Evropské dotace velkým podnikům, euro a digitální daň. Témata debaty parlamentních lídrů

Nahrávám video

Vztah k evropským dotacím, (ne)přijetí eura či digitální daň na velké internetové firmy. To byla další témata, o kterých ve čtvrtek diskutovali  předsedové politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně – v ekonomické části debaty České televize. Tu moderovala Světlana Witowská.

Vít Rakušan (STAN) reagoval na otázku, jak by jednal v době, kdy se Česká republika stane čistým plátcem do EU. Řekl, že ta doba samozřejmě přijde a je nutné s těmito informacemi veřejnost seznamovat, aby byla Unie srozumitelná. 

Marek Výborný (KDU-ČSL) ke stejnému dotazu uvedl, že k principům EU patří i princip solidarity a vzájemné spolupráce. Řekl, že členství v Unii nám hodně dalo a musíme být připraveni, když jsme součástí nějakého projektu, být v tomto ohledu solidární. Mělo by se podle něho také připomínat, kolik projektů už EU v Česku podpořila.

Dotace pro velké firmy

Otázku, zda by se měly dotacemi podporovat velké ziskové firmy, dostal Andrej Babiš (ANO). Řekl, že v tuzemsku je 770 velkých podniků. Dodal, že čeští zemědělci chtějí mít stejné podmínky jako francouzští nebo němečtí. To se při vstupu do EU (2004) nepodařilo dojednat a devět let jsme museli čekat, než jsme dostali stejné podmínky. S tím souvisí podle něho i to, že nejsme soběstační v některých potravinách. 

Špatně jsme vyjednali v letech 2002 až 2004 kapitolu zemědělství a dostáváme nyní menší dotace, řekl Vojtěch Filip (KSČM). Pokud jsou nyní zastaveny dotace z EU pro Agrofert, souhlasí s tím, aby se to vyrovnávalo z českého rozpočtu. Obecně podle něho platí, že bez těchto dotací by byly české zemědělské firmy nekonkurenceschopné a „padly by“. 

Tomio Okamura (SPD) zpochybnil informaci, že by Česko bylo čistým přijemcem a řekl, že na členství v EU nevyděláváme. Argumentoval vyváděním dividend z ČR nadnárodními korporacemi. Připomněl také projekt Počítače do škol, kde podle něho 60 procent dotace šlo na administrativní účely.

Nahrávám video

Dotace jsou podle Ivana Bartoše (Piráti) určeny k tomu, aby vyrovnávaly rozdíly v jednotlivých zemích. A pokud je firma velká a zdravá, nemůže své podnikání stavět na dotacích, řekl. Dotaci by měly dostávat firmy, které přináší inovace pro 21. století. 

Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že dotace by měly dostávat podniky do 600 hektarů, což je podle něho optimální velikost. Dodal, že přece nemůžeme být v EU tak dlouho, dokud kasičku nevybereme, a pak utečeme. Až se staneme čistým plátcem, bude to znamenat, že naše ekonomika bude podstatně silnější než nyní.

Nejrůznější měkké projekty, typu golfových hřišť, by podle Víta Rakušana (STAN) neměly získávat evropské dotace. Naopak by měly směřovat například do propojování infrastruktrury ve vodním hospodářství, aby se předešlo hrozícím krizovým situacím. 

Malí a střední farmáři by měli získávat dotace, jako je tomu ve Francii a Rakousku, řekl Petr Fiala (ODS). Tím bychom řešili problémy sucha, dvojí kvality potravin, krajiny a životního prostředí. 

Jiří Pospíšil (TOP 09) by podpořil zastropování dotací, tedy aby každá farma dostávala maximálně 100 tisíc eur na dotacích. Zůstalo by tak větší množství peněz, které budeme moci investovat do ekologických projektů. Například zadržování vody v krajině. Připustil, že je mu jasné, že některé státy budou proti tomu.

Euro a digitální daň

Dále se v pořadu diskutovalo například o (ne)přijetí eura či digitální dani. Podle Hamáčka (ČSSD) by se mělo přijmout v situaci, kdy to bude pro naše občany ekonomicky i sociálně výhodné. Dnes tomu tak kvůli intervencím České národní banky není. Zároveň uvedl, že závazek přijmout v nějakém momentu euro stále platí. 

Podle Bartoše (Piráti) jsou digitální daň a daňové ráje propojenou otázkou a je potřeba se domluvit v Evropě na stejné dani.

„Otázka daňové politiky musí zůstat na úrovni národních států. Digitální daň je cesta, kterou se máme dlouhodobě ubírat,“ řekl Výborný (KDU-ČSL).

Podle Okamury (SPD) je potřeba zdanit velké firmy typu Facebook či Google. Vydělávají tady velké peníze a měly by zde být daněny. Tuto daň podpořil i Pospíšil (TOP 09), ale měla by být nižší (3 procenta) než uvažuje česká vláda (7 %). Filip (KSČM) řekl, že rovněž prosazuje digitální daň.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 11 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 26 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 9 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...