Stavět se nebude, pokud nebudeme mít nový stavební zákon, zní argument odpůrců současné právní normy a důvod, proč se v Česku staví tak pomalu. K přijetí nového stavebního zákona se zavázala vláda Andreje Babiše, a to do roku 2021. Podle premiéra je to jednoznačná priorita. Zákon částečně kritizuje 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský, není prý vhodné, že se na něm velkou měrou podílí Hospodářská komora ČR. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to ale obhajuje a tvrdí, že komora poskytuje odborné zázemí.
Nový stavební zákon má spojit stavební řízení do jednoho řízení o povolení stavby a všechny stavební úřady mají podléhat nově vzniklému Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Zákon dále počítá s takzvanou fikcí souhlasu: pokud úřad nerozhodne ve stanoveném termínu, znamená to automatické ano.
Norma přináší i změny v postavení dotčených orgánů, místo závazného stanoviska půjde v některých případech jen o doporučení a některé agendy, například památkovou péči nebo ochranu přírody, bude řešit už jen stavební úřad. S novým zákonem by měla skončit praxe dodatečných povolení, stavební úřady mají nařizovat demolice černých staveb. Norma také předpokládá elektronizaci stavební agendy nebo změny v soudních přezkumech rozhodnutí.
Plnit lhůty
Fikce souhlasu je podle některých kritiků problematická, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se za ni ale staví. „Není možné, aby občané vůči státu, když mají plnit povinnosti a zdrží se o jeden den, platili neskutečné pokuty. Ale když se stát zpozdí vůči občanům, tak se neděje nic. Kde to jsme? Jak je možné, že se nedodržují lhůty? Proto je ta fikce,“ vysvětlila ministryně v Otázkách Václava Moravce.
Pokud úředník nedodrží lhůty, bude to chápáno tak, že nemá námitky proti ochraně veřejných zájmů a vydá se souhlasné stanovisko. „Ale tím, že to bude v jedné linii pod Nejvyšším stavebním úřadem, tak se jeho nadřízenému okamžitě rozsvítí kontrolka, že bylo vydáno automatické povolení. A může okamžitě buď zjednat nápravu a samozřejmě odvolat se v moci úřední, nebo se pídit, co se tam děje. Jak to, že personálně nestíhají lhůty, a konečně se to bude někde řešit,“ tvrdí Dostálová.
Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla je směřování nového zákona v pořádku. „Jako architekt, který má svou s. r. o., musím platit, když něco neodevzdám včas. (…) Proč by to stát neměl dělat stejně?“ ptá se.
Podle něj se architekti „automaticky generovaného povolení“ trochu obávali, teď však tvrdí, že by fikce měla fungovat, když se nastaví odpovídající lhůty. „Šedesát dní (návrh ministerstva, pozn. red.) je nereálná lhůta, nikdy nikdo nevydá žadné nové stavební povolení za šedesát dní. Dnes ho nevydá skoro ani za rok,“ tvrdí Kasl a navrhuje půlroční lhůtu.
Na připravovaném zákonu předseda komory oceňuje i takzvaný princip koncentrace, kdy se sejdou všechny dotčené strany naráz, například památkáři či úředníci zodpovědní za životní prostředí, a dohodnou se. Kasl by v zákoně změnil roli obcí, podle jeho názoru by měly mít větší slovo než dnes.
Kritika Hospodářské komory
„Úkol veřejné správy je hájit veřejný zájem. (…) Jestliže je složitá realita, tak nemůžu trvat na jednoduchém řízení,“ uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier. Ministerstvo se podle něj při psaní věcného záměru zákona příliš zaměřilo na jednu stranu. „Přinejmenším chápu ty obavy, protože věcný záměr není natolik konkrétní a popravdě řečeno ani okolnosti vzniku toho návrhu. Je zřejmé, že tady ministerstvo velmi akcentuje práva některých osob,“ dodal soudce.
Poslanec a 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský poukazuje na propad Česka v mezinárodním srovnání. „V roce 2012 jsme byli 68. na světě z hlediska rychlosti stavebního řízení. Propadli jsme se na 156. místo na světě, kde jsme horší než Bangladéš nebo Rumunsko. Od roku 2014 se prodloužila lhůta ze 143 dnů na 246 v roce 2018, což je nárůst délky o 72 procent,“ upozorňuje Farský.
Kvůli tomu podle něj v Česku panuje zoufalá situace, kdy se „pomalu vyplatí“ postavit černou stavbu a dodatečně ji zlegalizovat. Poslanci se nelíbí ani to, že si ministerstvo najalo Hospodářskou komoru ČR, která je jedním z dotčených účastníků řízení, aby mu pomohlo s napsáním zákona.
Ministryně Dostálová to hájí a situaci připodobňuje k novému občanskému zákoniku, kdy si ministerstvo spravedlnosti údajně najímalo externí spolupracovníky, kteří nový kodex napsali. Hospodářská komora, jak tvrdí ministryně, k zákonu připravuje odborné pozadí.
