Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.
Celkem 48 střel typu Derby by měla podle ministerstva česká armáda získat do konce roku 2027, získá s nimi schopnost ničení bezpilotních letounů, vrtulníků, letounů a řízených střel s dálkovým dosahem 80 kilometrů ve výšce 20 kilometrů.
Využít je lze v rámci čtyř baterií systému protivzdušné obrany SPYDER, na které Česko s Izraelem uzavřelo smlouvu v říjnu 2021 a dodány by měly být do roku 2026.
Do zakázky na střely Derby se podle ministerstva zapojí i české firmy. Podílet se mají na výrobě kontejnerů střel, zajištění integrované logistické podpory a integraci informačních systémů. Konkrétně půjde o společnosti RETIA a Vojenský technický ústav. „Dodavatel se zavázal proúčtovat v České republice alespoň ekvivalent částky 14 milionů amerických dolarů (necelých 325 milionů korun),“ sdělilo ministerstvo.
Součástí smlouvy má být také opce. „V případě její aktivace bude možné pořídit další střely v šesti kategoriích, a to v řádech celkem stovek kusů s maximálním finančním rámcem do 12,6 miliardy korun bez DPH,“ doplnil resort.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nákup izraelských střel vítá. „Hodnotím to velmi dobře, protože se jedná o nejmodernější, nejpokročilejší střely s elektromagnetickým pohonem, s prodlouženým dosahem, které jsou použitelné do obraných technologií.
Kontroly na hranicích se Slovenskem
Česká vláda zřejmě příští týden prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem. Rakušan řekl, že si nedovede představit, že by kabinet rozhodl jinak, pokud se nezmění přístup ke kontrole hranic v sousedních zemích. Kdyby se tak stalo, hrozilo by, že do Česka povedou takzvané sekundární proudy nelegální migrace, míní.
V souvislosti s rozhodnutím Německa prodloužit kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem nejméně o dvacet dní Rakušan uvedl, že se spolkovou ministryní Nancy Faeserovou jednal o tomto záměru už minulý týden. Žádal tehdy, aby kontroly co nejméně zatěžovaly běžný provoz na hranicích.
Rakušan po jednání kabinetu také řekl, že chce vyvolat jednání zemí takzvané visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, spolu s Rakouskem a Německem o migraci. Mělo by se odehrát na vnější hranici EU, uvedl. S termínem a upřesněním čekal na jmenování nové slovenské vlády. Komplexní řešení vidí česká vláda ve zlepšení kontroly vnější hranice Evropské unie a celkové migrační politiky EU. “Je selháním všech států, že od roku 2015 jsme řešení nenašli,„ konstatoval vicepremiér.
Další pomoc Ukrajině
Ministři podpořili projekty péče o zdraví a životní podmínky na Ukrajině částkou 15,7 milionu korun. Pomohou třeba s léčbou dětí či psychicky nemocných, informoval Rakušan. Celkem pět milionů půjde na zlepšení specializované péče o děti v jedné z nemocnic ve Lvově, zajištěna tam má být díky příspěvku například dostupnost teplé vody po celý rok. Další peníze mají pomoct zvýšit povědomí obyvatel o rizicích min a nevybuchlé munice a zlepšit technické vybavení ukrajinské kriminální policie.
“Cílem je, aby se v oblastech Ukrajiny, kde už se nebojuje, situace co nejvíce stabilizovala. Těmito projekty pomáháme zlepšit nejen bezpečnost, ale i životní podmínky místních obyvatel,„ uvedl Rakušan.
Noví soudci
Kabinet také schválil návrh ministerstva spravedlnosti prezidentu Petru Pavlovi na jmenování 52 nových soudců. Mezi navrženými je i státní zástupce Petr Babka, kterého v minulosti odmítl jmenovat prezident Miloš Zeman. Předchozí prezident v minulosti nejmenoval také žalobce Marka Bodláka, mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka sdělil, že bude navržen v další etapě.
Mezi kandidáty převažují ženy, kterých je 31. Nejvíce nováčků, deset, má zamířit na soudy v obvodu Městského soudu v Praze. Je mezi nimi Babka, ale také někdejší mluvčí Vrchního soudu v Praze Simona Heranová, která by měla soudit na Obvodním soudu pro Prahu 4.
Drábová zůstává v čele úřadu pro jadernou bezpečnost
Předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zůstane Dana Drábová. Do funkce ji s účinností od 1. listopadu na dalších pět let jmenovala vláda, uvedl po jednání kabinetu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
V čele úřadu je Drábová od roku 1999, je tak nejdéle sloužícím státním úředníkem v nejvyšší pozici v zemi. Výběrové řízení vyhlásila vláda na konci srpna v návaznosti na nedávnou novelu služebního zákona, podle níž je nutné nově vybrat vedoucí pracovníky úřadů, kteří jsou ve funkci déle než pět let.
Server Aktuálně.cz v pondělí uvedl, že Drábová byla jediným přihlášeným uchazečem ve výběrovém řízení. Současná šéfka byla po pohovoru schválena výběrovou komisí jako vhodná žadatelka. Vláda ji proto podle Rakušana ve funkci potvrdila.
SÚJB vykonává státní správu pro kontrolu bezpečnosti jaderné energie a ionizujícího záření v Česku. Úřad funguje od roku 1993.
Rozpočtové určení daní
Vláda se zároveň postavila neutrálně k dalším třem návrhům krajských zastupitelstev na změnu rozdělení výnosu z daní. Stejný postoj zaujala minulý týden k obdobnému návrhu Zlínského kraje. Rakušan řekl, že vláda chce s kraji o návrzích dále jednat, uvědomuje si, že současné nastavení rozpočtového určení daní je vůči některým regionům nespravedlivé.
Kabinet se zabýval návrhy Libereckého, Pardubického a Středočeského kraje, v budoucnu očekává ještě obdobné návrhy z Jihomoravského a Karlovarského kraje. Všech šest krajů shodně navrhuje, aby se podíl krajů na sdílených daních od příštího roku zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje podobně, jako je tomu při rozdělování části daňového výnosu obcím.
Resort financí uvádí, že zvýšení podílu krajů na rozpočtovém určení daní by znamenalo v příštím roce negativní zásah do státního rozpočtu v objemu 12 miliard korun, v roce 2025 by to bylo 13 miliard korun. Na problém dodatečných rozpočtových nároků upozorňoval i Rakušan, podle něj je obtížně představitelné, že by vláda dodatečné prostředky našla v situaci, kdy už sněmovna projednává návrh státního rozpočtu na příští rok.
Ministr vnitra ale zároveň přiznal, že se vláda v programovém prohlášení zavázala změnit parametry rozdělení daní mezi kraje. Proto se kabinet podle něj chce k diskusi s regiony vracet do konce volebního období. Přistoupí k tomu poté, co projedná návrhy všech šesti krajů, které o změnu usilují. “Uvědomujeme si nespravedlivé nastavení kritérií,„ poznamenal Rakušan. Připomněl, že kraje nyní mají nárok na různě velké množství peněz na kilometr silnic nebo na nemocniční lůžko.
