Důvěra Čechů ve vládu rapidně klesá, je nejnižší ze zemí Evropské unie

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Obyvatelé Česka oproti minulému průzkumu Eurobarometr, zveřejněnému loni v únoru, méně věří české vládě i parlamentu. Podíl lidí důvěřujících parlamentu klesl v tuzemsku meziročně z 25 na 15 procent. Výrazně vyšší je důvěra v Unii i třeba v OSN, která vzrostla ze 45 na 57 procent.

Zatímco své vládě i parlamentu aktuálně věří méně než pětina Čechů, průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty za všechny země EU činí zhruba 36 procent. Průměrná důvěra v Unii za všechny země evropského bloku činí 49 procent, což je třetí nejvyšší hodnota za celé období od východního rozšíření v roce 2004. Je také podobná jako míra důvěry Čechů v Unii. 

Česko však nadále patří k zemím s nejmenší důvěrou v EU. Nejvyšší důvěra v EU je v Portugalsku (78 procent), Irsku (74 procent) a Litvě (70 procent), nejnižší naopak v Řecku (37 procent), na Kypru a ve Francii (shodně 39 procent).

Podle většiny Čechů byla epidemická opatření oprávněná

Nedůvěra v tuzemskou vládu se odráží i v názorech účastníků průzkumu na úroveň demokracie v Česku a na protikoronavirová opatření vlády. Zatímco v předchozím dotazování bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno 66 procent lidí, nyní je to 45 procent. Průměrná spokojenost s fungováním národní demokracie za všechny země EU činí 55 procent.

Opatření zaváděná v Česku proti šíření nemoci covid-19 považuje naprostá většina dotázaných – 68 procent – za oprávněná. S tím, jak opatření aplikuje česká vláda, je jich ale spokojeno jen 24 procent. Hůře než český kabinet dopadl jen jen lotyšský, s jehož postupem vůči pandemii je spokojeno jen 21 procent tamních obyvatel. Průměrně je s opatřeními svých národních vlád spokojeno 43 procent obyvatel EU, nejvíc v Dánsku, a to 79 procent. 

Naproti tomu s opatřeními zaváděnými krajskými a dalšími místními orgány je v Česku spokojeno 48 procent a s opatřeními zaváděnými EU 40 procent lidí.

Více než čtyři z deseti obyvatel EU (42 procent) by se nechali očkovat proti covidu-19 – nebo už očkování podstoupili (3 procenta) – co nejdříve to bude možné, pokud je k dispozici úřady schválená vakcína. Nejvíc lidí se chce co nejdříve očkovat v Irsku (70 procent), naopak nejméně lidí (13 procent) na Kypru, kde také hlásí nejvíc lidí (26 procent), že se očkovat nechce vůbec (průměr EU je 12 procent).

V Česku je mírně nadprůměrný podíl lidí, kteří očkování odmítají (14 procent). Stejně tak převyšuje mírně unijní průměr i množství těch, kteří chtějí vakcínu co nejdříve (48 procent).

Zdraví důležitejší než imigrace

Oproti poslednímu z průzkumu se proměnilo pořadí nejdůležitějších problémů, kterými by se měla EU podle svých obyvatel především zabývat.

Zatímco loni v létě považovali lidé za nejvýznamnější téma ekonomickou situaci, následovanou stavem veřejných financí členských států a imigrací, nyní staví na první místo zdraví. Až po něm následují ekonomika a veřejné rozpočty, imigrace klesla na páté místo za problematiku životního prostředí a změn klimatu. Zdraví považují za nejdůležitější téma i Češi, následuje ekonmická situace a imigrace. 

Oproti minulému průzkumu značně poklesla důvěra Čechů v ekonomiku. Situaci tuzemské ekonomiky nyní považuje za dobrou 30 procent účastníků průzkumu, zatímco v předchozím Eurobarometru ji kladně hodnotilo 71 procent. Naprostá většina ale stále pozitivně vnímá finanční situaci vlastních domácností nebo zaměstnanost v Česku. Nejvíc lidí vidí ekonomickou situaci své země pozitivně v Lucembursku (86 procent), nejméně v Itálii (7 procent). Průměr EU je 29 procent. 

Průzkum se prováděl letos od 17. do 22. února. Zúčastnilo se ho 1100 obyvatel Česka starších 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...