168 hodin: Z ústeckého Mojžíře je špatná adresa, nájemné má ale srovnatelné s Prahou. Majitelům bytů ho platí i stát

Nahrávám video

O ústeckém sídlišti Mojžíř se v poslední době často mluví jako o problematickém místě, kam kvůli obavám řidičů o bezpečnost přestaly jezdit trolejbusy a jedna pizzerie tam odmítá vozit objednávky. Méně se již mluví o tom, že je to ukázka toho, jak také může fungovat realitní byznys – nebo spíše byznys s chudobou. Majitelé domů fakticky inkasují nemalé peníze od státu. Nájemné je vzhledem ke stavu bytů vysoké, ale nájemníci často neplatí ze svého – dostávají dávky, což vede k lukrativnímu byznys modelu. O bydlení v Mojžíři natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a Eva Koryntová.

Na sídliště Mojžíř vede sice trolejbusová trať, ale trolejbusy tam od letošního léta nejezdí. Mojžíř je známý jako problematická lokalita a také jako místo, kde kvete obchod s chudobou. Nájemníci mojžířských panelákových bytů na dotaz, kolik platí, uvádějí částky, které nejsou o moc nižší než třeba nájemné na panelových sídlištích na okraji Prahy – třináct tisíc za byt 2+1, 21 tisíc za 4+1, sedm tisíc bez poplatků za 1+1…

„Ty byty nejsou v dobré kvalitě, ale platí za ně poměrně vysoké nájmy,“ shrnula sociální pracovnice Člověka v tísni Barbora Mráčková.

I přes podobné ceny ale lze s bydlením na pražských předměstích to na předměstí ústeckém sotva srovnávat. A nejde jen o omezené dopravní spojení do centra. Byty jsou ve špatném stavu. V některých nefungují sporáky, občas chybějí kličky na oknech a je třeba je zalepit páskou, aby zůstala zavřená. Sami obyvatelé panelákových bytů dávají najevo, že se jim bydlení nelíbí. „Proč bych se neodstěhovala s dětmi do čistého prostředí? Kdo by nechtěl? Jenže to nejde,“ řekla pro 168 hodin jedna z oslovených obyvatelek Mojžíře.

Podle ní nechce lidi, kteří nyní žijí v Mojžíři, nikdo jinde do nájmu. „Jakmile slyší, že jsem z Mojžíře, cikánka – zákaz všude,“ uvedla. Podle sociálního pracovníka Miroslava Brože je v Ústí nad Labem patrná „masivní etnická diskriminace“ na trhu s bydlením. „Ve většině čtvrtí Romové až na velmi vzácné výjimky nemají možnost si pronajmout standardní byt za standardní cenu,“ poukázal.

Bydlení v Mojžíři ovšem nezpříjemňuje ani podoba nájemních smluv. Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka jsou obyvatelé „absolutně nechránění, z měsíce na měsíc mohou skončit na ulici bez jakékoliv možnosti jít bydlet někam jinam“.

Dvanáct milionů za rok na příspěvcích na bydlení

Činži ovšem místní nájemníci – kterých je drtivá většina, přes tři čtvrtiny vlastníků mojžířských bytů v nich nežijí – vesměs neplatí ze svého. Mojžířský realitní trh je přímo navázaný na státní sociální systém. V roce 2020 vyplatil stát na příspěvcích na bydlení na sídlišti Mojžíř podle starostky obvodu Neštěmice, pod který sídliště spadá, dvanáct milionů korun. „To je strašně vysoká částka,“ podotkla starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí).

Mojžířské byty jsou i na prodej – a tentokrát za částky nesrovnatelně nižší než v Praze: tři plus jedna za 720 tisíc, jedna plus jedna za 600 tisíc. Realitní makléři nijak neskrývají, že prodávají byty, u nichž očekávají, že je budou noví vlastníci draze pronajímat. Koupi prezentují jako zajímavou investiční příležitost.

Reportér 168 hodin, který do Mojžíře přijel jako zájemce o případnou koupi, vyslechl od makléřky slova jako: „Tam chodí štěnice i po schodech,“ i nabídku, že k bytu sežene nájemníka a za malý poplatek vše obstará. Některé byty se prodávají rovnou s nájemníky. Kde berou peníze na nájemné, je jasné. „Bude dostávat dávky. (…) Ona ty dávky bude dostávat a nám to může být jedno, protože vám se bude platit nájem,“ shrnula makléřka. Stát podle ní platí i kauci na byt.

Za strop pro nájemné v konkrétním bytě 3+1 označila dvanáct tisíc korun. „Když to dají na sociálku, tak teď na to mají tabulky,“ upozornila realitní makléřka. I tak by podle ní byl čistý zisk pro vlastníka bytu desetitisícový. Ujistila, že je prakticky vyloučeno, že by nájemníci nezaplatili, protože by jim hrozil okamžitý vyhazov. „Vyhodila jsem jednu rodinu s dětmi v půl osmé večer na ulici,“ uvedla.

Jestliže nyní se byty prodávají jako „investiční příležitost“ za stovky tisíc, podle dalšího realitního makléře byly v době, kdy v Mojžíři začal obchod s chudobou vzkvétat, ještě o řád lacinější. „Investoři tady nakupovali zadlužené byty. Kupovali to (…) úplně za směšné peníze. Nakupovali si byty třeba za padesát tisíc,“ poukázal. Zároveň dal najevo, že nikdo neočekává, že by majitelé investovali do údržby. „Za mě je lepší prostě nechat to být,“ poradil makléř.

Stát jako viník situace?

Výsledek je jasný. Zatímco v Praze je návratnost investice do bytu, který pak majitel pronajímá, až 30 let, v Mojžíři se peníze vrátí do deseti let, a to i na účet státu. „Je to propracovaný stroj, dobře promazaný stroj. Jednotliví aktéři o sobě velmi dobře vědí,“ zhodnotil situaci Martin Šimáček. A jakkoli označil takové obchodování za neetické, připustil, že je legální.

Lidé, kteří takové schéma kritizují, považují za viníky nejen ty, kdo využívají příležitosti k zajímavému, byť možná eticky problematickému výdělku. „Viníkem této situace jsou obchodníci s chudobou a samozřejmě potažmo stát,“ podotkl romský ambasador Ústeckého kraje a předseda Československé romské unie Karel Karika.

Také podle neštěmické starostky Tomkové „stát obchod s chudobou vyrobil a aktivně ho dál podporuje“.

A co považují majitelé bytů v Mojžíři za vůbec nejlepší? Mít nájemníky s postižením, respektive s opatrovníkem. „Mám tady v jedna-jedničce nesvéprávného. To je úplně nejlepší, on má opatrovníka z úřadu. Takže úřad za něj platí nájem, všechno za něj vyřizují a je klid,“ uzavřela realitní makléřka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 17 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 34 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...