Báli jsme se uzavření světa kvůli koronaviru, shodli se spíkři konference Anti-panic

Jak moc nám život zkomplikovalo uzavření hranic či omezení mezinárodního obchodu? Bude svoboda pohybu a podnikání v Evropě zachována? A jakou roli v tom všem hrají média? Tato témata otevřeli na on-line konferenci Anti-panic generální ředitel ČT Petr Dvořák, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podnikatel Oliver Dlouhý, výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha a další hosté.

Třetí pokračování virtuální konference se hned v úvodu zaměřilo na to, co způsobilo největší strach šesti účastníkům z různých odvětví. 

Za veřejné instituce odpovídal ministr zahraničí Petříček. Ten se obával zejména narušení vazeb s dalšími zeměmi, zejména těmi evropskými. „Pro mě také bylo zatěžkávací zkouškou dostat zpět do České republiky desetitisíce našich občanů, kteří byli v zahraničí,“ řekl.

Obdobnou starost měla i rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Ta musela dostat zahraniční studenty zpět domů, a naopak do Česka ty studenty, kteří byli zrovna na studijním pobytu. Velkou paniku v ní tak vzbudilo zejména uzavření hranic. 

Bezprostřední uzavřenost světa vyvolávala paniku i v Oliveru Dlouhém, výkonném řediteli Kiwi.com, který na konferenci hovoří jako zástupce českých start-upů. 

Výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha, který se konference účastní jako zástupce kulturního sektoru, uvedl, že nejsložitější bylo udělat správné rozhodnutí. To byl podle něj v tuto chvíli přesun akce na rok 2021. „Uvažovali jsme o přesunu během prázdnin, uvažovali jsme o tom, že bychom byli schopní oželet zahraniční hosty, návštěvníky. Ale co bylo klíčové – aby mohli všichni lidé do kina tak, jak jsou zvyklí,“ vysvětlil. 

Za korporátní lídry na konferenci vystupuje člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar. Ten popsal, že rozhodování bylo doprovázené třemi základními faktory: „Všichni věděli, jak neznalost situace, nedostatek dat ovlivňuje konání. K tomu se přidal určitý strach. A média, rétorika, že jsme ve válce s virem, noční tiskové konference, prostor byl stále naplňován pocity strachu a veškerý jiný informační tok se doslova zastavil. Odpovědnost za lidi bylo samozřejmě velké téma.“ 

Menší množství paniky zažívali, alespoň v souvislosti se svou prací, generální ředitel ČT Petr Dvořák, zastupující na konferenci média, a Lucie Šicková (spoluzakladatelka Pixel Federation), která nabízí pohled zpoza hranic. 

„Co se týče profesního nastavení, tam tyto změny a neočekávané situace vítám, protože mě to hrozně inspiruje, dává mi to novou energii. Hned od začátku jsem věděl, že pro nás to bude velký zásah do zpravodajství. Věděl jsem, že zpravodajství je na tyto události připraveno, že tyto změny umíme zvládat dobře,“ uvedl Dvořák. Špicková zase konstatovala, že její firmě se podařilo na aktuální situaci rychle zareagovat a například velmi brzy nařídili svým zaměstnancům home office. 

Některé byznysy se musely adaptovat, jiným pandemie „pomohla“

Na nastalou situaci i přes počáteční obavy musela jednotlivá odvětví velmi rychle reagovat. Například KVIFF přišel s projektem Tady Vary. „Když jsme si řekli, že další ročník bude až v roce 2021, tak jsme tu seděli s kolegy a říkali si, že je škoda, že nebudeme moct ukázat všechny ty filmy našemu publiku. Potom jsme se rozhodli, že když nemůže Mohamed k hoře, tak půjde hora k Mohamedovi. Vzali jsme do diskuse Českou televizi a Aerofilms a oslovili jsme kina po celé republice. Takže my v původních datech festivalu budeme hrát v 96 kinech,“ uvedl Mucha. 

Některým byznysům naopak pandemie zdánlivě pomohla. „My momentálně zažíváme pozitivnější období. Povedlo se nám nastartovat nějaké změny v našich produktech,“ řekla Šicková. „A díky tomu, že lidé mají více volného času a více možností hrát on-line, tak vnímáme situaci pozitivně. Ale jsme si vědomi toho, že nějaké ekonomické dopady krize mohou dopadnout i na nás.“

Přes snahu o spolupráci nás občas zahraniční partneři překvapí, uvedl Petříček

Ministr zahraničí v prvním bloku diskuse nastínil problémy spojené s uzavřenými hranicemi. „Pouze první část epidemie byly naše hranice zavřené oběma směry. Už v dubnu jsme ta pravidla měnili. I s ohledem na ty ekonomické dopady, protože jsme potřebovali usnadnit lidem třeba cestu za prací. To rozhodnutí nebylo jednoduché, protože to má závažné dopady,“ konstatoval.

„Jsme velmi otevřená ekonomika závislá na vývozu a ta omezení v Evropě mají dopady i na to. Co se týče obecného cestování, tak nakonec k nějakému omezení přistoupily všechny evropské státy. Takže v tomhle není Česká republika výjimka. Cílem je se začít vracet co nejrychleji směrem k normálu.“

Podle Petříčka chyběla dostatečná spolupráce jednotlivých zemí EU. „Musím přiznat, že i nyní se často přes veškeré snahy spolupracovat navzájem se svými partnery překvapujeme,“ uvedl.

Média podle spíkrů obstála, problém vidí v sociálních sítích

Dalším tématem diskuse byla média a jejich postavení v koronavirové krizi. Podle Muchy ukázala pandemie důležitost existence veřejnoprávních médií, Petr Dvořák zase pozoroval odklon od bulvárních médií.

„Ukázalo se, že v průběhu pandemie došlo k odklonu od bulvárních médií spíš k těm seriózním. A to nejen k veřejnoprávním, ale i těm, která se snaží poskytovat informace v nějakém kontextu. Tam si myslím, že se lidé snažili najít svoji kotvu, najít nějaký zdroj informací, kterému víceméně důvěřovali a z něj si utvářeli svůj názor,“ řekl.

Obdobný názor zastává i Oliver Dlouhý. Ten vidí problém zejména v sociálních sítích a šíření fakenews: „Na rozdíl od klasických médií vytvářejí ta sociální pocit, že názor, který je prezentovaný, sdílí sociální bublina uživatele. Sdílí ho lidi, kterým věří, které zná, které respektuje. A člověk je schopný potom lehce adaptovat ten cizí názor. To vytváří takový pocit, že ten názor je správný v jeho sociální bublině.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...