Letecká doprava se postupně vrací na výsluní, z nějž ji smetla covidová pandemie a s ní související zákazy cestování. Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas si ovšem nemyslí, že by bylo snadné aktuální růst udržet – i kvůli proměnám, které leteckou dopravu v blízké budoucnosti čekají. Letectví v příštích letech přejde na nová – a nákladnější – paliva a navíc bude dál čelit konkurenci pozemní dopravy, zejména rychlovlaků. Jan Klas byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.
Šéf Řízení letového provozu si nemyslí, že by v nejbližších letech stoupla letecká doprava nad úroveň posledního předcovidového roku 2019, k němuž se stále vztahuje. Na jedné straně sice vnímá „obrovský hlad po cestování“ – ale hlavně po turistických cestách. Obchodních cest ubylo. „Došlo ke změnám v chování,“ podotkl.
Samotné letectví čeká navíc v blízké budoucnosti proměna nepodobná té, k níž kráčí doprava pozemní. Jan Klas sice neočekává tak rychlou elektrizaci letecké dopravy, jakou zřejmě projdou automobily, ale „zelené“ změny budou patrné i ve vzduchu.
„Nahrazení klasického paliva bude probíhat ve dvou krocích. První je to, čemu říkáme SAV – sustainable aviation fuel – paliva, která mohou být i kombinována se standardními, která výrazně snižují emise. To je věc, která se může odehrát v řádu roků. Je to ale výrazně dražší, takže (je třeba) nastavit pravidla tak, aby někdo netěžil z toho, že bude létat na stará paliva,“ shrnul.
Předpokládá, že budoucností letecké dopravy bude i úzká spolupráce s tou železniční. Vlaky sice považuje Klas za konkurenci pro letadla, ale ne zcela nevítanou.
„Bylo by fajn, pokud by to bylo komplementární, pokud by ty dopravy na sebe navazovaly. Tam, kde je výhodnější a pohodlnější vlaková doprava, fajn. Ale mít možnost se po železnici dostat na letiště a přesunout se někam, kde zase navazuje železnice – což se u nás nedaří. To je první věc. A druhá věc (…), každá hromadná doprava je lepší než osobní doprava autem,“ podotkl. U tras do 350 kilometrů považuje za příjemnější cestovat vlakem než letadlem, pokud vlak nabízí dostatečný komfort.
Ve významné změny doufá Jan Klas i u samotné služby řízení letového provozu. Byl by pro to, aby nefungovala výhradně na národní bázi a každá malá země měla své vlastní řízení. Často je to podle něj neefektivní.
„Systém dnes nemá logiku, ať z hlediska nastavení ekonomických parametrů, tak z důvodu, že v menších státech nemůžete efektivně zorganizovat službu řízení letového provozu. Máme hlavní metodu, jak zvyšovat kapacitu, že prostor krájíme na sektory. Když máte hodně malý stát, vyjde vám, že navyšování počtu sektorů natolik zvyšuje koordinační potřeby, že už se to nevyplatí. Organizovat vzdušný prostor ve větším celku, třeba středoevropském, dává smysl,“ poukázal.
Ohradil se však proti myšlenkám, že by vzniklo společné celoevropské řízení letového provozu. Ke společnému řízení provozu nad střední Evropou by podle Klase ani nebylo potřeba, aby vzniklo jednotné středoevropské středisko. Míní, že společná práce by šla vykonávat i za existence více národních institucí. „Dnes se dá virtuálně integrovat,“ nastínil svoji představu.
K jejímu uskutečnění možná není daleko. Maďarsko, jehož řídící provozu jsou přetížení, už požádalo další státy o pomoc. „Maďarský ředitel přišel s iniciativou, abychom se pokusili lépe sdílet mezi Maďarskem, Rakouskem, Českou republikou, případně Slovenskem. Uvidíme, jak se to vyvine,“ uzavřel Jan Klas.
