Čím dřív skončí válka na Ukrajině u jednacího stolu, tím lépe, říká Franěk z Ano lepší EU s mimozemšťany

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk (mimozemstani.eu) vidí jako největší prioritu zastavení války na Ukrajině, kterého by chtěl docílit zavedením příměří a dotlačením vůdců Ruska a Ukrajiny k jednacímu stolu. Konec války by podle něj zároveň ukončil zdražování. Jako další problémy vidí například migraci do Evropské unie.

Letos je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. Jakých to bylo dvacet let? Co nám to přineslo?

Bylo to dvacet let, které vesměs byly pozitivní. Jistěže tam jdou najít negativa, kritici hledají negativa, ale jsme přesvědčeni o tom, že pozitiva převyšují nad negativy.

Jaká vidíte pozitiva a jaká negativa?

Jednoznačně jednotný trh, spolupráce evropských národů, to jsou ta pozitiva.

A ta negativa?

Negativa jsou občas přílišné regulace, které by šlo mnohdy mírně snížit.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jednoznačně je to ukončení této šílené války, s tím spojené drahoty, a co se týče migrace, tam je potřeba řešit tuto věc.

V této souvislosti mluvíte o ukončení války, měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Jednoznačně pomáhat Ukrajině je potřeba, nicméně nejdříve je třeba si shrnout fakta. A fakta jsou jednoduchá – ve chvíli, kdy Evropská unie nebo Západ budou pomáhat tím, že na Ukrajinu budou posílat víc a víc zbraní, tak z druhé strany z Východu samozřejmě půjde víc a víc zbraní. Konflikt bude narůstat a narůstat, takový je fakt, až jednou může skončit velmi špatně. Ale jsme přesvědčeni o tom, že ten konflikt skončí u jednacího stolu. A čím dřív se tak stane, tím lepší to bude.

Jak ale obě strany přimět k jednání, pokud agresor, to znamená Rusko, říká, že nechce jednat. Je opravdu cestou snížit dodávky zbraní? Neznamenalo by to nechat Ukrajinu napospas Rusku?

Jistěže jsou politici, kteří říkají: ani náboj pro Ukrajinu. To je nesmysl, protože v tu chvíli bychom mohli mít Rusy na slovenských hranicích, to nikdo nechce. Takže dál pomáhat, ale vyvíjet dostatečný tlak na to, aby ta jednání probíhala. Já tuhle věc velmi intenzivně konzultuju s naším kandidátem Patrikem Doležalem. On byl do minulého roku člen rady vlády. Je to člověk, který je velmi inteligentní, pro věc zapálený, a jsme společně toho názoru, že nejprve je nutné sjednat příměří. Tak, aby na sebe strany prostě nestřílely, aby bylo příměří. A ve chvíli, kdy dosáhneme nějakého příměří, tak pak se můžeme bavit dál o uspořádání, řekněme, nové Ukrajiny.

Odhlédněme od Ukrajiny. Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?

Přesto u Ukrajiny zůstanu, protože my tam chceme zejména apelovat na to, aby tato válka skončila. To je náš bod číslo jedna. Ale říkal jste odhlédněme, odhlédnu. Spolu s tím, že zastavíme válku, tak snížíme, ukončíme i drahotu, která jde ruku v ruce s válkou. A snížit drahotu je zcela jednoznačně zapotřebí. Dále se pak chceme věnovat migraci, kterou je potřeba řešit zejména v místě vzniku.

V této souvislosti, když jste zmínil migraci, jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

My jsme přesvědčeni o tom, že migrační pakt je často vůči státům řekněme až násilný. My jsme přesvědčeni o tom, že to je potřeba řešit, ale ne prostřednictvím takto tvrdého migračního paktu, vzhledem k tomu, že například Česká republika v otázce migrace pomohla moc i bez migračního paktu.

Co by se mělo v migračním paktu změnit, odmítáte ho jako celek?

Neodmítáme ho jako celek, odmítáme ho v této formě. Mělo by se tam změnit například to, že státy nutně něco musí, jinak jsou za to sankcionovány. Spíš jsme přesvědčeni o tom, že je to na vzájemné dohodě a hovoření a vždy vydiskutovat konkrétní problém.

Vám tedy vadí povinná solidarita?

Přesně tak, protože například Česká republika ukázala, že solidaritu má, že ji jednoznačně učinila i bez migračního paktu.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Evropská unie ano. Ve chvíli, kdy na Ukrajině sjednáme příměří, následně ukončíme válku, tak nová Ukrajina z toho něco musí mít, a to je vstup Ukrajiny do Evropské unie, kde z druhé strany budou mít profit i české firmy, čeští podnikatelé, tím pádem Česká republika a potažmo celá Evropská unie. Takže jednoznačně o Ukrajinu.

Vracíme se stále k Ukrajině. Máte pocit, že Evropský parlament je právě tím místem, ze kterého můžete efektivně tlačit na to, aby se dojednal mír na Ukrajině?

Ale jednoznačně že ano. Představme si, kdyby každý z europoslanců společně vyvinul tlak a řekl svým prezidentům, svým premiérům: panebože, udělejte už něco, tlačte na oba dva prezidenty, na Zelenského i Putina. A tento tlak jsme přesvědčeni, že je přiměje k tomu, aby spolu začali hovořit. Alespoň o dočasném míru, který se následně překlopí v ukončení války.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Ano, nicméně je potřeba si uvědomit, že máme nad hlavou několik kilometrů dýchatelného vzduchu. Pokud si toto pomyslné akvárium zničíme, tak samozřejmě to bude špatně. Ale opět ne tou morbidní cestou, kterou jde Evropská unie, což je například zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Jednoznačně pokud někdo chce elektroauto, samozřejmě, pokud to státy EU chtějí podporovat, ať to podporují, ale nikoliv zákazem, že od toho a toho dne se nesmí vyrobit takové auto, to ne.

Měla by Česká republika přijmout euro, jak o tom mluvil například prezident Petr Pavel?

My jsme svůj nejlepší čas pro přijetí eura už propásli. V tuto chvíli euro přijmout ano, ale až to pro nás bude výhodné, takže ne teď, ale do budoucna, až to pro Českou republiku bude výhodné.

Jak poznáme, že to pro Českou republiku je výhodné?

Jsou to různé analýzy, celkový vývoj ekonomiky. Na té špici jsme byli, takže v tuto chvíli to výhodné není a analýzou dojdeme k závěru, kdy to bude výhodné. Bude to za pár let, v tuto chvíli to výhodné není.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc do rozpočtu zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit situaci, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch českých?

My sami jsme byli nějakým způsobem dotováni, takže to si myslím, že je argument, který v podstatě okamžitě všechno řeší. A i ve chvíli, kdy budeme čistými plátci, tak stále z toho členství v EU budeme mít profit, protože v podstatě ve chvíli, kdy například opět Ukrajina bude v EU, tak české firmy mohou na Ukrajinu vyvážet. A tam je šílený profit, protože ten trh je obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...