Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.

Za výzkumem stojí skupina neurovědců ze Singapuru, kteří sledovali po dobu více než deseti let skupinu 168 dětí od kojeneckého věku až do začátku dospívání.

Autoři zdůrazňují, že právě v kojeneckém věku jsou děti a jejich mozky nejcitlivější na vnější podněty. A navíc je ještě rodiče mohou kontrolovat, což už třeba od školního věku možné není.

Zásadní první roky

Vědci děti zkoumali od kojeneckého věku až do třinácti až čtrnácti let celou řadou metod. Mimo jiné jim provedli třikrát za dobu studie mozkové skeny pomocí těch nejpokročilejších a nejcitlivějších technologií, jež měli k dispozici, tedy zejména pomocí funkční magnetické rezonance. Toto testování proběhlo, když dětem byly čtyři a půl, šest a sedm a půl roku. Díky tomu neurovědci viděli, jak se mozkové sítě vyvíjely v průběhu času.

Ukázalo se, že děti, které v kojeneckém věku (v rámci studie do dvou let věku) trávily více času před obrazovkou, vykazovaly zrychlené zrání mozkových sítí odpovědných za vizuální zpracování a kognitivní kontrolu.

Vědci se domnívají, že to může být důsledkem intenzivní smyslové stimulace, kterou obrazovky poskytují. Podle autorů je pozoruhodné, že čas strávený před obrazovkou měřený ve věku tří a čtyř let nevykazoval stejné účinky, což podtrhuje, proč je kojenecký věk obzvláště citlivým obdobím.

„K urychlenému zrání dochází, když se určité mozkové sítě vyvíjejí příliš rychle, často v reakci na nepříznivé podmínky nebo jiné podněty,“ vysvětlují autoři v komentáři. „Během normálního vývoje se mozkové sítě postupem času postupně specializují. U dětí, které hodně sledují obrazovky, se ale sítě ovládající zrak a kognitivní funkce specializovaly rychleji, než se u nich vyvinula efektivní spojení potřebná pro komplexní myšlení,“ upozorňují.

Zatímco rychlejší rozvoj některých center může znít pozitivně, přílišná specializace je podle autorů studie varovná: „Může to omezit flexibilitu a odolnost mozku, což vede k tomu, že se dítě později v životě hůře přizpůsobuje.“

Potvrzeno experimenty

A protože singapurští vědci tyto varovné předpoklady otestovali, vědí už, jak takové dopady na dětský mozek vypadají. „Tato předčasná specializace měla své následky: děti s těmito změněnými mozkovými sítěmi potřebovaly v 8,5 roku delší čas na rozhodování během kognitivních úkolů, což naznačuje sníženou kognitivní účinnost nebo flexibilitu. Ty, které se rozhodovaly pomaleji, zase ve třinácti letech vykazovaly vyšší úzkostné symptomy,“ přiblížili badatelé.

„Výsledky naznačují, že vystavení obrazovkám v kojeneckém věku může mít účinky, které přesahují rané dětství a formují vývoj mozku a chování o mnoho let později,“ konstatují.

Současně ale vědci našli i mechanismy, které tomuto rozkladu dětské osobnosti brání, respektive je dokáží kompenzovat. V související studii, která vyšla v jiném vědeckém žurnálu, totiž stejný tým popsal, že čas strávený před obrazovkou v kojeneckém věku je sice spojený se změnami v mozkových sítích, které řídí emoční regulaci, ale že čtení rodičů s dětmi může některé z těchto změn v mozku vyvážit.

U dětí, kterým rodiče ve věku tří let často četli, byla souvislost mezi časem stráveným před obrazovkou v kojeneckém věku a změnami ve vývoji mozku výrazně nižší. Vědci naznačují, že společné čtení může poskytovat bohatší interaktivní zážitek, který pasivní sledování obrazovky postrádá, včetně vzájemné interakce, vystavení mateřskému jazyku a emocionálnímu propojení s rodičem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...