Chceme bezplatný přístup k internetu pro všechny, říká Zbyněk Hromek kandidující za stranu Nový směr

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky a předseda strany Nový směr Zbyněk Hromek si klade za cíl prosadit například právo na informace, tedy bezplatný přístup k internetu pro všechny. Podle něj by si EU zasloužila reformu, protože občanům čím dál více přikazuje a svou byrokracií je omezuje. Podotkl, že je pro rozšiřování EU, ale jen když kandidátské státy splní přísná kritéria. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo pomáhat, ale ne zbraněmi. Kritizoval také nově schválený migrační pakt, který podle něj neřeší návratovou politiku.

Začněme členstvím České republiky v Evropské unii, jaké je vaše hodnocení těch dvaceti let?

Já si myslím, že zprvu to hodnocení by mělo být velmi pozitivní, protože naplnilo očekávání našich občanů. Dostali jsme se na volný trh Evropské unie, dostali jsme se do oběhu jak finančních prostředků, tak volného pohybu osob, to znamená, že ta litera Evropského parlamentu, ta prvotní myšlenka byla naplněna v rámci našeho přistoupení, ale pak se asi něco pokazilo a nastala situace, kdy občané zjišťují, že sliby politiků o tom, že se srovnají mzdy, nebyly naplněny.

Dnes máte rozdílné mzdy – tří až čtyřnásobek menší, než máme v Evropské unii. Na druhou stranu jsme možná dosáhli srovnání cen komodit, potravin, což ale bohužel není ke chlubení, spíše k zamyšlení. Takže první fáze – ano, druhá fáze, kdy dochází i k omezování osobní svobody, omezování ekonomiky, kdy nám Evropská unie začíná čím dál více přikazovat, to asi není v pořádku, hraničí to s bývalou politikou Rady vzájemné hospodářské pomoci, takže si myslím, že Evropská unie by zasloužila rozhodně nějakou reformu.

A co jsou tři nejzásadnější témata těchto evropských voleb v roce 2024?

Tak samozřejmě každý kandidát, každá strana má své podmínky nebo vize, jak prezentovat svoje myšlenky. U nás je to bezplatný přístup k internetu pro všechny, ale diskutujeme také na téma eura, Green Dealu a bohužel i války na okraji Evropské unie – na Ukrajině, samozřejmě i válka na Blízkém východě.

Když to promítneme do toho, co byste v Evropském parlamentu chtěli prosadit, čemu naopak bránit, tak co by to bylo?

Samozřejmě právo na informace, je to náš volební program, kdy chceme ten bezplatný přístup internetu pro všechny. Potom je to zastupování našich voličů takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování osobních práv a svobod. Jde o to, že Evropská unie, jak jsem už naznačil, v rámci své byrokracie omezuje občany Evropské unie, a tudíž nenaplňuje už tu prvotní myšlenku z doby, kdy vznikala.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat?

Já si myslím, že to je otázka pro odborníky. Samozřejmě já s tím problém nemám, ale jde o to, že Evropská unie se může rozšířit o státy, které splňují striktní podmínky. Pokud nesplňují tyto podmínky – otázka kompatibility s ekonomikou, právem, demokracií – tak taková země nemá v Evropské unii co dělat, čili pokud budou splňovat podmínky – buďme přísní na všechny, stejný metr na všechny, potom ano.

Nakonec je to ale politické rozhodnutí, když budeme konkrétní, o koho rozšířit, o koho nerozšířit? Ve hře jsou země západního Balkánu, Ukrajina, to je to, co sledujeme.

Ukrajina podle mého názoru v současné době nesplňuje tyto podmínky. Můžeme se s ní o přístupových jednáních bavit, to je samozřejmé, ale zásadou podle mého názoru je demokracie – svobodné volby, demokracie a ta ekonomika samozřejmě hraje důležitou roli pro ty země.

Jak hodnotíte schválený migrační pakt, tedy nová pravidla migrační a azylové politiky Evropské unie, která mají začít platit?

Obávám se, že to není zrovna nejlepší smlouva, kterou EU vytvořila. Je to pakt, který sice má nějak řešit, ale ve své podstatně neřeší návratovou politiku, neřeší situaci v zemích, odkud imigranti přicházejí. Takže za mě rozhodně nepodporuji tento pakt a myslím si, že by nám pak naopak Evropská unie měla zlepšit hlídání svých vnějších hranic.

Vytvořily to členské země, v podstatě.

Ano, máte pravdu, vytvořily to členské země, vytvořili to naši zástupci, naši poslanci, ale řekněme si upřímně, už dnes – jestli je to nějaká líbivá politika – ale už dnes tito poslanci tvrdí, že je třeba tuto smlouvu reformovat, takže potom já si kladu otázku, co vlastně dělali celou tu dobu? Jak pracovali, když už dnes připouští, že má dojít k nějaké rekodifikaci?

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině?

Já si myslím že Evropská unie toto poslání již splňuje, pomáhá Ukrajině. Samozřejmě jde o to, jakou formu pomoci zvolit – jestli bezedný koš eur, dolarů, které proudí na Ukrajinu a pak tedy ale nemáme kontrolu nad tím, jakým způsobem je s tou pomocí nakládáno, nebo jestli jsou to zbraně, ale já si myslím, že čím více zbraní, tím méně míru. Nemyslím, že by tady platila úměra, že čím více zbraní... Ne, zbraně neřeší tento konflikt, bohužel.

Tak teď jsem se v tom ztratil. Pomáhat, nebo nepomáhat?

Rozhodně nepomáhat zbraněmi, pane redaktore.

Green Deal – další velké téma. Jaký je váš pohled na zelenou dohodu — přepracovat, transformovat, zrušit, pokračovat v nastoleném trendu?

Green Deal je víceméně politicko-ekonomický záběr. Samozřejmě já jsem pro ochranu životního prostředí, rozhodně podporuji tuto myšlenku, ale formou, jakou Evropská unie tlačí tuto smlouvu – Green Deal, jakýsi zelený úděl, opravdu mně nevyhovuje a podle mě nevyhovuje ani občanům Evropské unie. Nemyslím si, že bychom my tím, že budeme vyrábět elektromobily, zachránili, spasili naši planetu. Vezměte si takový příklad z přírody, když třeba nějak, promiňte mi ten výraz – odfoukne – Etna, tak vytvoří tolik CO2 ve vzduchu, že to je zhruba asi deset tisíckrát tolik, co vytvořilo lidstvo za celé působení na naší planetě Zemi, takže si nemyslím, že tato forma, tento příspěvek je ten správný. Green Deal ano, ale rozhodně ne v této podobě.

Jak ho zrealističnit?

Rozhodně přepracovat, přiblížit k lidem.

Jak konkrétně?

Samozřejmě ta otázka je velmi správně, protože občané sami nemohou ovlivnit Green Deal. Jsme nabádání představiteli z Evropské unie, abychom šetřili, abychom žili v souladu s přírodou, ale sami na své kongresy, sympozia nebo cokoliv létají soukromými tryskáči. Není přece možné, aby ryba smrděla od hlavy, to znamená, v první řadě, ať začnou u sebe – naši vrcholní představitelé v Evropské unii – aby byli dobrým vzorem, potom můžeme pokračovat my. Ale rozhodně ne tím, že naši představitelé sami kážou o vodě a pijí sami víno.

Euro v Česku ano, nebo ne?

Euro v Česku za určitých podmínek ano, ale je třeba si uvědomit jednu zásadní věc. Euro můžeme přijmout teprve tehdy, pokud splníme dva základní požadavky. To znamená, že euro musí být v souladu s naší ekonomikou a samozřejmě s tím musí souhlasit naši občané. Čili já tvrdím, že euro je tak zásadní zásah do práv člověka, pokud se týká naší republiky, tak bych se přikláněl k referendu.

Už brzy by se Česká republika měla stát takzvaným čistým plátcem, to znamená, že budeme do unijních rozpočtů více přispívat, než budeme čerpat z unijních fondů. Jak byste to jako evropský poslanec vysvětlil občanům České republiky, že Česko víc přispívá než čerpá?

Já si myslím, že doba, kdy jsme čerpali více, než jsme přispívali, se pomalu uzavírá. Je to logické, protože to bylo řečeno už na začátku našeho vstupu do Evropské unie, čili je spravedlivé, jestliže uzavírám s někým nějaký úzus za občany, v pořádku, bylo o tom referendum. Takže teď nastává doba, kdy zase musíme platit my jiné země a pomáhat jiným zemím. V tomto směru, si myslím, že je to jednoduché vysvětlení.

To vyrovnávání podmínek, myslím ekonomických podmínek, vyrovnávání ekonomické kondice jednotlivých regionů, je to i v zájmu České republiky?

Evropská unie je postavena na principu jakéhosi demokratického soutěžení v rámci obchodu, ekonomiky. To znamená, že pokud se budou srovnávat jednotlivé ekonomiky, za mě je to jenom dobře. Pokud jde o Českou republiku, já budu rád, když naše republika bude nejlepší a bude mít nejlepší ekonomické výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...