Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.

„Trend je takový, že nám bohužel stoupá počet požárů, a to zejména těch, které jsou v životním prostředí, a zvyšuje se počet zásahů u dopravních nehod,“ přiblížil Vlček. Dopravních nehod s účastí hasičů sbor loni evidoval 25 049, předloni jich bylo 23 665. Hasiči také řešili 9768 úniků nebezpečných látek, meziročně o 572 více. Méně zasahovali u technických havárií či planých poplachů.

V souhrnu loni zásahů ubylo o téměř 35 tisíc na zhruba 167 800. Předloni byl však počet událostí vysoký kvůli povodním. „Vzhledem k tomu, že loni nebyla žádná velká mimořádná událost jako povodně v roce 2024, tak došlo k absolutnímu poklesu, a to zejména u těch technických zásahů,“ řekl Vlček. Pokles událostí hasiči zaznamenali ve všech krajích s výjimkou Prahy – zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

Podle hasičů přibývá i požárů skládek. „Trend u nich je skutečně narůstající. Primárně jde o skladování velkého množství materiálu na malé ploše při nedodržování předpisů. Buď tam není skladováno to, co tam má být, nebo nejsou například odstupové vzdálenosti tak velké, aby nedocházelo k přenosu požáru,“ vyjmenoval Vlčkův náměstek Daniel Miklós. Výsledky kontrol jsou podle něj alarmující, u bezmála poloviny z nich byly dle něj nalezeny závady.

Mezi významné zásahy loňského roku patřil požár restaurace v Mostě kvůli plynovému ohřívači, kde zemřelo sedm lidí. Po požáru hasiči spustili rozsáhlou kontrolní akci. V restauračních zařízeních vytápěných sálovými plynovými topidly provedli 1738 kontrol, nedostatky zjistili v 677 zařízeních. Udělili také pokuty za téměř 1,3 milionu korun. Velké nasazení prostředků si dle Vlčka vyžádala také havárie vlaku převážejícího benzen v Hustopečích nad Bečvou, kde zásah trval několik měsíců.

Při zásazích se loni zranilo 481 hasičů, o 45 méně než v roce 2024. Stejně jako předloni ani loni v souvislosti se zásahy žádný hasič nezahynul.

Hasiči se v loňském roce zapojili do zahraničních misí, pomáhali například po povodních v USA, při epidemii slintavky a kulhavky na Slovensku nebo při lesních požárech v Bulharsku, Severní Makedonii či Španělsku.

Vlček: Hasiči by potřebovali zvýšit počet míst

Vlček na tiskové konferenci také podotkl, že hasiči by potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku, zejména ve výjezdových jednotkách. V těch loni bylo přes 7600 hasičů. V současnosti má sbor k dispozici celkem 10 900 služebních míst, stejně jako loni a předloni.

„Za poslední dva roky se nám nepodařilo přesvědčit vládu o navýšení početních stavů hasičského záchranného sboru. Plánovaný počet hasičů by měl být o 1070 vyšší,“ upřesnil generální ředitel hasičů. Loni hasiči přijali 520 nových příslušníků, 382 jich od sboru odešlo. Personální situaci se dle Vlčka v posledních letech podařilo stabilizovat. Problémy jsou ale v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji, kde je příslušníků méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...