Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) předal patnácti osobnostem a zástupcům ruské nevládní organizace Memorial cenu Gratias agit, kterou ministerstvo každoročně uděluje za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
Laureáty ceny, mezi kterými je například český chirurg pracující v USA Bohdan Pomahač nebo ředitel Festivalu českého umění a kultury Praha – Berlín Dušan Robert Pařízek, označil ministr za nejlepší reprezentanty Česka v zahraničí. Zdůraznil, že ocenění propagují Česko nezištně.
„Je to úžasná pocta, zejména když si člověk uvědomí, jací lidé tu cenu dříve dostali, o to více si jí pak cení. Je to něco, co většinou ani nečeká, protože tak nějak mimoděk svou prací pomáhá zviditelnit Českou republiku, a o to je milejší, že si to někdo uvědomí a že se nám všem této ceny dostalo,“ poznamenal Pomahač.
„Byly doby, kdy jsme mnozí z nás nebyli hrdí na to, že jsme Češi. Ta doba je dávno za námi a teď je na co být hrdý. Česká republika má vynikající jméno ve světě, jsem hrdý na to, že jsem Čech, a kdykoliv můžu, zmíním a propaguji. Myslím, že máme vynikající tradice, kulturu, chytré lidi, je spousta osobností, na které můžeme být právem pyšní,“ dodal.
Petříček uvedl, že mezi oceněnými jsou i lidé, kteří museli před rokem 1989 opustit tehdejší totalitní Československo, přesto ale na svou zemi původu nezanevřeli a nyní pomáhají zlepšovat obraz Česka.
Uvítal také to, že přicházejí i nové generace těch, kteří pracují v zahraničí, jsou úspěšní ve svých oborech a hlásí se ke svému původu. Ocenil i zahraniční osobnosti, které mají k Česku dlouhodobě dobrý vztah.
Pařízek jménem všech letošních laureátů ministrovi za ocenění poděkoval. Zdůraznil, že přijetí ceny neznamená, že by ocenění ve svém nadšení pro Českou republiku ustali. Gratias agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997.
„Od roku 1997 jsme takto ocenili více než tři sta osobností, přátel, lidí, kteří reprezentují, dělají dobré jméno České republiky v zahraničí. Spojuje je fakt, že to dělají nezištně bez ohledu na to, z jaké jsou profese, jestli se jedná o umělce, vědce, lékaře, sportovce či osobnosti z jiných profesí. Dělají to proto, že mají rádi Českou republiku, mají zájem o naši kulturu, o naši historii a chtějí vytvářet pozitivní obraz naší země,“ řekl ministr Petříček. „Bylo by hrozně těžké vybrat jeden příběh z těch patnácti osobností, které jsme ocenili,“ dodal.
Z letošních laureátů Petříček přece jen zvlášť vyzdvihl organizaci Memorial. „Pomáhá odkrývat minulost sovětského režimu, osudy Čechoslováků za sovětského režimu, pomáhala například při natáčení dokumentů o jejich osudech. A také nám pomáhá nalézt pravdu o roce 1968 a podobných událostech, které jsou v naší minulosti stále živé,“ řekl.
Ocenění dostávají lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí. Dosud cenu, ke které patří diplom a křišťálový glóbus, dostalo přes 300 lidí a organizací.
Mezi loňskými laureáty byla například skupina osmi Rusů, kteří v roce 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
V předchozích letech cenu získali například dirigent Jiří Bělohlávek, olympionička Věra Čáslavská, autor dětských knih Petr Sís nebo hokejista Jaromír Jágr.
Cenu získala i žena, která rozvíjela českou Charitu v Zambii. Vloni zemřela na malárii
Ocenění získala in memoriam také Tea Tihounová, česká humanitární pracovnice, která před pěti lety založila největší pobočku české Charity v Zambii. „Díky své veselé a velmi pracovité povaze velmi rychle rozšířila projekty do sociální, zdravotní a také zemědělské oblasti,“ uvedl ze Zambie zpravodaj ČT Jakub Szántó.
V Africe strávila Tea Tihounová celkem čtrnáct let. Svou prací dokázala změnit život tisícům lidí. „Pro mě a vlastně nejen pro mě, ale i pro všechny kolegy a lidi, kteří se s ní kdy setkali, byla nesmírně inspirativní osobnost. Byla velmi pozitivní, dokázala se dívat na věci z mnoha perspektiv, měla v sobě silného ducha, takové tahounství a dokázala lidi strašně snadno získat pro věc. Vedle toho byla nesmírně profesionální, dokázala se na věci dívat velmi pragmaticky, vždycky přemýšlela o řadě různých řešení a měla chuť se učit nové věci,“ uvedl vedoucí humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity ČR Jiří Škvor.
Afrika se však nakonec pro devětatřicetiletou ženu stala také osudnou, vloni v listopadu podlehla malárii.
