Je světový den štědrosti a dobrých skutků. I letos se do stovek dobročinných výzev a aktivit zapojili také Češi, kteří patří mezi štědré dárce. Aspoň jednou ročně věnuje peníze nebo potřebné věci každý druhý. Roste i počet nejrůznějších sbírek, mimo jiné na sociálních sítích a platformách. Podle organizace Fórum dárců to ale kromě užitku někdy přináší také nepřehlednost.
V pražském domově pro seniory klienti dostávali čokoládové pralinky a chválili si také společné posezení s dobrovolníky z organizace Adra. „Pro naše klienty to znamená opravdu něco velkého, že na ně někdo myslí, že jim někdo věnuje pozornost,“ popsala ředitelka domova SeneCura SeniorCentrum Klamovka Petra Pipková.
Dobrovolníci v deseti městech rozdali osm tisíc pralinek. Speciálně pro tento den je vytvořili lidé s handicapem z Valašského Meziříčí. „Je to den, kdy možná po nákupním šílenství na Black Friday se společnost zastaví. Tam, kde je vám to nejblíž, tak tam přispět. A myslím si, že rozum vás navede. Každopádně určitě je třeba být obezřetný,“ upozornila zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.
Nenechat se zmanipulovat soucitem radí i Klára Šplíchalová, která v dárcovství funguje přes dvacet let. Založit sbírku je dnes díky internetu jednodušší a zrádnější. „Každý čtvrtý Čech se v posledním roce potkal s nějakou podivnou nebo problematickou sbírkou,“ upozornila. Navíc dárci mají podle ní větší problém se ve sbírkách zorientovat, a to přináší pokles zájmu například v regionálních sbírkách.
„Tady je největší problém v tom, že lidé uspořádají sbírku, než aby si zjistili, jestli na to neexistuje nějaký příspěvek, jestli tady není nadace, pak je tady celá řada nadbytečných sbírek. Já jsem se dokonce setkala s tím, že lidé v dobré víře chtěli pořádat sbírku na benefiční koncert, který by naopak měl generovat nějaké prostředky,“ popsala Šplíchalová, která je zároveň ředitelkou Fóra dárců.
Zpřehlednit prostředí má od nového roku i novela o veřejných sbírkách. Přísnější pravidla budou mít například prodejci dárkových předmětů na ulici.
Materiální i jiná pomoc
Pomáhat druhým je pro Čechy důležité. Aspoň nějakou formou se snaží podle průzkumu agentury Ipsos zapojit přes osmdesát procent z nich. Třetina lidí nejčastěji věnuje svůj čas v různých dobrovolnických aktivitách. Čtvrtina přispívá nárazově. Každý desátý pravidelně věnuje čas i věci, o něco méně lidí dlouhodobě finančně přispívá. Celkem sedmnáct procent lidí se do pomoci nezapojuje vůbec.
Pokud jde o finanční příspěvky, Češi je nejčastěji dávají na podporu dětem. Pomáhají také obětem živelních katastrof, zvířatům nebo handicapovaným.
Počet sbírek v poslední době roste hlavně na dárcovských platformách. „Určitě se najdou odpůrci, na které to působí tak, že si dneska může sbírku založit kdekdo, a proto je právě důležité určit správně i cílovou částku, správně prověřit informace ve sbírce, aby prostě bylo jasné, že to je celé důvěryhodné,“ uvedla mluvčí platformy Znesnáze Simona Patelisová.
Podle zakladatele platformy Donio Davida Procházky je to vždy primárně o aktivitě zakladatelů, aby si sami přivedli dárce. „My v Doniu nechceme být soudci tomu, že bychom řekli: vy sbírku ještě ano, vy už ale ne,“ poznamenal.
Velkou vlnu solidarity vzbudily i letošní zářijové povodně. Sbírek se rozběhly stovky. Přispěli čtyři z deseti Čechů. Jen na platformách Donio a Znesnáze se sešlo zatím 93 milionů korun. Sbírky vyhlásila ale i řada dalších organizací. Třeba Člověk v tísni dosud vybral přes 480 milionů.
