Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.

Podle Krátkého návštěvnost artových kin stoupá zejména ve větších městech. „Návštěvnost artových kin v postcovidovém období progresivně roste. Obzvlášť v Praze je meziroční nárůst diváků rapidní. Pokud dochází k velkému poklesu, je to často způsobeno spíše vnějším zásahem, jako technický stav budovy nebo výměna provozovatele než přirozeným úbytkem diváků,“ popisuje.

Trend potvrzují i statistiky distribuční sítě Aerofilms, pod kterou spadá několik pražských kin, včetně Světozoru, Aera, Bia Oko a Přítomnosti. Síť zaznamenala mezi lety 2022 a 2024 nárůst až o sto tisíc diváků. Celkově kina ze Aerofilms v Praze v roce 2024 přivítala přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž největší nárůst zaznamenal Světozor.

Pražský Edison Filmhub hlásí až trojnásobný nárůst diváků oproti době před covidem. „V roce 2024 jsme v jediném kinosále se 75 sedadly přivítali 33 749 diváků,“ popisuje Dominik Hronec, kreativní ředitel distribuční společnosti Film Europe, která Edison Filmhub provozuje.

Podobný vývoj sleduje i Kino Art v Brně. „Od roku 2023 se návštěvnost zvedla a po dlouhé době přesáhla deset tisíc diváků, v listopadu 2024 dokonce jedenáct tisíc diváků. Letošní rok je na tom velmi podobně, měsíční návštěvnosti se pohybuji kolem deseti tisíc,“ říká provozovatelka Barbora Suchyňová.

Artová kina zařazují i mainstreamové filmy

Artovými kiny se označují zejména klasická kina, která se ve své dramaturgii soustředí na umělecké, nezávislé a alternativní filmy často mimo proud komerční produkce. „Zaměřujeme se například na mezinárodní artové a indie snímky, filmové festivaly a další speciální akce,“ vysvětluje Suchyňová.

Tento trend se ale v posledních letech mění. Filip Linhart z pražských Aerokin souhlasí, že artová kina kladou důraz na uměleckou hodnotu, ale dodává, že dnes hrají i mainstreamové filmy. „Z většiny se zaměřujeme na nekomerční a nezávislé filmy, ale v současné době to již není pravidlem a hrajeme i kvalitní filmy, byť mainstreamovějšího rázu.“

Proces probíhá i opačným směrem – svou nabídku totiž rozšiřují i multiplexy, a to právě o artověji laděné filmové tituly. „Artová kina se chtějí podobat multiplexům a multiplexy se chtějí podobat artovým kinům. Možná bychom měli do slovníku zavést nový termín – ‚hybridní kino‘. I multiplexy promítají ‚artové‘ filmy a ‚artová‘ kina hrají kvalitní mainstream,“ uvádí Hronec z Film Europe.

Roli hraje i cena

Rozdíl mezi multiplexy a artovými kiny je patrný také v cenách vstupného. Artová kina často nabízejí lístky výrazně levněji. „Standardní vstupné do kina se pohybuje mezi 160 až 170 korunami, v nižší cenové kategorii pak mezi 140 až 150 korunami. Multiplexy většinou nasazují ceny až kolem 275 korun, což vytváří výraznou cenovou propast,” říká Dan Krátký.

„Tam, kde multiplexy staví na blockbusterech, novinkách, akcích a merchandisingu, tam se klasická kina snaží budovat kolem svých kin komunitu, která přichází za jiným typem zážitku,“ dodává Barbora Kusca Prágerová, ředitelka prostějovského kina Metro 70. Kina tak prý mohou pro své diváky vytvořit program takřka na míru.

Brutalista v menším kině? Vyprodáno

Přestože se nabídka filmů v artových kinech a multiplexech začíná do jisté míry podobat, rozdíly přetrvávají v jejich obsazenosti. „Zatímco oscarový film Brutalista viděly v multiplexech jednotky diváků, představení v artově zaměřených kinech byla v nejexponovanějších časech jako byl premiérový víkend nebo období udílení Oscarů vyprodaná,“ sdělil marketingový manažer společnosti CinemArt Pavel Novák.

Převažujícími návštěvníky multiplexů totiž i nadále zůstávají lidé vyhledávající hlavně komerční tituly. „Zhruba 25 nejúspěšnějších filmů roku tvoří téměř dvě třetiny všech našich tržeb,“ uvedl výkonný ředitel Cinestaru Jan Bradáč. Artové snímky podle něj zůstávají spíše okrajovou součástí nabídky, protože jejich publikum je zvyklé je sledovat jinde – především právě v jednosálových artových kinech.

Na rozdíl od artových kin ale návštěvnost multiplexů ještě předcovidových čísel nedosahuje. „V roce 2022, kdy skončila omezení pro návštěvu veřejných míst, a do kin už mohl opět každý, došlo k poklesu proti rokům 2018–2019 v rozmezí o tři až pět milionů vstupenek. Od toho roku 2022 lze pak návštěvnost označit za stabilizovanou, byť s notnou dávkou štěstí na vybrané filmové tituly v jednotlivých letech 2022 až 2024,“ říká Bradáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...