Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Nahrávám video

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Pavel ale oponuje a říká, že podle ústavy zastupuje stát navenek, a má tak na účast ústavní nárok. „V případě, že by skutečně rozhodnutí vlády bylo takové, které brání prezidentovi ve výkonu jeho ústavních pravomocí, pak by asi nezbylo nic jiného, než se obrátit na arbitra, a tím je Ústavní soud,“ zdůraznil. Babiš celou věc komentovat nechtěl. „Já jsem v kontaktu s panem prezidentem a platí to, co jsem říkal předtím,“ řekl.

Pavel však argumentuje nejen ústavou, ale i politickými zvyklostmi. Doteď platila dohoda, že na summitech Evropské unie reprezentuje stát premiér, na setkáních NATO pak prezident. I proto na své účasti na summitu trvá. „Já samozřejmě počkám do osmého (června), protože je na vládě, aby se vyjádřila, a potom se podle jejího vyjádření zařídím tak, jak už jsem indikoval dříve,“ sdělil.

Nahrávám video

Členové vlády nicméně trvají na tom, že českou delegaci na červencovém summitu NATO má vést premiér Babiš. S účastí prezidenta nepočítají. „Já si nedovedu představit, že by to po tom, co se odehrálo v posledních týdnech, mělo dopadnout jinak,“ podotkl první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Na otázku, zda jde o hotovou věc, odpověděl, že podle jeho názoru je víceméně rozhodnuto. „Já tam nevidím prostor pro to, aby se shoda našla, zbytečně se to celé zpolitizovalo,“ míní.

  • Kompetenčním sporem si spolu dvě instituce vyjasňují pravomoci. Rozhoduje o něm Ústavní soud. V případě, kdy chce někdo napadnout krok hlavy státu, lze využít i ústavní žalobu na prezidenta.
  • Kompetenční spor na této úrovni řešil Ústavní soud jen jednou. Šlo o guvernéra České národní banky. Prezident Václav Havel jím jmenoval Zdeňka Tůmu, aniž to podpisem schválil tehdejší předseda vlády Miloš Zeman. Nález dal tehdy za pravdu prezidentovi.
  • Po nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) se o kompetenčním sporu s hlavou státu mluvilo několikrát. Nejprve, když prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem poslance Motoristů Filipa Turka. A nyní, když vláda nepočítá s účastí prezidenta na summitu NATO v Ankaře.
  • Babiš dříve opakovaně řekl, že do Ankary má jet prezident. Opačný názor na začátku letošního roku vyslovil nejprve ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Premiér následně oznámil svou účast 18. března. Pavel reagoval, že ke změně zvyklostí nevidí důvod.
  • V dubnu tento svůj postoj hlava státu formulovala v dopise určeném předsedovi vlády. Definitivně se má rozhodnout 8. června.

Zdroj: ČT24

„Lídr opozice může kritizovat vládu, ale nemá zastupovat Českou republiku (tam), kde se řeší vládní politika,“ prohlásil směrem k Pavlovi šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Prezident ale označení za opozičního politika jednoznačně odmítá. Už více než měsíc vládu ujišťuje, že by na summitu NATO hájil její postoje.

„Prezident, pokud z ústavy zastupuje zemi navenek při oficiálních jednáních a na základě dosavadní platné dělby práce, která platila za předchozích prezidentů, kdy prezidenti zastupovali zemi v NATO a v OSN, se vždycky řídí schváleným mandátem vládou,“ uvedl Pavel 8. května.

Vláda a prezident se neshodnou v otázce výdajů na obranu

Babiš ve středu oznámil, že už dal ministru obrany Jaromíru Zůnovi (za SPD) pokyn, aby vládní mandát na zasedání NATO připravil. Hlavní témata jsou podle premiéra jasná. „Jsou tam procenta HDP, jsou tam bojové schopnosti armády, měl by tam být výhled, jak do roku 2035 budeme plnit závazky přijaté na minulém summitu NATO tři a půl plus jeden a půl (procenta HDP),“ vyjmenoval Babiš.

Právě na obranné výdaje má prezident odlišný názor než vláda. Chce, aby Česko už letos dávalo na obranu více než dvě procenta HDP a postupně do roku 2035 směřovalo k úrovni tři a půl procenta HDP. Premiér ale ve středu připustil, že letos ani není jisté, jestli stát překročí dvouprocentní hranici.

„Pokud vláda nebude zvyšovat výdaje na obranu a bude trvat na tom, co říká teď, to znamená, že dvě procenta jsou dostatečná, tak to samozřejmě bude evidentní porušení našeho závazku,“ poznamenal 1. dubna Pavel. Ten naposledy jednal s Babišem o složení české delegace na summit NATO na Pražském hradě 8. května. Tehdy mezi oběma politiky k dohodě nedošlo.

Opozice vyzývá k nalezení kompromisu

K nalezení kompromisu vyzývá sněmovní opozice. „Je tu stejně tak role prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, tak je tady zásadní role vlády jako klíčového aktéra v tom, jaká bude zahraniční politika,“ řekl šéf ODS Martin Kupka (ODS).

„Není možné, aby prezidenta, který je notabene přímo volený a dle ústavy má jednoznačně pravomoc zastupovat Českou republika navenek, vláda tímto způsobem omezovala,“ domnívá se předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

V případě, že kabinet účast Petra Pavla na summitu NATO neschválí, by prý prezident do Ankary jako soukromá osoba neletěl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...