Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. „Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.
Centrální banka také ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou, ekonomové ho ale předjímali.
Rusnok uvedl, že nové ekonomické prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. „Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz,“ uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro, v příštím roce 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.
Výrazné nejistoty dalšího vývoje
Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Rizika ve prospěch růstu cen jsou možné slabší ukotvení inflačních očekávání a případně pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky nebo eskalace situace na Ukrajině.
Proti růstu cen by mohl působit možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový růst cen energií nebo konsolidace veřejných financí. Za nejistoty ČNB označila rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu. Data o lednové inflaci zveřejní statistici 14. února. Další nejistotou je délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.
Ministerstvo financí v nové lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta.
