Od nového roku by si příjmení bez koncovky -ová mohly zvolit všechny ženy bez ohledu na důvod. Teď platí, že úřady zapíšou do matriky nepřechýlené příjmení, jen pokud žena splní zákonné podmínky. Novelu, která také mění podobu občanských průkazů, schválili poslanci a stát ve čtvrtek poprvé ukázal, jak bude nový doklad vypadat.
Nové příjmení má Nicola už skoro dva roky a o tom, že k němu přidá koncovku -ová, se definitivně rozhodla až těsně před svatbou. I přesto, že pracuje v mezinárodní firmě, kde s kolegy i klienty často komunikuje v angličtině a část její rodiny neumí česky.
„Mně na jednu stranu přišlo i roztomilé, že to pořád ukazuje tu ženskost. Takže jsem se na poslední chvíli rozhodla, že nebudu řešit výjimky,“ vypráví Nicola Bátrlová. Její rodina si prý myslela, že se rozhodla pro nějaké úplně jiné příjmení. Vysvětlila jim, že je to přípona a že mají s manželem příjmení stejné. „A ten je samozřejmě rád, protože miluje český jazyk,“ doplňuje.
K tomu má vztah i Lenka Kohút. Vystudovala českou filologii. Přesto se rozhodla, že po svatbě k manželovu příjmení koncovku -ová nepřidá. „Vždycky jsem chtěla mít nepřechýlené příjmení, líbilo se mi to. Manžel pracuje v americké firmě, tak se mi poštěstilo a tenhle sen se mi splnil, protože je tam velká pravděpodobnost, že budeme pobývat v zahraničí,“ uvádí Kohút.
Čeština na změny nereaguje
Pokud chce žena používat příjmení v mužském tvaru, musí teď splnit jednu ze čtyř podmínek: buď být cizinkou, mít za manžela cizince, žít v zahraničí nebo to alespoň plánovat nebo mít jinou národnost. Rozhodnout se může kdykoliv – před vstupem do obřadní síně nebo také kdykoliv potom.
Třeba v městské části Praha 6 ročně žádá po svatbě o schválení mužské verze příjmení zhruba deset procent novomanželek. Tohle číslo by ale mohlo zvýšit. Od nového roku by totiž takové rozhodnutí ženy nemusely odůvodňovat. „Byrokracie neubude, to rozhodně ne. Byrokracie bude ve stejném objemu, ale už nebudou muset uvádět důvody,“ míní vedoucí tiskového odboru úřadu městské části Praha 6 Tereza Schejbalová.
Zatímco zákony na poptávku žen po mužských příjmeních reagují, čeština podle odborníků zatím ještě ne. „Paní Strace nebo s paní Straka? My se právě setkáváme s tím, že se nás tazatelé ptají, jak je to správně. A očekávají, že musí existovat správná varianta. Ale právě proto, že jazykový gramatický systém není stavěný na tento typ příjmení, tak odpovídáme, že není jednoznačné řešení,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro jazyk český z Akademie věd ČR Martin Prošek.
Záležet bude na tom, jak se s tím vypořádají lidé v běžné komunikaci. Zatímco v Česku si všechny ženy budou moci od Nového roku zvolit příjmení bez koncovky, třeba ke jménům zahraničních osobností ji podle pravidel spisovné češtiny bude nutné dál připojovat.
Ministerstvo schválilo nové občanky
Nová úprava je součástí novely, která mění i podobu občanských průkazů. Po letech tak doklady změní vzhled, dostanou také další čip. Na rozdíl od toho stávajícího ale nebude vidět. Uloženy na něm budou biometrické prvky, jako je podoba obličeje a otisky prstů. Kvůli tomu bude mít průkaz větší tloušťku. Z dokladu pak zmizí kolonka s akademickým titulem a od roku 2023 i rodné číslo. Nahrazeno bude zřejmě jiným kódem.
Státní tiskárna cenin občanky začne vyrábět od začátku července. Teď probíhá jejich testování, jak jejich fyzických vlastností, tak elektroniky. Na úřadech je lidé dostanou od začátku srpna. Zákon o občanských průkazech, který ve čtvrtek schválili poslanci, ale ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
„Pokud bychom to neodsouhlasili, tak by bylo velké riziko, že by na nově vydané průkazy nebylo možné cestovat,“ uvádí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Předloha reaguje na nařízení Evropského parlamentu a posílit má zejména bezpečnost. Evropská komise pak připravuje i další změny, třeba takzvanou digitální identitu, která lidem umožní určit, jaká data budou mít ve svých přístrojích a která jim budou umožňovat přístup k různým službám. Tato identita by měla platit v každém z členských států Evropské unie.
Ve Velké Británii se bez občanky obejdou
Otisk prstu jako identifikační údaj není v historii občanských průkazů nic nového. V těch vydávaných v letech 1948–1953 byl na straně číslo 3, pod slovním popisem osoby. Viditelnou inovací dokladu totožnosti z roku 1960 byly desky dokladu vyráběné z PVC.
V roce 1985 se doklady i fotografie v nich zmenšily a přizpůsobily mezinárodním normám. Upraveny byly i zapisované údaje. Odděleně se uváděl třeba přechodný a trvalý pobyt. K údajům o zaměstnání se nově zapisovalo i studium. V roce 1991 doklad poprvé změnil barvu. Červenou na deskách vystřídala hnědá.
Asi největší revoluce v podobě občanky nastala v roce 1993. Od května tohoto roku poprvé v historii nahradily třicetistránkové knížky plastové karty. I ty se vyvíjí. Od roku 2000 mají třeba strojově čitelnou oblast. A ty vydávané posledních 9 let mohou mít zabudovaný čip.
K zemím, kde se lidé bez dokladu, jako je občanka, obejdou, patří třeba Velká Británie. Povinné byly jen za světových válek. Pak jen pro letecký personál v reakci na teroristické útoky z 11. září. Před deseti lety ale byly opět zrušené, i když je každý mohl mít dobrovolně. Britové se nejčastěji prokazují řidičskými průkazy a pasy. Nyní vláda premiéra Borise Johnsona zvažuje zavedení očkovacích průkazů. Někteří kritici ho obvinili cituji z pokoutného pokusu o zavedení občanek.
