Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka

Nahrávám video

Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.

Konvalinka se koronavirům věnoval již před vypuknutím pandemie covidu-19. Říká ale, že ho stále dokážou překvapit. „Člověk by se měl přiznávat k věcem, které neodhadl dobře. Jedna z věcí, které jsem neodhadl dobře, byla, že jsem nepředpokládal, že bude mutovat tak rychle,“ uvedl biochemik.

„Takže ta plasticita, se kterou je stále připraven přicházet s novými triky, kterými utíká od protilátkové a vakcinační obrany, je něco, co mě překvapilo. A stále překvapuje,“ připustil Konvalinka.

Konvalinka: Covid měl tři roky na to, aby něco předvedl

Virus už měl dle Konvalinky tři roky na to, aby něco předvedl. „A až na variantu delta, která byla letálnější než původní, a na nové varianty omikron, které jsou infekčnější, tak zas tak něco dramatického virus nepředvedl,“ míní. 

Svět má tak podle něj důvod k opatrnému optimismu. Konvalinka nevěří, že by přišla smrtící varianta koronaviru, jež by byla úplně jiná než ty předchozí a proti které by neexistovala žádná obrana.

Vypadá to, že koronavirus se stane jedním ze spektra sezonních onemocnění, poznamenal dále. „Když se podíváte na ta čísla, tak pozitivních je několik stovek denně. Ale skoro se netestuje, (…) a přesto v nemocnicích máme 226 lidí hospitalizovaných a, myslím, jedenáct na jednotkách intenzivní péče,“ sdělil Konvalinka s tím, že taková situace tedy nevypadá dramaticky.

Dlouhý covid je pro biochemiky stále hádankou, přiznává

Někteří lidé trpí takzvaným dlouhým covidem. Ten dle Konvalinky znamená z hlediska biochemie hádanku. „Pořádně nevíme, co to je. Hodně se na tom pracuje, (…) Jsou desítky procent lidí, kteří trpí dlouhodobými projevy různých potíží, které jsou dost variabilní,“ podotkl.

Podle něj se jedná o nejrůznější poruchy často neurologického charakteru, třeba „mozková mlha“, při níž lidé trochu ztrácejí kognitivní schopnosti. „Pomaleji přemýšlí, řada lidí špatně spí, řada má deprese. Jsou zde ale i potíže závažnější, třeba s dýcháním,“ vyjmenoval biochemik.

Příčiny se podle něj velmi intenzivně studují. Co je zajímavé a důležité, je, že nezávisí na tom, jak vážný průběh covidu člověk měl. „Dlouhý covid se může objevit i po poměrně lehkém průběhu infekce, přesto má ale pacient několik měsíců poté problémy,“ ujasnil.

„Není jasné, zda je to tím, že dlouhodobě pokračuje replikace, množení viru v některých tkáních – a zdá se, že u některých pacientů je virus přítomen dlouho –  anebo tím, což je pravděpodobnější, že jde o nějaký druh imunologické odpovědi, který vede k nebezpečným autoimunitním stavům,“ popsal Konvalinka.

Věří, že se naleznou účinné postupy, jak dlouhý covid léčit. „Ale jeden lék už máme, což je očkování,“ upozornil. Dle něj se ukazuje, že očkovaní lidé mají zhruba o padesát procent menší pravděpodobnost dlouhého covidu než ti neočkovaní.

Ponaučení z pandemie

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě překročil šest milionů, což je podle biochemika srovnatelné s počtem obětí epidemie AIDS. „Na druhou stranu si lze snadno představit podobný nebo úplně jiný virus, který bude podobně infekční a bude mít větší úmrtnost,“ upozornil Konvalinka.

Podle něj covid-19 mohla být taková vážná „zkouška“ před jinou pandemií, která může být horší. „Ale také to byl určitý test, covid nastavil určité zrcadlo – a některé komunity, včetně té naší, v něm nedopadly úplně dobře,“ dodal.

Konvalinka zároveň nevidí, že by si z toho Česko vzalo nějaké ponaučení. „Mnoho lidí včetně mě opakovaně říkalo, že jeden z problémů, které jsme měli, byla neexistence zdravotnické autority typu Kochova ústavu v Německu či NAE ve Spojených státech,“ uvedl.

„Nevidím snahu, abychom se prostřednictvím vzniku či podpory existujícího Státního zdravotního ústavu na příští epidemii připravili.“ To je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...