla
- Medu
