Čeští žáci skončili v mezinárodním srovnání gramotnosti ve druhé desítce. Velké rozdíly jsou mezi kraji

Nahrávám video

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Srovnání PISA se koná každé tři roky. Zatímco v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487 bodů, loni jich nasbírali 490. Průměr EU loni činil 482 a průměr OECD 487 bodů.

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Největší problémy jim dělá porozumění textu, naopak nadprůměrní jsou při vyhledávání informací v textu a práci s ním, stojí mimo jiné v české zprávě o výsledcích.

Trendy ve výsledcích žáků ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti
Zdroj: MŠMT / OECD

Nejlepší na světě byli Číňané, byť jejich výsledek je zkreslený. Do testování se totiž zapojili jen obyvatelé čtyř východních nadprůměrně ekonomicky vyspělých provincií, které představují asi osminu populace celé země. Mezi Evropany si nejlépe vedli Estonci.

Naopak nejhůř se dařilo studentům na Filipínách, v Dominikánské republice, Kosovu, Libanonu a Maroku.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

V matematice měli Češi před čtyřmi roky 492 bodů, loni to bylo o sedm víc. Průměr EU i OECD dosáhl 489 bodů.

Nejlépe dopadli opět Číňané z východu země následovaní obyvateli dalších vyspělých asijských zemí. Nejhorší skóre měli studenti v latinskoamerických a arabských zemích.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

V přírodovědě dosáhli školáci z Česka v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli o čtyři více. Průměr EU činil 484 a OECD 489 bodů.

I v tomto předmětu si vedli nejlépe bohatí Asiaté a severní Evropané a nejhůř Latinoameričané, lidé z chudších zemí jihovýchodní Asie nebo Balkánu.

V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle Zatloukala výsledek Česka v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil těm nejlepším výsledkům, kterých čeští žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

Na úlohy se podrobně podívala redaktorka ČT

Přímo s národními koordinátory se na testy podívala i redaktorka ČT Michaela Poláková. Žáky nečekaly žádné odpovědi a), b), nebo c), zlomky, rovnice nebo letopočty. Úlohy vypadají úplně jinak, než jsou školáci zvyklí z klasických testů. „Velkou část zabere porozumění psanému textu. Žák musí odhalit, jestli čte text se skrytou reklamou, článek založený na faktech, anebo spíše dojmech a názorech,“ říká Poláková. 

V porozumění psanému textu se pak ukázaly výrazné rozdíly mezi pohlavími, přičemž chlapci táhnou dolů průměr celé republiky. „Ano. Jsou mnohem slabší. Ono je to ve všech zemích, ale u nás je to hodně viditelné,“ říká národní koordinátorka Zuzana Janotová.

Nahrávám video

Výsledky testování také podle Zatloukala opět potvrdily rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Zatímco nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejlépe je na tom Praha, Plzeňský a Zlínský kraj.

Rozdíly v dovednostech žáků mezi Ústeckým krajem a Prahou představují zhruba dva školní roky, podotkl inspektor. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce dál analyzovat, řekl Zatloukal.

Zastoupení žáků ve čtenářských gramotnostních úrovních v krajích
Zdroj: MŠMT / OECD

Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V Česku se ho zúčastnily patnáctileté děti z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Bohatství rodičů hraje roli

Nejdůležitějším předpokladem pro úspěch v testu je podle autorů zprávy společenské a hospodářské postavení rodiny žáka, což se v posledních letech nemění. Děti s bohatším zázemím skórují výrazně lépe. Neplatí to však zcela. Asi desetina studentů s horší startovní pozicí se dokázala v testu umístit mezi nejlepší čtvrtinou.

Ukazuje se také, že i chudší země dokázaly vybudovat špičkové vzdělávání. Výsledky v testech totiž už nekorelují s ekonomickou vyspělostí tak, jako kdysi.

Vztah mezi výsledkem a výdaji na vzdělání
Zdroj: MŠMT / OECD

Zpráva nabádá k podpoře kvalitního školství, aby lidé mohli plně využívat technologického pokroku ke svému společenskému vzestupu. „Politici často upřednostňují naléhavá témata před těmi důležitými, jako před vzděláváním, které je investicí do budoucího blahobytu společnosti,“ píší autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 20 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 38 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 59 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...