Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.

Podle Krátkého návštěvnost artových kin stoupá zejména ve větších městech. „Návštěvnost artových kin v postcovidovém období progresivně roste. Obzvlášť v Praze je meziroční nárůst diváků rapidní. Pokud dochází k velkému poklesu, je to často způsobeno spíše vnějším zásahem, jako technický stav budovy nebo výměna provozovatele než přirozeným úbytkem diváků,“ popisuje.

Trend potvrzují i statistiky distribuční sítě Aerofilms, pod kterou spadá několik pražských kin, včetně Světozoru, Aera, Bia Oko a Přítomnosti. Síť zaznamenala mezi lety 2022 a 2024 nárůst až o sto tisíc diváků. Celkově kina ze Aerofilms v Praze v roce 2024 přivítala přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž největší nárůst zaznamenal Světozor.

Pražský Edison Filmhub hlásí až trojnásobný nárůst diváků oproti době před covidem. „V roce 2024 jsme v jediném kinosále se 75 sedadly přivítali 33 749 diváků,“ popisuje Dominik Hronec, kreativní ředitel distribuční společnosti Film Europe, která Edison Filmhub provozuje.

Podobný vývoj sleduje i Kino Art v Brně. „Od roku 2023 se návštěvnost zvedla a po dlouhé době přesáhla deset tisíc diváků, v listopadu 2024 dokonce jedenáct tisíc diváků. Letošní rok je na tom velmi podobně, měsíční návštěvnosti se pohybuji kolem deseti tisíc,“ říká provozovatelka Barbora Suchyňová.

Artová kina zařazují i mainstreamové filmy

Artovými kiny se označují zejména klasická kina, která se ve své dramaturgii soustředí na umělecké, nezávislé a alternativní filmy často mimo proud komerční produkce. „Zaměřujeme se například na mezinárodní artové a indie snímky, filmové festivaly a další speciální akce,“ vysvětluje Suchyňová.

Tento trend se ale v posledních letech mění. Filip Linhart z pražských Aerokin souhlasí, že artová kina kladou důraz na uměleckou hodnotu, ale dodává, že dnes hrají i mainstreamové filmy. „Z většiny se zaměřujeme na nekomerční a nezávislé filmy, ale v současné době to již není pravidlem a hrajeme i kvalitní filmy, byť mainstreamovějšího rázu.“

Proces probíhá i opačným směrem – svou nabídku totiž rozšiřují i multiplexy, a to právě o artověji laděné filmové tituly. „Artová kina se chtějí podobat multiplexům a multiplexy se chtějí podobat artovým kinům. Možná bychom měli do slovníku zavést nový termín – ‚hybridní kino‘. I multiplexy promítají ‚artové‘ filmy a ‚artová‘ kina hrají kvalitní mainstream,“ uvádí Hronec z Film Europe.

Roli hraje i cena

Rozdíl mezi multiplexy a artovými kiny je patrný také v cenách vstupného. Artová kina často nabízejí lístky výrazně levněji. „Standardní vstupné do kina se pohybuje mezi 160 až 170 korunami, v nižší cenové kategorii pak mezi 140 až 150 korunami. Multiplexy většinou nasazují ceny až kolem 275 korun, což vytváří výraznou cenovou propast,” říká Dan Krátký.

„Tam, kde multiplexy staví na blockbusterech, novinkách, akcích a merchandisingu, tam se klasická kina snaží budovat kolem svých kin komunitu, která přichází za jiným typem zážitku,“ dodává Barbora Kusca Prágerová, ředitelka prostějovského kina Metro 70. Kina tak prý mohou pro své diváky vytvořit program takřka na míru.

Brutalista v menším kině? Vyprodáno

Přestože se nabídka filmů v artových kinech a multiplexech začíná do jisté míry podobat, rozdíly přetrvávají v jejich obsazenosti. „Zatímco oscarový film Brutalista viděly v multiplexech jednotky diváků, představení v artově zaměřených kinech byla v nejexponovanějších časech jako byl premiérový víkend nebo období udílení Oscarů vyprodaná,“ sdělil marketingový manažer společnosti CinemArt Pavel Novák.

Převažujícími návštěvníky multiplexů totiž i nadále zůstávají lidé vyhledávající hlavně komerční tituly. „Zhruba 25 nejúspěšnějších filmů roku tvoří téměř dvě třetiny všech našich tržeb,“ uvedl výkonný ředitel Cinestaru Jan Bradáč. Artové snímky podle něj zůstávají spíše okrajovou součástí nabídky, protože jejich publikum je zvyklé je sledovat jinde – především právě v jednosálových artových kinech.

Na rozdíl od artových kin ale návštěvnost multiplexů ještě předcovidových čísel nedosahuje. „V roce 2022, kdy skončila omezení pro návštěvu veřejných míst, a do kin už mohl opět každý, došlo k poklesu proti rokům 2018–2019 v rozmezí o tři až pět milionů vstupenek. Od toho roku 2022 lze pak návštěvnost označit za stabilizovanou, byť s notnou dávkou štěstí na vybrané filmové tituly v jednotlivých letech 2022 až 2024,“ říká Bradáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni z vydírání kardiochirurgů, rozhodl soud

Bývalý náměstek ředitele IKEM Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soudce právě čte verdikt.
09:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 2 hhodinami

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 3 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 13 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 13 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 13 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.