Dělnický prezident Gottwald měl svůj lid dovést do „krásné socialistické budoucnosti“

Nahrávám video

Přesně před sedmdesáti lety zvolilo Národní shromáždění Klementa Gottwalda novou hlavou státu. Ve funkci vystřídal Edvarda Beneše a dobové snímky tehdy slavnostně hlásaly, že bude prezidentem, který „rozvážně a moudře povede svůj lid do krásné socialistické budoucnosti“. Místo toho se ale stal symbolem justičního teroru, na Hradě se utápěl v alkoholu a Československo dostal do područí Sovětského svazu.

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí, se uzavřela v březnu 1953.

Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. Vyučil se truhlářem a od roku 1921 byl členem KSČ. Na výsluní stranické politiky se dostal ve svých třiatřiceti letech, když se na přelomovém pátém sjezdu KSČ v roce 1929 postavil do čela stranických pučistů a vyhlásil bolševizaci strany.

Budoucí dělnický prezident Klement Gottwald jako truhlářský učeň (označen x) ve Vídni.
Zdroj: ČTK

Jak se kroutí krk

Jeho skupina se prosadila především díky dogmatickému přebírání tehdejších směrnic Komunistické internacionály. Gottwaldovy parlamentní výroky z prosince 1929 o tom, že komunisté se do Moskvy jezdí učit, „jak vám zakroutit krk“, jen dokreslují linii tehdejšího vedení KSČ.

V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti Tomáši Garriguovi Masarykovi a kromě neúspěchu si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu.

Nahrávám video

Druhou světovou válku strávil v moskevském exilu. V roce 1945 se stal předsedou KSČ a funkci vykonával až do své smrti. V květnu 1946 vyhrála jeho strana volby, když získala téměř čtyřicet procent hlasů, a Gottwald se stal premiérem.

Po únorovém komunistickém převratu Beneš nakonec 7. června abdikoval a do uvolněného prezidentského křesla byl místo něj 14. června jednohlasně zvolen Gottwald. Volba proběhla přímo ve Vladislavském sále, pro se vyslovilo všech 296 poslanců Národního shromáždění.

„Přemysl z dílny“

Volbu provázela silná propagandistická prezentace. Rudé právo psalo o „Přemyslovi od pluhu – Klementu Gottwaldovi z dílny“. Dobový týdeník slavnostně hlásal, že se „poslanci a ministři sešli k dějinnému aktu, aby postavili do čela státu muže, který rozvážně a moudře povede svůj lid do krásné socialistické budoucnosti“.

„Zvolením soudruha Gottwalda prezidentem republiky byl znovu výrazně potvrzen obrovský dějinný dalekosáhlý převrat, který byl u nás po znovunabytí ztracené svobody uskutečněn,“ prohlásil tehdy rovněž Antonín Zápotocký, který se stal 15. června 1948 předsedou vlády.

Z projevu Klementa Gottwalda k pražskému lidu 14. června 1948:

  • „… práce nás čeká. Ale pokojná, radostná práce, bez svárů a štvanic, při které je možno si zpívat, práce, kterou děláme s chutí.“

Gottwald se navenek snažil vzbudit dojem pokračovatele historie a tradic. „Ihned po volbě se zúčastnil v Chrámu svatého Víta slavnostního Te Deum, jež sloužil arcibiskup Beran. Do kostela Gottwald nikdy nechodil a v Boha nevěřil – bylo však třeba vzbudit důvěru věřících spoluobčanů, kteří by se jinak mohli obávat, že nový režim zavede jejich pronásledování jako v Rusku,“ uvádí Pavel Kosatík v knize Devět žen z Hradu.

S manželkou pak dokonce odjel do Lán, aby se poklonil u hrobu T. G. Masaryka. Ve skutečnosti ale režim tou dobou rozhodně nezahálel. „V době, kdy Gottwald s Martou přijímali na Hradě ovace, už byla vězení plná zatčených odpůrců režimu, lidé byli vyhazováni z práce, střílelo se na hranicích a rozjíždělo se pronásledování normálně smýšlejících lidí,“ dodává Kosatík. 

Nahrávám video

Už od února 1948 se navíc prohlubovalo Gottwaldovo vazalství na Moskvu. Začátkem 50. let byl již v podstatě pasivním vykonavatelem Stalinových direktiv. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře.

Gottwald měl také už delší dobu problémy s alkoholem, které na Hradě vygradovaly. Na jeho stavu se podepsal i strach, aby v soukolí čistek a procesů neuvízl i on sám. Nakonec tento osud potkal generálního tajemníka strany Rudolfa Slánského. Gottwald se na Hradě stále více uzavíral a podle Kosatíka přestával chodit i na sekretariát strany. V roce 1952 se tak ÚV KSČ nesešel ani jednou.

Rudým faraonem

Pětašedesátiletý Gottwald zemřel v březnu 1953 jen několik dní po návratu z pohřbu sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina v Moskvě. Po jeho smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž „prezidenta hospodáře“ na poslední cestě doprovázely statisíce lidí. 

Gottwaldovo tělo bylo po vzoru Lenina i Stalina nabalzamováno a vystaveno v památníku na pražském Vítkově, který komunisté po únorovém převratu přestavěli na rudý Pantheon. Zvrat přišel v roce 1959, kdy kolektiv lékařů zjistil, že i přes nejlepší možnou péči a rady balzamovačů přímo z Moskvy dochází uvnitř těla k pomalému rozkladu.

„Obě nohy musely být postupně nahrazeny protézami a 20. března 1962 politické byro ÚV KSČ přijalo přísně tajné rozhodnutí o přemístění ostatků. Ministr vnitra Lubomír Štrougal odvolal čestnou stráž od bran mauzolea, budova byla převedena pod ministerstvo školství a technické zařízení dostala Karlova univerzita. Gottwaldovo tělo bylo zpopelněno a československý pokus o nesmrtelnost skončil,“ popisuje historik Stanislav Červinka mladší.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...