Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.
„Je to samozřejmě závažné, ale je třeba upozornit, že se nejedná o útoky proti životu a zdraví, které tady byly třeba v 90. letech silnější. Ale rozhodně to nelze podceňovat,“ okomentoval odborník z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš skutečnost, že antisemitských incidentů je v Česku nejvíc v historii. V roce 2018 jich bylo skoro tři sta padesát.
Zatím se tyto případy podle Mareše odehrávají převážně v internetové rovině, případně v rovině výhrůžných dopisů, což ale neznamená, že nemohou přerůst do násilí. „Hranice mezi agresí on-line a off-line může být velmi křehká a může být snadno překročitelná“.
Mezi českými pachateli odsouzenými za antisemitismus jsou podle něj jak mladí neonacisté, tak „lidé ze spektra, které by samo sebe označilo za vlastence, ale kteří tam dávají takové panslavistické ideje propojené s tradičním antisemitismem snad ještě s kořeny z 19. století,“ uvedl Mareš.
V relativně nižší míře lze podle něj antisemitismus vysledovat i ve zdejší muslimské komunitě a existuje i v části krajní levice, kde je však obtížné „najít hranici mezi antisionismem a antisemitismem“, dodal expert.
Filip a Veselý: V Česku nejde o velký problém, ale nelze to podcenit
Přeseda KSČM Vojtěch Filip i místopředseda ČSSD Ondřej Veselý, kteří byli dalšími hosty Událostí, komentářů, se shodují, že v České republice nepředstavuje antisemitismus tak závažný problém jako v některých jiných státech.
„Česká republika má nadstandardní vztahy se státem Izrael, deklarujeme to. Myslím, že v České republice ten problém není tak vyhrocený jako v jiných státech světa. Ale na druhou stranu to nelze podceňovat,“ uvedl Filip.
„Jsme stát, který má jeden z nejnižších projevů antisemitismu na světě,“ dodal Veselý. „Nicméně je pravda, že se u nás začíná objevovat antisemitismus v podobě šíření na sociálních sítích, tam je ten nárůst zjevný. To znamená, že prevence je nutná.“
Mareš: Existuje několik druhů antisemitismu
Pokud jde o antisemitismus v západní Evropě, vidí Veselý i Filip souvislost s migrační krizí. Podle Veselého je jedním z jejích důsledků „silný nárůst nacionalistické scény“. Filip dodal, že v Evropě „je větší strach“, který podle něj přivedla právě migrační krize.
Mareš míní, že je třeba v Evropě rozlišovat mezi různými druhy antisemitismu, které mají svá specifika. „Něco jiného je dílčí nárůst neonacismu v některých zemích, kde se to vrací k – dejme, tomu – původnímu antisemitismu z nacistické doby,“ uvedl první příklad.
„Něco jiného je nárůst antisemitismu u imigrantských komunit, zvláště z islámského světa, kde se jedná i o jakousi frustraci z dlouhodobé neúspěšnosti. I třeba ve srovnání s tím, jak roste ekonomicky či kulturně stát Izrael, se (muslimští imigranti) cítí frustrovaní z toho, že nejsou tak úspěšní. To pak posiluje vlnu antisemitismu v těchto komunitách a (jejich členové) si to pak vybíjí na Židech, kteří zůstali v západoevropských zemích,“ doplnil.
„V panslavisticko-nacionalistických kruzích ve východní Evropě, případně v katolických anebo (obecně) křesťanských kruzích v některých zemích našeho regionu, to má trochu jiné historické kořeny a navazuje to na dlouhodobý antisemitismus, který tady existuje stovky let,“ uzavřel Mareš.
Celá diskuze ve videu v úvodu článku.
