Demokracie funguje pouze v malé části světa a potýká se se závažnými problémy, které ohrožují její existenci. Zaznělo to při diskusi v hlavním panelu druhého dne mezinárodní konference Forum 2000. Za hlavní hrozby považují korupci, organizovaný zločin, vzestup populismu nebo proměnu diskusního prostředí a uvažování volených politiků kvůli sociálním sítím.
Jak na Foru 2000 upozornil bývalý španělský premiér Felipe Gonzáles, funkční demokratické politické systémy jsou dnes jen v Evropě, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. „To je přibližně 27 procent z celého světa,“ řekl. Víru v demokratické principy podle něj ovlivňuje řada vnějších faktorů, například globalizace ekonomického systému.
O situaci v Rusku se rozhovořil tamní opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza. Podle něj nelze již hovořit o demokracii. Režim prezidenta Vladimira Putina považuje za autoritářský. Varoval přitom mezinárodní společenství, aby se smířilo s tím, že Moskva odmítá výtky kvůli porušování lidských práv a označuje je za vměšování do vnitřních záležitostí země. „Domácí utlačování je vždy následováno vnější agresí. Nedá se čekat, že stát, který porušuje práva vlastních občanů, bude respektovat práva jiných,“ řekl.
Hned na sociální síť, ať je to pravda či lež
Felipe Gonzáles považuje za výzvu pro demokratické země vyrovnat se se změnou toho, co motivuje rozhodnutí politiků. Míní, že nad rozvahou a ohledem na dlouhodobé důsledky rozhodnutí vítězí snaha využít ke svému prospěchu sociální sítě a on-line média, která pracují hlavně s emocemi. „Lži mají stejnou hodnotu jako pravda, záleží jen na tom, jak rychle se rozšíří,“ řekl González.
O roli sociálních sítí v demokratickém světě hovořil i německý politolog Yasha Mounk. Jsou díky nim více slyšet hlasy extremistů a posilují populismus. Ti podle Mounka často slibují, že odeberou moc vládám a předají ji lidu. „Populisté ale mají velmi úzký koncept toho, kdo je lid,“ podotkl. Ty, koho za lid nepovažují nebo kdo nesouhlasí s jejich názory, označují za zrádce, které je třeba zničit.
Generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro se potom zamyslel nad volebními systémy. U většinových systémů v Severní a Jižní Americe vnímá závažný nedostatek, protože i nejtěsnější většina znamená volební vítězství. To podle něj přispívá k polarizaci společnosti.
Foa: Globalizační nerovnost je živná půda populismu
Australský politolog Roberto Stefan Foa v odpoledním panelu věnovaném populismu spojil vzestup populistických uskupení s globalizací. Ta podle něj vytváří ve společnosti nové nerovnosti a lidé mimo metropole se cítí být ponecháni elitami napospas osudu. „Tato nerovnost je živná půda pro populismus. Ten proto není jednorázovým fenoménem roku 2016, ale zůstane s námi přinejmenším celé desetiletí a bude ovlivňovat každodenní politiku,“ upozornil Foa.
Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský nicméně s Australanem zcela nesouhlasil. Podle něj nelze všechny problémy svalovat na globalizaci a je třeba přiznat i to, že ke ztrátě důvěry v demokracii, která podporuje populisty, přispěli i politici a média.
- Mezinárodní konference Forum 2000 má letos téma Jak posílit demokracii v nejisté době. „Důvěra v instituce upadá a víra v demokracii slábne. Demokratické procesy se paradoxně samy stávají příčinou, ale také prostředkem odklonu od základních demokratických hodnot a myšlenek,“ uvedli pořadatelé. Konference potrvá do úterý.
- Naplňuje odkaz Václava Havla prostřednictvím podpory demokratických hodnot a respektu k lidským právům, rozvoje občanské společnosti a posilování náboženské, kulturní a etnické tolerance. Vůdčím světovým osobnostem, myslitelům a odvážným jednotlivcům ze všech oblastí života poskytuje prostor, kde mohou tato zásadní témata sdílet a otevřeně o nich diskutovat.
