Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava neví nic o tom, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk míní, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.
Velitel amerických pozemních sil generál Christopher LaNewe v pátek ve Sněmovně reprezentantů během slyšení ohledně vojenského rozpočtu vysvětloval, že armáda dostala pokyn ke zmenšení sil. Za této situace bylo nejsmysluplnějším řešením zrušit plánové vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska, citovala generála polská agentura PAP. Zákonodárci z obou stran podle PAP toto rozhodnutí kritizovali, a to i s argumenty, že polský spojenec vydává na obranu 4,8 procenta hrubého domácího produktu.
Snížení počtu vojáků vyvolalo kritiku demokratických i republikánských zákonodárců. Ti se domnívají, že jde o špatný signál jak spojencům, tak ruskému vládci Vladimiru Putinovi, jehož vojska tento týden podnikla jeden z nejkrvavějších útoků na ukrajinské hlavní město za čtyři roky války, poznamenala agentura AP.
AP s odvoláním na nejmenované americké úředníky napsala, že o zrušení vyslání brigádního týmu do Polska se rozhodlo v době, kdy už některé jednotky byly vyslány do Polska a další, které byly ještě v USA, se dozvěděly, že se nemají přesunout na letiště až krátce před odletem. Většina vybavení tou dobou už doplula do evropských přístavů.
Podle jednoho z amerických činitelů je rozhodnutí týkající se Polska součástí krátkodobého řešení, které by umožnilo provést dříve oznámené stažení jednotek z Německa, kde je v současnosti rozmístěno 35 tisíc amerických vojáků. To podle Reuters naznačuje, že vojáci, kteří mají být v Polsku dočasně nasazeni, by mohli přijet odjinud.
Mluvčí Pentagonu se k záležitosti odmítl vyjádřit, zatímco jeden zákonodárce uvedl, že Kongres nebyl o rozhodnutí informován.
Tomasz Siemoniak, který je polským vládním koordinátorem tajných služeb, v pořadu stanice TVN24 prohlásil, že Polsko má ujištění, že se americká vojenská přítomnost v zemi nesníží. Na doplňující otázku, zda takovým ujištěním věří, prohlásil, že o tom nepochybuje.
„Nemám žádné pochybnosti o zárukách Spojených států vůči Polsku. Říkám to i s ohledem na kontakty se svými protějšky,“ podotkl Siemoniak. Poznamenal, že americké záruky jsou základem Severoatlantické aliance.
USA přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě delší dobu
Také náměstek polského ministra obrany Tomczyk odmítl, že by případné americké rozhodnutí nevyslat nové vojáky ze základen USA do Evropy dolehlo na Polsko. „Není to pravda,“ napsal na sociální síti X. Poznamenal, že americký krok se týká Německa a že Polsko naopak usiluje o zvýšení americké vojenské přítomnosti v zemi.
Tématu se podrobně věnují vedle polských i německá média. Jak ale poznamenala německá zpravodajská televize ntv, německé ministerstvo obrany se k novým zprávám odmítá vyjádřit. „K problematice jsme se již obšírně vyjádřili v uplynulých týdnech,“ uvedla mluvčí spolkového ministerstva. Německý ministr obrany Boris Pistorius už dříve řekl, že přítomnost vojáků USA v zemi je v americkém i německém zájmu, ale že americké rozhodnutí nebylo nečekané a dalo se předvídat.
Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu. Rozhořčilo ho také, že se evropští spojenci odmítli zapojit do války proti Íránu. Některá média uvedla, že šéf Bílého domu chce některé z evropských zemí potrestat, mimo jiné stažením amerických vojáků.
Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba 10 tisíc v Polsku.
