Na krizové linky volá víc lidí, mají úzkosti kvůli konfliktu na Ukrajině

Češi se od začátku válečného konfliktu na Ukrajině víc obracejí na krizové linky psychologické pomoci. České televizi to potvrdily organizace, které tyto služby provozují. Například Lince první psychologické pomoci narostl počet hovorů na 127 procent. Linka důvěry Senior telefon je na 120 procentech. Počet telefonátů na dětskou Linku bezpečí stoupl na 115 procent. Obavy volajících se týkají nejčastěji úzkostí z blízkosti konfliktu, ohrožení přátel a příbuzných na Ukrajině nebo hrozby globální války.

Lince první psychologické pomoci narostl od začátku války na Ukrajině denní počet hovorů na 127 procent. „První rovina je ta, že to zasáhne lidi, kteří do té doby fungovali psychicky normálně. To znamená, že určitá část populace se v podstatě zdekompenzuje. Začnou mít úzkostné příznaky, ačkoliv do té doby je neměli. Druhou rovinou je, že lidé, kteří už předtím byli úzkostnější – třeba se i s nějakým onemocněním již léčili – se stanou ještě více úzkostlivými a jejich problém se zhorší,“ vysvětluje Lucie Heřmánková, vedoucí služeb a týmu organizace Cesta z krize, která linku provozuje. Dodává také, že nárůst počtu hovorů na linku je srovnatelný se začátkem pandemie.

Linka důvěry Senior telefon nyní denně zaznamenává zhruba dvacetiprocentní nárůst počtu hovorů. „Jedná se zejména o obavy o bezpečí občanů naší země. Spousta klientů také vzpomíná na rok 1968, vrací se jim vzpomínky, vnímají v tom jisté podobnosti, zradu, kterou tenkrát lidé prožívali,“ říká vedoucí linky Aneta Mundok Nitschová z organizace Život 90.

Narůst hovorů na 115 procent v souvislosti s konfliktem na Ukrajině zaznamenala i Linka bezpečí, která své služby cílí primárně na dětskou populaci. Od pátku minulého týdne se jednalo o zhruba 60 hovorů denně navíc. Předtím byl denní průměr linky 400 hovorů dětí za den.

„Jsou tam hlavně obavy z války, jestli rodiče budou muset jít také do války. Volají nám i vysokoškoláci, kteří se musí potýkat s tím, že jejich spolužáci odjíždějí bojovat na Ukrajinu, takže to jsou velmi těžká témata. Ale samozřejmě se to skrývá i v dalších hovorech, kde je primární téma úzkost, takže kolegové to třídí a když tam vyloženě nezazní válka, tak to dají do úzkostí, takže to číslo ve finále může být mnohem větší a může se nám to schovat pod nějaké jiné téma,“ upozorňuje specialistka PR Linky důvěry Regina Jandová.

Linka důvěry dětského krizového centra podle vedoucí Heleny Juklové eviduje denně tři hovory související s konfliktem, které se nejčastěji týkají lidí, kteří žijí v Česku a jsou ukrajinské národnosti nebo mají na Ukrajině rodinu. Nárůst počtu takových hovorů zatím však linka vyčíslit nedokáže.

Potíže dosud neléčených

Podle záznamů Linky první psychologické pomoci se lidé, kteří dosud psychickými problémy netrpěli, obrací na odborníky například s rodičovskými obavami, jak ochránit děti při jaderném konfliktu. Další volající cítí nejistotu a ohromení, že je v tomto světě možná válka. Nevědí, co by dělali při útoku, kam jít nebo co si s sebou vzít.

Další mají své blízké na Ukrajině. „Mají kamarády, známé nebo rodinu na Ukrajině a nemají žádné informace o tom, jak to s nimi je a chtěli by pomoci, přičemž neví jak. Poslední skupinou volajících jsou ti, co chtějí pomoci, a nevědí jak,“ shrnuje statutární zástupkyně Cesty z krize Jarmila Kubáňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...