Digitální svět či nárůst individualismu přináší víc stresorů, říká ředitel NÚDZ

Nahrávám video

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Celosvětově existuje konsenzus na tom, že společenské megatrendy – ať už je to přechod do digitálního světa, globalizace, nárůst individualismu, enviromentální změny – znamenají velký nárůst psychosociálních stresorů v populaci, které mají negativní vliv na duševní zdraví,“ sdělil Winkler.

Odborník vysvětlil, že u běžných duševních onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese, konzumace alkoholu a návykových látek či rizika sebevražednosti, mají kulturní a socioekonomické faktory značný vliv, zatímco u závažných duševních onemocnění není jejich vliv tak velký.

Podle něj duševní zdraví umožňuje vyrovnat se s každodenními stresory, a zároveň složité situace ovlivňují duševní zdraví. „Perfektní příklad je třeba ztráta zaměstnání. Pokud máme problémy v oblasti duševního zdraví nebo máme duševní onemocnění, tak je daleko větší riziko, že budeme nezaměstnaní. Naopak když jsme nezaměstnaní, tak máme větší riziko, že se u nás rozvine duševní onemocnění,“ přiblížil ředitel NÚDZ.

Proto je získání zaměstnání jedním z klíčových terapeutických prvků, který pomáhá v celkové prognóze pacientů, sdělil Winkler. Dodal, že ze zaměstnání plyne pocit vlastní hodnoty, klid spojený s finanční jistotou nebo socializace a pocit, že člověk někam patří a že přispívá ke komunitě kolem něj.

Budování odolnosti

Podle Winklera je odolnost důležitým faktorem pro to, jestli se člověk dokáže s náročnými situacemi vyrovnat nebo ne. „Každý by měl být vybaven základními znalostmi a kompetencemi, jak takovou odolnost budovat, jak o sebe pečovat, abychom byli připraveni na ty náročné situace, které prostě v životě dřív nebo později přijdou,“ dodal.

Je nezbytné, aby v současné společnosti lidé odcházející ze základního vzdělání měli znalosti a schopnosti, jak se o sebe postarat, „abych si porozuměl, abych věděl, co to jsou emoce, jak s nimi nakládat, co to jsou hormony, jak na mě působí, jak na mě působí digitální média a tlak vrstevníků“, míní Winkler.

„U některé části populace může dojít k různým krizím a propadům, které když jsou neřešené, tak mohou vést až k rozvoji duševních onemocnění. Tam pak nastupuje systém včasné detekce a včasné intervence,“ uvedl Winkler. Zmínil, že nejde jen o výcvik učitelů, ale i dětí, aby věděli, jak mají zareagovat, když jim například kamarád řekne, že se sebepoškozuje.

Trendy v Česku a v zahraničí

Z hlediska výskytu duševních problémů v populaci je na tom Česká republika podobně jako země se srovnatelnými příjmy. „Ve vyspělých zemích vidíme ty trendy v podstatě stejné nebo alespoň podobné jak u dospělé, tak u dětské populace. Vidíme, že čím více je společnost vyspělá, tím větší zátěž duševní onemocnění způsobují,“ řekl Winkler.

„Čím my se dožíváme vyššího věku, tím více máme demencí, tím více máme depresí ve stáří. Čím více jsme schopní léčit jiná onemocnění, nejenom ta duševní, tak tím víc podíl zátěže za duševní onemocnění roste,“ upozornil. „Ono je to asi také dané tím, jak ta vyspělá společnost vypadá, že daleko víc žije v digitálním prostoru,“ dodal.

Situace po pandemii

Moderátor Daniel Takáč připomněl, že během pandemie covidu-19 se zhoršilo duševní zdraví dětí a adolescentů, a zeptal se, jestli se od pandemie objevil nějaký pozitivní trend.

„Pozitivní trend bych asi našel jenom v tom, že mladí lidé jsou daleko více otevření této tématice. Daleko více se zajímají o duševní zdraví, měně stigmatizují duševní problémy i onemocnění a mají daleko větší duševní gramotnost. Ale to je tak asi vše,“ odpověděl Winkler.

Ředitel NÚDZu řekl, že pandemie koronaviru urychlila trend, který byl dlouhodobější. Podle něj už od roku 2007 narůstá poměr adolescentů, kteří mají duševní problémy nebo onemocnění. Jedná se však o data ze zahraničí.

V Česku jsou k dispozici data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, která zachytí pouze malou část těch, kteří problémy mají a opravdu je potřebují. „I na těchto datech vidíme, že mezi lety 2010 a 2022 byl přibližně padesátiprocentní nárůst ošetřených dětí v ambulancích psychiatrů,“ upozornil Winkler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...