168 hodin: Rekordní sbírka otevřela cestu k léčbě chlapce s genetickou chorobou. Jiné jsou na tom hůř

Nahrávám video
168 hodin: 150 401 440 Kč
Zdroj: ČT24

Rekordním výsledkem skončila sbírka na chlapce s vzácným genetickým onemocněním, jehož nákladnou léčbu odmítla uhradit zdravotní pojišťovna. Ačkoli chlapec má nyní naději, že mu léčba, již podstoupí, zachrání život, není jediným dítětem, od jehož onemocnění daly pojišťovny ruce pryč. I další rodiny se pokusily sehnat peníze ve sbírkách, a ne všechny skončily tak šťastně. Na okraji zájmu jsou hlavně ty, z nichž se snaží rodiny teprve financovat výzkum. O sbírkách na léčbu dětí se vzácnými onemocněními natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Sbírka na léčbu Martina trpícího onemocněním AADC vynesla 150 403 340 korun. O polovinu se podařilo překročit cílovou stomilionovou částku, která byla nezbytná k léčbě experimentálním přípravkem, jež není v Česku k dispozici.

Podle Davida Procházky z platformy Donio, na níž se sbírka uskutečnila, posílali lidé většinou částky v řádu stovek korun. Učinilo to ale přes 300 tisíc lidí, což stačilo. „Sjednotili se, chtěli pomoci, a tak Martínkovi vlastně zachránit život,“ shrnul Procházka.

Co vlastně zaujalo tolik dárců? Podle analytika sociálních sítí Daniela Šilhy byla sbírka rekordní i díky tomu, že dárce motivovala neuvěřitelně vysoká částka. „Je to výzva pro lidi, kteří se o to zajímají, kteří přispívají. I z komentářů ze začátku pod sbírkou vidíme, že lidé opravdu nevěřili, že je možné takovou částku vybrat,“ ozřejmil. Podle marketingové expertky Margarity Fries pomohlo i to, že byl „příběh hezký, srozumitelný a vyvolával kladnou emoci“.

Pomohl také zájem celebrit, které mají na sociálních sítích velké množství sledujících – zpěváka Marka Ztraceného, moderátora Leoše Mareše nebo influencerky Nikol Leitgeb. Expert na politický marketing Jakub Horák to považuje za ukázku „nesmírné síly sociálních sítí a influencerů“.

Rodina malého Martina, která se ještě nedávno obávala, že o dítě brzy přijde – neboť bez léčby se děti s AADC dožívají pěti až sedmi let – konečně může řešit, kde zajistí synovi léčbu. „Řeší se léčba buďto ve Francii nebo v Itálii. Zatím o tom jednáme a přesný termín není, nicméně doufám, že se všechno dojedná do dvou týdnů,“ shrnul chlapcův otec Tomáš Zatloukal.

Syndrom AADC se projevuje nedostatkem dopaminu v mozku. Dopamin je neuropřenašeč, který je důležitý pro kontrolu pohybu. Bez něj se dítě těžko hýbe – ani neudrží hlavičku.

Lék Upstaza spatřil světlo světa v listopadu 2016 a loni jej schválila Evropská léková agentura. Ředitel Českého centra pro fenogenomiku Radislav Sedláček ozřejmil, že princip přípravku je podobný vakcíně. Při léčbě se podává adenoasociovaným virem. „To je takový nosič, do kterého se dá dát leccos,“ ozřejmil.

Marek Orko Vácha z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy doplnil, že cílem je prostřednictvím viru iniciovat v mozku tvorbu chybějícího dopaminu. „Doufáme, že gen se tam nějak uchytí, bude se přepisovat, vyrobí se správný enzym a bude se vyrábět dopamin,“ popsal. 

Podle primářky dětské neurologie v Motole Jany Haberlové by nejlepším možným výsledkem léčby mohlo být, že bude chlapec schopen sám stát, případně i s dopomocí chodit. „Ale není to nejpravděpodobnější varianta,“ připustila.

Jsou i jiné sbírky, které tolik netáhnou. Možná dostanou miliony z přebytku té rekordní

Zatímco příběh Martina s AADC má prozatím šťastný konec, některé děti s podobnými genetickými onemocněním jsou na tom hůře. Vzácné nemoci napadají – jak jejich označení naznačuje – vždy jen hrstku pacientů. Existuje ale nejméně sedm tisíc druhů takových onemocnění, takže v součtu pacientů s nimi již málo není. Podle Radislava Sedláčka je v Česku přes 400 tisíc pacientů se vzácnými onemocněními. „A další budou přibývat,“ podotkl.

V některých případech může pomoci nákladná léčba, v jiných zatím žádná neexistuje. Například zhruba rok a půl starý Teodor, který trpí Prader-Williho syndromem, zatím vyhlídku na trvalé zlepšení stavu nemá. Syndrom se projevuje ochabnutím svalů, řídnutím kostí, respiračními a duševními problémy, ale hlavně nadměrnou chutí k jídlu. „Nesoustředí se na nic jiného než na to, jak někde získat jídlo,“ ozřejmila chlapcova matka Kateřina Goldsteinová.

Léčba neexistuje, a tak se rodiče rozhodli pokusit se podpořit alespoň její výzkum. Rodina založila nadační fond, který by výzkum vedený genetikem Sedláčkem financoval. Zatím sehnali asi milion a půl. Část peněz dala rodina ze svého, zbytek sehnala ve sbírce.

Podle Sedláčka je ale v takovém případě v silách vědců nanejvýš vyzkoušet již dostupné léky a zjistit, zda na Praderův-Williho syndrom některý nezabere. „To je první krok, který by mohl pomoci,“ uvedl.

Sbírku na malého Martina rodina Goldsteinových sledovala s empatií. Moc dobře ví, že pro své dítě udělají rodiče cokoli, a úspěch jim přála. Ale zároveň – stejně jako u jiných rodin s dětmi se vzácným genetickým onemocněním – se dostavila lítost.

„Je tam známka lítosti nebo i pocit nepochopení, že naše snahy jsou taky velké, děláme pro to hodně, ale podpora se nám nedostala. To neznamená, že nepodpoříme taky, my jsme podpořili i v tomto případě. Ale jsme lidi. Také bychom si to přáli,“ podotkla matka chlapce s Prader-Williho syndromem.

Ze sbírky na Martina s AADC se ale nakonec dostane i na některé další děti se vzácnými onemocněními. Vynesla o 50 milionů víc, než nakolik byla vypsána, a chlapcův otec slibuje přebytky rozdělit. „Pro nás je nejdůležitější, a to byl i cíl sbírky, aby se Marťa vyléčil, aby měl všechno, co potřebuje. Jakmile budeme vědět, kolik to bude stát – což zatím nevíme – tak se k tomu postavíme naprosto transparentně a budeme chtít pomoct co nejvíce dětem,“ ujistil.

Goldsteinovi doufají, že se třeba dostane i na jejich sbírku. Peníze na výzkum nemocí nejsou pro sociální sítě zdaleka tak atraktivní, pro jejich syna je to ale jediná šance.

Zůstávají tedy otázky: Jak pomoci co nejvíce dětem, když je léčba velmi drahá a nejistá? A jak se smířit s tím, že některé rodiny budou úspěšné a jiné ne? „Je to etická otázka. Obecně lze říct, že se všude ve světě rozevírají nůžky mezi tím, co umíme technicky, a mezi tím, co si můžeme dovolit finančně,“ poznamenal Marek Orko Vácha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 17 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...