Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.
Poté, co stát ze začátku roku hospodařil v provizoriu a nová vláda přepracovávala rozpočet s argumentem, že schodek 377 miliard je příliš vysoký, nechala si nyní v novele schválit zvýšení schodku z 280 na 375 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura připustil v Interview ČT24, že není s výsledkem spokojen. Je ale přesvědčen, že kdyby původní verzi připravenou ještě předchozím kabinetem nepřepracoval, bylo by ještě hůř. „Kdybychom neudělali ten manévr v lednu a únoru, kdy jsme snížili výdaje o 80 miliard, byl by schodek 450. Museli bychom to automaticky připočítat,“ míní.
Zvýšení schodku, respektive státních výdajů, hájí. „Kdybychom si prošli položku po položce, dokázali bychom, že (…) souvislost s vysokou inflací, drahými energiemi vyvolal Putin a jeho válka. To se projevuje v dodatečných výdajích. Pokud to někdo nechce uznat, popírá realitu,“ prohlásil Stanjura. Gazprom podle něj připravoval podmínky pro současnou situaci již od léta 2020. „Jsme opravdu v ekonomické válce. Pokud někdo tvrdí, že nejsme, popírá realitu,“ dodal.
Úpravy letošního rozpočtu byly ovšem jen rozcvičkou před schvalováním státního rozpočtu pro příští rok. Ten je první, který Stanjura sestavoval od začátku – a počítá se schodkem 295 miliard. Podle Stanjury je to i tím, že se začne nad rámec standardní valorizace penzí ještě nově vyplácet takzvané výchovné, tedy 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Výsledkem je, že jen v sociální oblasti vzrostou výdaje státu o 105 miliard oproti letošnímu rozpočtu i při započítání aktuální novely.
Ministr financí odmítl, že by správnou cestou bylo prosté seškrtání výdajů třeba na investice. Vláda má podle něj tři ambice, a to „udržet sociální smír, mít investiční aktivitu státu a pokud možno být rozpočtově odpovědná a nedělat vysoké schodky“. Rezignovat na investice by se podle něj nevyplatilo.
„To nejjednodušší je snížit investice o sto miliard – a mám schodek ne 295, ale 195 miliard. Vypadalo by to opticky dobře, ale vytvářeli bychom dluh na budoucí roky. Takže nesnižujeme investiční výdaje,“ řekl.
Nejdiskutovanější součástí návrhu nového rozpočtu je ovšem daň z mimořádného zisku, pro niž se také používá anglický termín windfall tax. Dotkne se řady odvětví, v českém prostředí zejména energetiky, rafinerií a také bank. Stanjura zdůraznil, že většina z nich obsahuje celounijní řešení, které připravila Evropská komise, a podle ministra to formálně „máme povinnost udělat“. Česká vláda nad unijní rámec nařídila mimořádné zdanění bank.
„Kdyby se chovaly jinak, více proklientsky – což by mělo i protiinflační efekt – tak bychom o tom možná neuvažovali,“ poznamenal Stanjura. Ujistil, že to řekl i na jednání s Českou bankovní asociací. „Já jsem jí to takhle řekl. Nesetkal jsem se s příznivou reakcí,“ připustil. Zároveň ale podotkl, že „ve většině zemí eurozóny existuje nějaká forma bankovní daně“.
Ministr financí odmítl, že by v souvislosti s windfall tax bylo možné mluvit o otevření Pandořiny skříňky, ačkoli připustil, že se může stát, že některá vláda sáhne po mimořádném zdanění, když jí budou chybět peníze. „Levicové vlády to bezesporu udělají. Pak je recept nevolit levicové strany,“ prohlásil.
S windfall tax čelí Stanjura kritice z oborů, kterých se dotkne, zejména z bankovnictví, od některých pravicových politiků a ekonomů, ale zároveň i od opozice. Stínová ministryně financí z ANO Alena Schillerová mu zejména vyčítá, že očekávaný stomiliardový výnos daně zařadil do návrhu rozpočtu, aniž by bylo zdanění schváleno parlamentem. Obdobná kritika zazněla ovšem i od Národní rozpočtové rady.
Stanjura se zaštítil stanoviskem jiné instituce. „Když se podíváme do minulosti na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, tak když vyhodnocoval rozpočet na rok 2021, kritizoval vládu a sněmovnu, že v rozpočtu nezohlednily snížení daní, to znamená zrušení superhrubé mzdy, přestože věděly, že to projde. Ale na začátku to také nebylo schváleno, platilo to až od 1. ledna. A NKÚ řekl, to je špatně, to nebylo transparentní,“ poukázal Stanjura.
Ujistil, že je přesvědčen, že bude daň schválena dříve, než se rozpočet pro rok 2023 dostane v Poslanecké sněmovně do třetího čtení. Zbyněk Stanjura zopakoval, že windfall tax nebude platit zpětně pro letošní rok.
Co se týče jiných daní, nelze podle něj zaručit, že nepřijde žádná změna, která by měla dopad na domácnosti. „Pokud v domácnosti konzumují alkohol, konzumují cigarety, to jsou spotřební daně, tam se to stát může. Jestli mluvím o dani z příjmu, můj názor je, názor mé politické strany, nezvyšovat daně fyzickým ani právnickým osobám,“ ozřejmil ministr financí. Jistě se podle něj nevrátí ani superhrubá mzda. To, že expremiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že je to jen dočasné snížení na dva roky, je podle Stanjury jeho věc. „My jsme nikomu nic takového neslibovali, od začátku jsme říkali, že kdyby v zákoně bylo, že je to na dva roky, že to nepodpoříme. Nakonec to v zákoně nebylo,“ připomněl.
