Čím vyprovokovali konšelé dav k defenestraci? Je otázka, jak jsou prameny věrné, říká historička

Nahrávám video

Před 600 lety zahájili na Novém Městě pražském stoupenci kalichu svoji revoluci. Začala krvavě vyhozením konšelů z oken radnice. Jak přesně to bylo, sice popisuje několik pramenů a dlouhá řada historických prací, ale v některých podrobnostech nemají historici jasno. O událostech 30. července 1419 i výzkumu středověkých dějin hovořila v Událostech, komentářích Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd. Rozhovor s ní vedl Jakub Železný.

Přiznám se, že moje zkušenosti s historickým bádáním se omezují výlučně na 20. století. Nejen archiválie, ale jejich konfrontace s historickou pamětí, orální historie, audiovizuální záznamy – to vše výrazně usnadňuje bádání v oboru moderních dějin. Dělají z toho tyto možnosti jiný obor, než je medievalistika?

Takhle zjednodušeně se to říct nedá. Metoda zůstává stejná, kritický přístup je přítomný jak v medievalistice, tak při výzkumu moderních dějin. Ale máte pravdu, že bychom si velmi přáli mít audiovizuální záznamy nebo mít – a to je možná fatálnější – věrohodnější svědectví a více zdrojů. Nám je vždycky říkáno, že novináři mají základní pravidlo ověřovat minimálně ze dvou až tří zdrojů, a v tomto případě my těch zdrojů máme ještě možná méně.

Za jak přesné prameny můžeme považovat kronikáře či lidi, kteří zaznamenávali události vztahující se třeba k první pražské defenestraci? Jak se dá vzít pramen a říct: Ten je věrohodný?

Vždy musíte posuzovat, kdo je autorem takového zdroje, tedy z jaké strany – v případě defenestrace strany královské, či kališnické – je autor konkrétního díla. V našem případě se dochovaly dva velmi relevantní prameny, ze kterých historici čerpají a stále přetřásají, zda jsou informace v nich obsažené stoprocentně věrné.

Nestačí jen udělat minusová znaménka u zabarvenějších situací, u političtějších názorů a říct si: Situaci fakticky popisuje jeden tak, druhý tak a je to docela podobné?

Základní metoda je obdobná, alespoň se to tak studenti učí. Prameny se musí vzájemně porovnávat a těmi minusy a plusy vyrovnávat. Ale i tak vždy píší autoři ze strany pozitivní i negativní s účelem, aby informace přizpůsobili dikci, jakou píší. Tím pádem vzniká úprava proběhlých událostí.

Také chtějí, až to za 200 nebo 300 let bude někdo zkoumat, aby to zkoumal podle nich.

Obávám se, že ten účel už mohl být přítomný.

Pojďme k defenestraci. Co se před 600 lety na pražské novoměstské radnici odehrálo a proč?

Přesně se dá říct, že se to stalo 30. července, že to byla neděle. I když neděle je dnem božího klidu a člověk by očekával, že husitská revoluce nebude začínat právě v neděli, tak pravděpodobně se jednalo o událost, která byla připravená. Začala tím, že se dav shromáždil na kázání významného pražského revolučního radikálního kazatele Jana Želivského u Panny Marie Sněžné. Odtud pak posilněn slovy kázání na téma „střezte se falešných proroků“ dav vyrazil ke kostelu svatého Štěpána, který původně Janu Želivskému patřil – kde se tedy stal kazatelem, ale byl odtamtud vypuzen katolickou stranou. Kostel svatého Štěpána stoupenci Jana Želivského dobyli a přijímali zde podobojí. Odtud pokračovali k novoměstské radnici. Chtěli dosáhnout osvobození svých souvěrců, kteří byli krátce předtím na radnici pro své názory a pro svůj odboj uvězněni.

Jenom abychom si představili trasu: Panna Marie Sněžná, to je u Jungmannova náměstí.

Dolní část Václavského náměstí, potom někde dnešní ulicí V Jámě mohli projít do Štěpánské.

A pak dnešní Karlovo náměstí.

Přesně tak.

Co se dělo na radnici?

Na radnici se mezitím shromáždili radní, kteří byli znepokojeni událostmi. Nesmíme si představovat, že středověk je dobou temna a že se informace šíří až po několika dnech. Radní byli poměrně dobře informováni a chtěli předejít pravděpodobně očekávané rebelii. Když už na radnici byli, dorazil dav vedený Janem Želivským, který se začal dožadovat propuštění stoupenců. Nevíme přesně, co radní udělali – můžeme se vrátit k otázce, jak jsou prameny věrné. Prý se radní měli vysmívat procesí. Jan Želivský a dav, který s ním šel, jsou také prezentováni jako procesí s Božím tělem. Pokud k tomu došlo, tak to bylo chápáno jako velké znesvěcení procesí.

Takže dav se naštval, že si někdo z okna dělal legraci?

Dokonce se mluví o tom, že mohl letět kámen. Je to literární klišé, které se objevuje v řadě jiných pramenů a může a nemusí být pravda. Když se vrátíme do 20. století a vzpomeneme si na Vávrův film, který o tom hovoří, tak tam to není kamének ani výsměch, ale je to velký kámen a nějaké dřevo, které padá a zraní.

Jak početný ten dav byl?

Dá se mluvit maximálně o několika stech účastníků. Praha v té době měla se všemi univerzitními studenty maximálně 40 tisíc obyvatel.

Jak tedy proběhla ona samotná akce?

Ve chvíli, kdy rozvášněný dav zjistil, že nebude snadné dosáhnout svého, tak prý Jan Želivský zavelel, vtrhlo se na radnici a odtamtud už potom došlo k tomu rychlému aktu vyházení konšelů. Nikoli náhodnému vyhození ve rvačce, ale k brutálnímu vyhození na nastavené zbraně, které byly před radnicí.

Zní to velmi tvrdě, dramaticky, drasticky. Šlo o veřejnou a velmi brutální vraždu několika veřejných činitelů, a to z pohnutek nábožensko-politických. Snažím se na to dívat dnešní optikou a popisovat dnešním slovníkem, ale souhlasila byste s tezí, že šlo o brutální, veřejnou, mnohonásobnou vraždu?

Dostáváme se k nejcitlivějším tématům – jak vlastně z dnešního pohledu máme hodnotit takové akty, které jsou bezpochyby násilné a bezpochyby brutální.

Musím se zeptat, jak moc to staví husitské hnutí, za jehož začátek bývá ta událost považována, do jiného světla, než jsme se učili. V době komunistického režimu, kdy jsem chodil do školy, jsme se to učili dost zidealizovaně. Jak to tedy máme brát?

Brala bych to jako počátek revoluce, při kterém dochází k násilnostem. Násilnost nic neomlouvá – ani náboženství, ani politická rebelie.

Proč vlastně komunisté měli v úctě a lásce hnutí související s náboženskou svobodou? Hnutí, které bylo v době existence komunistického režimu už více než půl tisíciletí staré?

Je to jednoduché: Z Jana Husa si každé století udělalo to, co zrovna potřebovalo. Od 19. století vystupují do popředí dva velmi silné aspekty. Jeden je český nacionalistický a druhý je paradoxně proticírkevní. Mizí Jan Hus jako kněz, jako kazatel, ale stává se z něj vůdce lidu, který bojuje za sociální spravedlnost. To je bod, který byl ve 20. století velmi aktuální i v případě interpretace novoměstské defenestrace: Protože se do čela revolučního hnutí dostává chudý lid.

Zajímá mě, jestli na Vávrově husitské trilogii z 50. let, tedy právě z doby vrcholného komunismu, bylo něco, o čem by historička řekla: Tak se to opravdu stát mohlo. Jak se na tahle zobrazení – která jsou důležitá pro pochopení a hlavně byla důležitá pro mnoho generací – díváte?

S Vávrou mají historici velké problémy dodnes, protože Vávra měl k dispozici jeden z nejlepších expertních týmů, který stál za ním. Byli to přední medievalisté, kteří mu radili.

Bez ideologických nálepek?

Možná se ti historici snažili, ale v důsledku zůstalo vyznění, které bylo jednoznačně prorežimní.

Jak se těšíte na film Petra Jákla Jan Žižka, který má mít premiéru příští rok? Je to něco, co expertka na danou problematiku bere, že ji to bude bavit, nebo ji to bude spíš štvát, nebo se obáváte? Nabízí se několik možností, jak se na ten film dopředu dívat.

Já se velmi obávám, protože jsem se o tom filmu něco dozvěděla. Věřím, že bude dramatický, jistě zábavný a možná i přitažlivý pro řadu diváků. Ovšem pro historika to bude asi těžké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...