České školství potřebuje více než peníze, míní sociolog Prokop

Nahrávám video

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Navýšení rozpočtu pro školství, které má pro příští rok disponovat částkou asi šedesát miliard, je podle sociologa dobrou zprávou. Z dlouhodobého hlediska ale mohla být dnes částka o třicet dva miliard vyšší, pokud by se od roku 2020 pokračovalo v nárůstu o čtyři procenta HDP. Přitom už v roce 2020 byl rozpočet pro školství, včetně krajů a obcí, pod úrovní, kterou stanovuje OECD. V programovém prohlášení se vláda zavázala k financování na úrovni průměru OECD a k dosažení tohoto cíle chybí podle různých odhadů padesát až šedesát miliard korun.

Podle Prokopa peníze samy o sobě tuzemské školství nezlepší. Je potřeba zavést řadu reforem, z nichž některé jsou součástí strategického plánu 2030. „Je potřeba reformovat obsah na základních školách, je potřeba úplná reforma středních škol, jelikož máme málo gymnázií a učiliště jsou roztříštěná, je potřeba modernizovat vzdělávání učitelů a vedení ředitelů. Máme podfinancované vysoké školství a vědu a oproti OECD je podfinancované také předškolní vzdělávání,“ uvedl Prokop.

Dotované obědy ve školách

Školství by pomohly také reformy, které se běžně zavádějí v zahraničí. Takovým krokem může být zavedení obědů zdarma pro znevýhodněné děti, které je otestováno v řadě zemí a existují i porovnání mezi různými regiony. Jejich zavedení má pozitivní vliv na docházku dětí, zlepšení socializace a celkovou větší úspěšnost ve školách.

Podle zahraničních studií má podpora předškolního vzdělávání zejména pro znevýhodněné děti zhruba dvou až sedminásobnou návratnost v průběhu života daného člověka, který je úspěšnější, méně nezaměstnaný, ale i méně nemocný.

V tuzemském školství navíc existuje mnoho neefektivit, na kterých by stát mohl ušetřit až dvacet miliard. Mezi ně patří například četnost odkladů, které má v Česku 25 procent dětí, zatímco evropský průměr se pohybuje mezi jedním až pěti procenty. „Samozřejmě některé děti potřebují odklad, ale v řadě případů tím řešíme to, že škola není připravená na to dítě, že vzdělávání v první třídě předpokládá připravenost dítěte, namísto aby se škola snažila těm méně připraveným více pomoci,“ řekl Prokop.

Problémem je, že kvůli jednoletému odkladu chybí ve školkách místa pro dvouleté a tříleté děti, a rodiče tak nepracují. Podle různých odhadů odklady stojí stát okolo jednotek miliard, přičemž částku tvoří zejména ušlé odvody rodičů a během následného života dítěte, které přišlo o jeden pracovní rok života.

Další možné návrhy

Vzdělávacímu procesu by také pomohlo omezování neúspěšnosti v nejrůznějších fázích pedagogického procesu od základních škol až po vysoké školy. V průměru přibližně čtyři procenta dětí nedokončí devět tříd základní školy. Řada dětí nepokračuje na střední školu nebo učiliště, nebo školu nedokončí. Prokop uvedl, že „tito žáci jsou velmi znevýhodněni na pracovním trhu a stát to stojí prostředky v odvodech, nezaměstnanosti a dávkách“.

Vysokou školu nedokončí přibližně třetina studentů. Na vině je například nedostatečná průprava ze středních škol, kterých je málo, nebo absence podpory dětí z chudších poměrů. Česká republika má podle statistik nejmenší počet vysokoškoláků ve věku 25 až 35 let v Evropě. Neúspěšné roky studia jsou také obrovským nákladem, který by stát mohl redukovat.

Podle sociologa by mělo být šetření ve školství důraznější, na druhé straně by mělo docházet k investicím do školek, vzdělávání ředitelů a jejich podpory a vedení. Problematická je také roztříštěnost školství, které by mohlo být řešeno sloučením škol pod jedno ředitelství.

Plánem vlády je slučovat školy, ve kterých je méně než dvě stě žáků. Podle Prokopa to není o tom, školy primárně rušit, ale vytvářet prostor pro jejich vzájemnou kooperaci například sdílením nepedagogických pracovníků, psychologů nebo učitelů angličtiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 53 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...