Výstavba vysokorychlostních tratí má zpoždění. Lidé se tak rychlovlakem svezou později, než jim stát sliboval – nejdřív zřejmě až za deset let. Nové termíny představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přípravu podle něj prodlužuje mimo jiné jednání s dotčenými kraji. Zpoždění kritizuje opozice. Poukazuje na to, že konkrétní plán na vybudování železnice vláda schválila již před sedmi lety.
Jedno z plánovaných rychlých spojení z Prahy do Katowic se začne stavět příští rok, konkrétně půjde o dva úseky mezi Brnem a Přerovem. Trať ale bude jedinou, na které se příští rok začne pracovat. Stavba dalších se posouvá, v některých případech až o pět let. Zpožděné budou oproti původním plánům všechny hlavní úseky vysokorychlostních tratí.
„Máme za sebou víc než tisíc jednání se zástupci veřejnosti, se starosty a starostkami. To, co se odehrává v případě vysokorychlostních tratí, tu zatím v České republice nebylo – jak co do množství jednání, tak hledání co nejlepšího technického řešení,“ uvedl Kupka.
Například práce na rychlém spojení do Drážďan měly začít v roce 2027, nyní to dle Kupky bude o tři roky později. Konkrétně třeba úsek vysokorychlostní tratě Polabí, který má vést z Běchovic do Poříčan, se měl původně začít stavět příští rok. Nový termín je rok 2030, v provozu by měla trať být o pět let později.
„Byl zde velký optimismus, jak bude velice snadné projednávání například územních rozhodnutí, ale některé změny trvaly déle než rok,“ podotkl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Zpoždění kritizuje opozice. Podle ní měla vláda v přípravě vysokorychlostních tratí postupovat razantněji. „Máme v liniovém zákoně v tuto chvíli vyřešeny výkupy pozemků a víme, že to velmi dobře funguje na Ředitelství silnic a dálnic při stavbě dálnic, ale nemáme v zákoně vysokou prioritu pro vysokorychlostní tratě,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO).
Kupka: Přejdeme na projektový způsob řízení
Zpoždění nabírají i některé dálniční projekty. Třeba D11 u polských hranic, která se začala stavět se zhruba ročním odkladem v pátek.
„Musíte řešit nejen samotnou stavbu, ale máte tam i účastníky řízení. To jsou v podstatě ti sousedé, kteří se k tomu musí vyjádřit. Když projektujete železnici nebo dálnici, tak těch sousedů tam máte jednoduše víc,“ poznamenal odborný asistent na Katedře dopravní telematiky ČVUT Zdeněk Lokaj.
Zrychlit výstavbu vysokorychlostních tratí by podle šéfa resortu měl přechod na projektový způsob řízení, dohlížet na něj bude premiér Petr Fiala (ODS). Pro některé úseky počítá vláda i s financováním formou PPP.
Rozhodující část vysokorychlostních tratí by měla být hotová do roku 2040, zbytek o deset let později. Podle Správy železnic ČR by na některých místech mohly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.
Modernizace železničních koridorů postoupila
Vládě se v posledních letech daří navyšovat rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, ze kterého se financují dálniční i železniční projekty. Příští rok má vystoupat na rekordních 160 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2020 je to nárůst o polovinu.
Vysokorychlostní tratě otálejí, ale modernizace klíčových železničních koridorů postoupila. Za letošek má přibýt 89 kilometrů rekonstruovaných tratí. Třeba na čtvrtém koridoru z Děčína přes Prahu a České Budějovice do Rakouska je až na pár kratších úseků hotovo. Rychlost tam ale nepřesáhne dvě stě kilometrů za hodinu.
Dálniční síť se s letošním rokem rozšíří bezmála o 120 kilometrů, včetně nových úseků na D3, D4, D49 nebo D55. Dalších více než sto kilometrů se momentálně staví. Některé úseky, třeba středočeská část D3, jsou ale zatím v nedohlednu.
