Česko i celou Evropu čeká změna času. Jednotná bude možná naposledy

V noci na neděli skončí středoevropský letní čas. Noc tedy bude o hodinu delší, šedesát minut mezi druhou a třetí se zopakuje ještě jednou. Dopad to bude mít na noční MHD i jízdu nočních vlaků, nikoli však tak zásadní, jako mívá jarní změna, jež způsobuje zpoždění. Změna času se ovšem může stát celoevropským politikem. Polská vláda dala najevo, že by se jí chtěla vzdát a zůstat trvale u letního času.

Ke změně času dojde v neděli ve 3:00 středoevropského letního času, kdy bude 2:00 středoevropského času. Tím se bude dalších pět měsíců řídit nejen Česko, ale i velká část Evropy od Španělska po Švédsko a „čáru“ procházející od Polska po Makedonii a Albánii.

Znamená to, že ten, kdo si večer nepřeřídí hodinky, bude mít ráno na vše více času. Prakticky pocítí dopad změny času především cestující ve veřejné dopravě.

Noční vlaky na hodinu zastaví, MHD přidá spoje

Noční vlaky si dodatečnou hodinu vesměs odstojí. „Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ podotkl Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah. U národního dopravce se posun dotkne osmi nočních vlaků včetně přímých vozů, které vezou, a také lůžkového vozu, který jezdí do Curychu. Konec letního času se dotkne také dvou nočních vlaků Regiojetu a pěti autobusových spojů téhož dopravce.

Ilustrační foto
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

U Leo Expressu jedou v době, kdy se mění čas, rovněž dva vlaky, ale zároveň i třináct autobusových spojů, z nichž pět nebude čekat a pojede do cíle s hodinovým předstihem (autobusy Praha – Banská Bystrica a zpět, Košice – Mukačevo a zpět a Vídeň – Lvov).

Zatímco u vlaků či dálkových autobusů zasahuje změna času do provozu pouze jednorázově, ve velkých městech, kde jezdí ve větším rozsahu noční linky MHD, musí dopravní podniky reagovat systematicky. Většinou přidávají jeden či více spojů navíc (které ovšem „ušetřily“ při jarní změně času). Jsou však případy, které toto pravidlo narušují.

Praze resp. středních Čechách pojede navíc i jeden spoj linky 953 (do Brandýsa resp. z Brandýsa do Prahy), která přitom obvykle jezdí pouze čtyřikrát za noc. Spoj linky 955 z Prahy do Čestlic, který odjíždí v 1:55, pojede již podle středoevropského času, takže pojede v celé trase hodinu opožděn.

Brně přibude jeden rozjezd nočních linek, které jezdí v pravidelných hodinových intervalech. Navíc pojedou i regionální autobusy s odjezdem po druhé hodině, které jezdí z Brna do Lelekovic a Bílovic nad Svitavou a z Újezdu u Brna do Brna.

Pouze jednou, a to až po posunu času, pojede autobus, který jezdí ve 2:00 z Brna do Kuřimi. Naopak několik regionálních nočních spojů pojede ještě podle letního času. Kdo přijde až po posunu na „zimní“, nedočká se jich.

Ostravský dopravní podnik upozornil v souvilosti se změnou času pouze na jednu mimořádnost – nepojede jeden spoj linky 11 ze zastávky Plynárny, resp. místo ve 2:13 SELČ pojede až ve 2:13 SEČ. V Plzni pak pojede pouze jednou spoj linky N12 s odjezdem ve 2:10 od Mrakodrapu. Ostatní linky s odjezdem ve 2:00 a 2:30 pojedou podle letního i přirozeného času.

Noční linky v Praze jsou nově v číselné sérii 90–99 (tramvaje) a 900–999 (autobusy). Dříve začínaly noční linky pětkou.
Zdroj: Michal Krumhanzl/ČTK

Polsko míří k celoročnímu letnímu času, strhne lavinu?

Termíny, kdy začíná nebo končí letní čas, jsou tradičně i příležitostí, kdy iniciativy, které vystupují proti pravidelným posunům, pozvedají svůj hlas. Letos ovšem pouhé dva týdny před celoevropským koncem letního času přišla z Polska podstatně důraznější zpráva: Prvním čtením prošel v parlamentu zákon, který by ponechal letní čas celoročně. Daily Telegraph, který o polském dění psal, upozornil, že je jindy rozhádaná polská politická scéna v této otázce neobvykle jednotná.

Gazeta Wyborcza se ovšem v souvislosti s návrhem na „zastavení času“ pozastavila nad tím, že by případný zákon mohl představovat další překážku ve vztazích Varšavy s Bruselem. Změny času jsou koordinovány shodně v celé Evropské unii, v důsledku toho nejenže dochází k posunům ve všech členských státech, ale navíc i všude ve stejný termín.

Polský zákon by však mohl začít platit zřejmě bez ohledu na zbytek Evropy již na podzim příštího roku. Je otázka, pokud by se tak stalo, zda se tím Polsko pouze izoluje, nebo zda Varšava strhne lavinu. To ostatně naznačují hlasy z Maďarska, které by se mohlo inspirovat.

Argumenty zastánců zákona jsou jasné. „Střídání času může způsobit nerovnováhu biologických hodin, což vede k prudkým změnám nálady, spánkovým poruchám a zvýšenému riziku srdečních infarktů a dopravních nehod,“ řekl Bronislaw Karasek z Polské lidové strany, která návrh předložila.

Odpůrci zase poukazují – kromě časového rozdílu oproti sousedním státům v zimním období – že by celoroční letní čas výrazně zasáhl do mnoha oblastí života. Podle Wieslawa Paluszynského z polské komory IT a telekomunikace by musely úpravami projít všemožné přístroje „počínaje hodinkami přes chytré telefony a počítače po složité systémy, které kontrolují například ropovody“.

obrázek
Zdroj: ČT24

I v Česku se loni objevil návrh na zrušení změn času. Když o pokračování současného režimu jednala vláda, přišli lidovečtí ministři s takovým podnětem. Většina Sobotkovy vlády však byla proti a schválila pokračování nejméně do roku 2021.

Ministryně práce a sociální věcí Michaela Marksová (ČSSD) tehdy argumentovala mimo jiné tím, že „máme jiná a důležitější témata“ než vyvolávat složitá jednání na úrovni Evropské komise.

Snaha ponechat celý rok letní čas však naráží na zkušenosti z Ruska. To se rozhodlo pravidelných změn se vzdát a nakonec se vrátilo ke svému přirozenému času. Sice se nejprve – stejně jako nyní plánuje Polsko – přiklonilo k celoročnímu letnímu času, ale neosvědčilo se to. Ukázalo se totiž, že při ponechání letního času více lidí vstává během roku za tmy – vlastně o hodinu dřív.

Poprvé v roce 1915

Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (přesněji času šetřícího denní světlo, tedy daylight saving time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.

Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas (a místy také zimní čas, který byl oproti přirozenému času naopak o hodinu zpožděn) povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu.

V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden rovněž v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Jeho zlatá éra začala o třicet let později, od konce 70. let se zavádí každoročně, zprvu platil pouze šest měsíců, současný stav se změnami o posledních víkendech v březnu a říjnu funguje od roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
18:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 3 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
14:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.