„Dětem se smějí, že nemají počítač na distanční výuku.“ Linky bezpečí i důvěry musely posílit kapacitu chatů

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Podle vedoucí Linky bezpečí Kateřiny Liškové narostlo v roce 2020 mezi volajícími téma kyberšikany bezmála o sedmdesát procent. „Problém kyberšikany se objevil ve 151 kontaktech a jedná se o sedmašedesátiprocentní navýšení oproti roku 2019. Tyto potíže řeší nejčastěji dívky ve věku mezi dvanácti a čtrnácti lety,“ popisuje Lišková. V roce 2019 řešilo kyberšikanu 89 volajících, v roce 2018 o tři volající méně.

Nárůst kyberšikany potvrzuje i Linka důvěry Dětského krizového centra. „Často je to způsobeno právě tím, že svět dětí se mnohem více redukuje na svět virtuální. Pandemie způsobila, že mnohdy jediným kontaktem s vrstevníky se stává monitor počítače. Děti přestávají mít na výběr mezi světem skutečným a virtuálním. Navíc ještě nedokážou vnímat velká rizika, která se v online prostoru nacházejí,“ říká mluvčí Linky důvěry Jana Pěchová. U Linky důvěry vzrostla od roku 2017 témata týkající se problémů v kyberprostoru o 75 procent.

„Často nás také kontaktovali dospělí, kteří chtějí svým dětem tuto dobu ulehčit a zajímali se o bezpečnost v kyberprostoru, což je naopak pozitivní posun od roku 2019,“ doplňuje Pěchová.

Operátoři museli řešit i zneužití dat a stalkování na síti

„Opakovaně jsme se setkali i s dětmi, které se staly terčem výsměchu ostatních, protože se rodina potýká s ekonomickými problémy a ony nemají na distanční výuku počítač,“ pokračuje Pěchová s tím, že školáci silně prožívají svoji atraktivitu ve skupině právě podle hodnocení ve virtuálním prostoru, jako je počet „lajků“ nebo množství „přátel“.

Velký nárůst zaznamenala Linka bezpečí také ohledně zneužití osobních dat. To řešilo o 64 procent volajících více než v roce 2019, konkrétně dvě stovky. V roce 2018 řešilo tento problém 90 volajících, v roce 2017 jich bylo necelých 70.

Oproti předchozím letům se navýšilo také téma kyberstalkingu. Ten řešilo na Lince bezpečí loni 237 volajících, jedná se tak o 62procentní nárůst oproti roku 2019. Tehdy řešilo tento problém 146 volajících.

Témat šikany ve školách oproti roku 2019 ubylo. I přesto se ale tento problém řešil častěji než kyberšikana. „To, že se děti méně stýkaly ve škole, lze evidovat ve snížení četnosti tématu šikany ve škole o 43 procent oproti roku 2019. V roce 2020 bylo téma šikany ve škole v 915 kontaktech, v roce 2019 v 1608 kontaktech,“ pokračuje Lišková z Linky bezpečí.

Podle ní eviduje linka úbytek telefonátů na téma školy, šikany a potíží mezi vrstevníky. „Úbytek těchto témat na Lince bezpečí může částečně souviset s nouzovými opatřeními v rámci covidu, kdy se děti mohly méně potkávat,“ doplňuje.

Strach jako ústřední téma telefonátů i chatů

Podle Liškové řešili volající často na Lince bezpečí psychické potíže, rodinné vztahy nebo sexuální vyzrávání. Podobné problémy měli i volající na Linku důvěry. „Častým tématem se stal spor o dítě. Nouzová opatření a stav karantény se mnohdy stával nástrojem rodičů v rozvodových a porozvodových situacích, který používali v mocenském boji o své děti,“ uvádí Pěchová. Pro některé rodiny bylo zase složitější trávit spolu kvůli izolaci více času. Důsledkem toho bylo prohloubení syndromu CAN (tedy syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).

Kvůli pandemii tak docházelo ke zhoršení psychického stavu řady dětí. „Strach se stal ústředním tématem všech hovorů i chatů. Děti trpí strachem z nemoci, ale i o své blízké. Měly obavy, jaké to bude, až se vrátí mezi své vrstevníky, a teď mají zase strach, jestli se tam vůbec někdy vrátí,“ popisuje Pěchová.

V roce 2020 zaznamenala Linka důvěry také zvýšený zájem o kontakt pomocí chatu. Stejně jako Linka bezpečí rozšířila i Linka důvěry jeho kapacity. „V době pandemie, kdy musely být děti izolované doma u svých počítačů, jejich zájem o tuto službu narostl, a tak jsme od července rozšířili vlastní kapacity pro klienty, aby nás ještě více mohli kontaktovat touto formou,“ uzavírá Pěchová s tím, že centrum přijalo o 169 kontaktů na chatu více než v roce 2019, konkrétně 1131. Nejčastěji se na chat obracejí děti ve věku 9 až 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...