Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Nahrávám video

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Připomínky osmasedmdesáti let od konce druhé světové války vnímá Kroupa i v kontextu už víc než rok trvající otevřené invaze Ruska na Ukrajinu. „Musíme si uvědomit, že dějiny zvláště té druhé světové války nám připomínají, že svět může zešílet. To se dnes děje na východě a těžko hledat cestu, jak tomu zabránit,“ zmínil. 

Myslí si, že současná situace skýtá množství historických paralel, ze všeho nejvíc mu připomíná situaci v září 1938. „Také jsme byli přepadeni a oloupeni o část našeho území,“ řekl. Rovněž ho překvapil „starý“ způsob vedení války, kterou by si v jednadvacátém století dříve těžko představil, a místy mu kvůli bojům v zákopech připomíná spíše vůbec první celosvětový konflikt. 

V souvislosti s oslavami výročí si myslí, že je důležité připomínat hlavně české hrdiny, kteří během konfliktu a v době nesvobody odvážně bojovali za svoji zem, ať už na východní, nebo západní frontě. Přiznává, že velký podíl na konci války a osvobození Československa v roce 1945 nesla Rudá armáda, i přesto si ale myslí, že je nutné připomínat také problematické aspekty osvobození. 

„S ní přišlo bohužel i obrovské násilí na civilním obyvatelstvu. To nikdo nečekal. Tisíce a tisíce znásilnění, krádeží. To je nesrovnatelné s jakoukoliv jinou armádou té doby. To je také potřeba říct,“ dodal s tím, že to ale podle něj nesnižuje enormní nasazení Sovětů proti nacistickým vojskům.

Jako kočka, která otevřela myši klec

Zatímco západní Evropa si připomíná konec války 8. května, země, které byly součástí bývalého Sovětského svazu, svátek slaví až o den později. Nově by se tento svátek měl slavit už osmého i na napadené Ukrajině, což prezident Volodymyr Zelenskyj vysvětluje „posílením jednoty národů Evropy“.

Kroupa tento krok ocenil a zmiňuje, že právě oslavy takzvaného Dne osvobození 9. května využíval Sovětský svaz jako ideologickou zbraň pro vymezení vlivu svého impéria. Zelenskyj podle něj měl tento návrh předložit už loni. „Všechny zotročené národy a země musely slavit 9. května, všichni věděli, že konec války se slaví 8. května. Ta kapitulace byla jednoznačná. Ale Josif Stalin to používal jako jakýsi prsten moci,“ řekl. 

Osvobození je dle něj i vzhledem k další historii Československa důležité vnímat s tím, že z osvobozenecké armády se později stala okupační. „S osvobozením se to má tak, jak napsal kolega Adam Drda. My jsme byli jak myš zavřená v kleci a přišel kocour, který klec otevřel. Ale začal si s námi pohrávat a svobodu nám nedal. Sovětský svaz nás osvobodil, ale svobodu nám nepřinesl,“ vysvětlil svoji tezi. 

Vyprávět příběh

Květnové vzpomínkové dny by podle něj měla společnost vnímat hlavně jako radostnou oslavu svobody. Připomínat si dějiny by se mělo pomocí osudů a hodnot, nikoliv „v monstrózním hávu betonových staveb a pomníků,“ míní. 

„Odchází válečná generace, která nám 78 let vypráví o tom, aby se ta hrůza už neopakovala. Najednou tato generace zmizela a zůstávají nám jen ty paláce. Zásadní je vyprávět si příběhy a sdělovat si o této zkušenosti,“ doplnil. 

I kvůli historické paměti bude rezolutně potrestaný ruský vládce Vladimir Putin, protože na principu spravedlnosti stojí západní svět, odpověděl Kroupa na dotaz, zda půjde vymáhat spravedlnost u válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.  

Právě tento konflikt vnímá jako zásadní pro další vývoj lidstva. „Jsme ve velice vážné situaci, která může skončit naprostým rozvratem civilizace. Jsme na pokraji třetí světové války a dotýkáme se opravdu hrůzných možných apokalyptických řešení, které vůbec nikdo nechce připustit,“ sdělil. Kvůli tomu, že Rusko disponuje jadernými zbraněmi, si podle něj s Putinovým režimem neumí mezinárodní společenství poradit. 

Právě ruskému vládci by pak rád vzkázal krátkou větu: „Těš se na kriminál.“ Dodal, že by pro něj navrhl nejvyšší trest. „Má být jednoduše odstraněn. Nedovedu si představit, že by odešel s doživotním trestem. Moje spravedlnost to potřebuje. Jsem křesťan, katolík, takže trest smrti je pro mě velmi složitý, ale v tomto případě ano.“ 

Nezisková organizace Post Bellum, kterou Kroupa vede, podle něj má ze sbírek na veřejných účtech několik desítek milionů korun. Na pomoc Ukrajině plánují poskytnout terénní sanitky a hlavně zdravotnické potřeby pro vojáky. Naposledy nakoupili také padesát vysokokapacitních generátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...