Evropské centrum proti hybridním hrozbám vede z Helsinek boj proti neviditelnému nepříteli

Nahrávám video

Vzniklo před necelými dvěma lety a za krátkou dobu vyškolilo stovky úředníků či politiků. Evropské centrum proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE), které sídlí v Helsinkách, není vojákem v poli, ale spíše stratégem. Radí lidem z evropských zemí, jak se chránit před „informačním útokem“.

Vchod do bývalé sýpky v průmyslové části Helsinek ve čtvrti Kallio by kolemjdoucí minul skoro bez povšimnutí. A přitom na té adrese sídlí Evropské centrum pro ochranu proti hybridním hrozbám – The European Centre of Excellence for Countering Hybrid Threats.

Budova z přelomu 19. a 20. století zděná červenými cihlami se nachází u pobřeží nedaleko bývalého průmyslového areálu Suvilahti. Každé léto se tam koná mezinárodní multižánrový festival Flow, kam letos dorazila například i Patti Smith.

Ani architekti se očividně nesnažili skrýt původní účel objektu. Betonové válce ve vstupní hale dávají znát, že se tam kdysi skladovalo obilí.

Instituce se zkrátka nesnaží zaujmout, naopak, má snahu působit nenápadně. Na webových stránkách návštěvník najde pouze P. O. Box, nikoliv celou adresu. V Helsinkách sídlí sekretariát, který funguje i jako koordinátor diskusí, vedoucí organizátor akcí a školení. Pro kohokoliv z vnějšku je na webu uvedená jediná kontaktní osoba: ředitelka komunikace Päivi Tampereová.

Proč sídlí Hybrid CoE v Helsinkách? Politolog Miloš Gregor se domnívá, že to souvisí se schopností skandinávských zemí čelit dezinformacím. „Svoji roli v tom sehrává školství, které zejména ve Finsku klade vysoký důraz právě na schopnost lidí pracovat s informacemi a ověřováním jejich zdrojů. Na to, čemu říkáme mediální gramotnost a kritické myšlení. Z tohoto pohledu není překvapivé, že centrum věnující se analýze hybridních hrozeb sídlí právě ve finské metropoli.“

Kybernetický útok na elektrárnu nebo šíření dezinformací. Lidé se tu učí reagovat

„Školí se tu úředníci a testujeme některé nápady, které jsou výsledkem diskuse mezi členskými státy. Pracujeme tak, abychom byli schopni lépe reagovat na hybridní hrozby,“ uvádí Tampereová.

Účastníci kurzů jsou rozdělení do skupin a dostanou úkol, který musí vyřešit. Zadání obsahuje scénář, jenž simuluje konkrétní možnou situaci. Úkol se liší podle toho, jaké má daná skupina ve svém reálném životě pracovní zařazení.

Zadáním může být třeba kybernetický útok na elektrárnu a šíření dezinformací. Tyto dvě situace se odehrávají současně a účastníci musí rozhodnout, jak se zachovat a postupovat. Scénář se vyvíjí s tím, jak pracovní skupiny zadání řeší. „Počet dní výcviku závisí na konkrétní školené skupině a na reálné náplni práce jednotlivců,“ upřesňuje Tampereová.

„Nepřítel nevytváří slabinu, ale hledá tu, která již existuje“

Ochraně před hybridními hrozbami se v Hybrid CoE věnuje útvar, který vede Velká Británie. Výzkumníci hledají slabá místa společnosti a snaží se odhalit, v čem jsou členské země zranitelné.

„Vnější nepřítel nebude primárně vytvářet slabinu, na kterou by zaútočil. Naopak si vytipuje již existující zranitelná místa a tam zasáhne,“ uvádí Tampereová s tím, že mnohem snáz ovlivnitelná je polarizovaná společnost. „Nedávno jsme to mohli pozorovat v otázkách migrace, kdy se lidé rozdělili na dva silné tábory pro a proti,“ doplňuje.

Počty osob, které souhlasí s tvrzením, že většině médií lze většinou důvěřovat
Zdroj: Reuters Institute Digital News Report 2018

S tím souvisí například i v Česku problematická důvěra starších lidí ve fake news. „Myslím si, že je to tím, že se necítí součástí společnosti. Všeobecně platí, že pokud mají lidé dojem, že jsou ponecháni jaksi napospas, inklinují snáz ke konspiračním a dalším teoriím. Neřekla bych, že je to problém jen starších lidí, ale i nezaměstnaných nebo sociálně vyloučených,“ míní Tampereová.

Hybridním hrozbám nahrává i politický populismus. Ten sám není hybridní hrozbou, nicméně je oslabujícím faktorem, který vytváří snadno manipulovatelnou společnost – tedy snadno zacílitelnou slabinu pro nepřítele. Zneužívání módních chytlavých témat a nabízení jednoduchých řešení, která problém ukazují černobíle, společnost rozděluje. To ve svém konečném důsledku nahrává různým alternativním a konspiračním teoriím.

Neméně důležitá je důvěra v demokraticky zvolené autority a instituce – mimo jiné i média veřejné služby. Podle výzkumu agentury Reuters si Finové drží světové prvenství, co se týče důvěry vůči médiím. Na 62 procent finských respondentů souhlasí s tím, že většině médií lze většinou důvěřovat. A tak je pro šiřitele fake news a dezinformací mnohem těžší uspět a získat publikum.

Alternativní a konspirativní teorie nemusí primárně šířit nepřátelští aktéři. „V pozadí fake news nebo dezinformací mohou stát i různé, řekněme znuděné skupiny, které dezinformace zkouší šířit jen pro svoji zábavu,“ dodává Tampereová.

  • - profilová fotografie je ukradená, okopírovaná nebo chybí
  • - stejný profilový obrázek používá vícero účtů
  • - falešné účty mívají obvykle komplikovaná jména s vícero čísly a znaky (normální uživatel si dá takové, které se vztahuje k jeho jménu)
  • - například na Twitteru chybí popisná charakteristika (jako matka s dvěma dětmi, která ráda lyžuje) apod.
  • - nelze zjistit počet followerů
  • - šíří desítky i stovky postů každý den

Silné stránky demokracie jsou snadným terčem

Hybridní hrozba je koordinovaná a synchronizovaná akce vedená státním či nestátním aktérem s cílem ublížit. Například posupně rozložit a podvrátit demokratické procesy. „Tím máme na mysli například ovlivňování voleb nebo zásah do rozhodovacích procesů,“ vysvětluje Tampereová. Hybridní ovlivňování se může odehrávat na místní nebo národní úrovni.

Paradoxně silné stránky demokratické společnosti, jakými jsou volný obchod nebo svoboda slova, jsou zároveň jejími slabými místy, jež útočníci zneužívají jako snadný cíl.

Tampereová zdůrazňuje, že hybridní hrozby jsou vedeny koordinovaně a synchronizovaně. Aktéři se většinou snaží postupovat tak, aby si nikdo ničeho nevšiml. Základem je, aby si společnost neuvědomila, že je ovlivňována a kým. Aktér šířící hybridní hrozbu usiluje o to být neviditelný. 

Fake news a dezinformace jsou jen prostředky a bývají součástí mnohem obsáhlejšího plánu. Ten vede k politickému nátlaku, ekonomickému ovlivňování nebo i podlamování občanské společnosti. To se může dít například podporou extremistických skupin, které když posílí, ovlivňují celou společnost.

Centrum není vojákem v poli, ale strategickým velitelstvím

Hlavní pracovní náplň je pro běžného občana s uživatelskými počítačovými znalostmi velmi těžko uchopitelná a představitelná. V Hybrid CoE se neodehrávají dramatické scénáře. Lidé sedí u počítačů a ta největší akce je vnějšímu okolí skrytá. Děje se totiž v hlavě každého jednotlivého experta, při diskusích zástupců jednotlivých vlád nebo školeních.

Státy EU i NATO se stále více soustředí na obranu proti hybridním hrozbám, přičemž podle Gregora jsou opatření obranná; mají za cíl odvrátit nějaký útok či hrozbu. „Stále víme poměrně málo o tom, jak a zejména proč jsme jako lidé náchylní věřit dezinformacím, proč je sami šíříme nebo jaké jsou nejohroženější skupiny. Zjednodušeně řečeno – kromě obrany před takovýmito hrozbami je třeba se více zabývat i jejich výzkumem a analýzami. A právě v tomto spočívá význam a důležitost tohoto centra,“ dodává Gregor.

Hybrid CoE není operačním centrem, které by vysloveně hledalo a pátralo na internetu po fake news nebo dezinformacích. To mají na starosti střediska při Evropské unii nebo NATO.

„Pokud bych měla naše centrum k něčemu přirovnat, tak je to strategické centrum, kde se diskutují problémy. Jako metaforu bych použila policii a vojáky, kteří jdou do akce. Ovšem nad nimi je nějaké velitelství nebo centrum, které se soustředí na strategii a hledá, co by se mělo udělat, například jak předcházet kriminalitě,“ vysvětluje Tampereová a dodává: „My nejsme ti, kteří by běhali v poli.“ 

Členské státy společně hledají řešení, jak hybridním hrozbám předcházet a jak je řešit. To je podle Gregora i důvod, proč je pro Česko prospěšné členství v Hybrid CoE.

V České republice nyní existuje CTHH (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám), které se snaží některé dezinformace vyvracet, a dále NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost). Ten chrání páteřní síťovou infrastrukturu. Fungují také výzkumná centra a univerzity, které se analýze hrozeb věnují.

„Jenže tento problém se netýká pouze Česka, naopak. A zpravidla má i v jiných zemích podobný průběh, proto je potřeba, aby existovala platforma, kde si mohou jednotlivé členské státy vyměňovat zkušenosti a poznatky. A právě v tomto tkví síla Hybrid CoE,“ dodává Gregor. 

Nicméně centrum nedává specifické rady a doporučení pouze pro jednu vládu. Vychází ze závěrů a výsledků jednotlivých diskusí a z nich pak vytváří obecná doporučení jednotná pro všechny členské země.

Centrum funguje téměř dva roky

Hybrid CoE začalo v Helsinkách fungovat na jaře předloňského roku (11. dubna 2017) a více aktivní je od podzimu 2017. Jeho zakládajícími členy jsou Finsko, Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Spojené království a Spojené státy. Dále pak Estonsko, Norsko a Španělsko podepsaly memorandum 14. července 2017. Nejnovějším členem se 14. listopadu 2018 stalo Rumunsko, následovalo tak Kanadu, která se zapojila v srpnu 2018. Česko vstoupilo 21. května 2018.

Na vzniku se podílely také Evropská unie i Severoatlantická aliance. „Jsme nezávislý aktér, ale máme k oběma těmto institucím velmi blízko a spolupracujeme s nimi,“ upřesňuje Tampereová.

Ředitelem byl jmenován 1. července 2017 Matti Saarelainen. V průběhu přípravného období od listopadu 2016 až do prvního zasedání řídicího výboru střediska v Helsinkách 12. dubna 2017 působil jako projektový manažer vznikajícího centra a jako jeho dočasný ředitel byl Saarelainen poprvé jmenován do konce června 2017.

  • V současné době se účastní Rakousko, Kanada, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a USA. Účast v centru je přístupná členským státům EU a spojencům NATO. EU a NATO se aktivně podílí na činnostech střediska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...