Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.
Podle nové studie to vypadá, že ve dnech, kdy je Slunce více aktivní, lidé více trpí nejrůznějšími srdečními problémy, které mohou skončit až hospitalizací kvůli infarktu. Jde o první výzkum svého druhu, proto jeho autoři vyzývají k opatrnosti, než si čtenáři utvoří nějaké silnější závěry.
Studie, která už prošla recenzním řízením, může vypadat jako poněkud odvážná, ale vychází z rozsáhlých dat: konkrétně ze sedmi let údajů z veřejné zdravotní sítě ve státě São Paulo v Brazílii. Autoři vzali údaje za roky 1998 až 2005, kdy bylo Slunce nadprůměrně aktivní.
Vědci získali zdravotní dokumentaci 871 mužů a 469 žen, kteří byli ve výše uvedené době hospitalizovaní s infarktem myokardu. A pak tato data srovnávali s indexem, který ukazuje, jak se mění geomagnetické pole Země. To reaguje právě na sluneční aktivitu.
„Analyzované dny jsme klasifikovali jako klidné, s mírnou aktivitou, nebo rušné. Zdravotní údaje byly rozděleny podle pohlaví a věkové skupiny. Stojí za zmínku, že počet infarktů u mužů je téměř dvakrát vyšší – bez ohledu na geomagnetické podmínky,“ popsal jeden z autorů práce Luiz Felipe Campos de Rezende, výzkumník z brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum.
„Když se však podíváme na relativní počet případů, zjistíme, že u žen je během geomagnetických poruch výrazně vyšší než za klidných podmínek. Ve věkové skupině 31 až 60 let je vyšší dokonce až třikrát. Naše výsledky tedy naznačují, že ženy jsou citlivější na geomagnetické podmínky,“ shrnuje vědec základní poznatky, které z výzkumu vyplynuly.
Klíčová otázka
Je ale sluneční aktivita opravdu zdrojem těchto zdravotních problémů? Anebo je příčina jiná a tato souvislost je pouze náhodná? Tento konkrétní výzkum sám o sobě takovou souvislost odhalit nedokázal. Ale existují další, které ukazují, že opravdu o příčinu obtíží jde.
Už od konce 70. let minulého století totiž studie prováděné na severní polokouli ukazují na to, že magnetické částice vyvržené Sluncem mohou mít vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Data z těchto studií naznačují, že se to projevuje rovnou několika způsoby. Například změnami krevního tlaku, srdeční frekvence a takzvaného cirkadiánního rytmu, který reguluje cyklus spánku a bdění a všechny tělesné funkce. Jak velký ale tento vliv je, až doposud vědci nedokázali odhadnout. A sami autoři aktuální studie jsou skeptičtí k tomu, je-li už jejich práce jednoznačným důkazem této spojitosti.
„Jedná se o první studii na toto téma provedenou v našich zeměpisných šířkách, ale není průkazná. Proto není jejím záměrem vyvolávat paniku mezi obyvatelstvem, zejména mezi ženami. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení: jedná se o observační studii provedenou v jediném městě s velikostí vzorku, která pro lékařské otázky zatím není ideální. Domníváme se ale, že tyto poznatky představují empirický výsledek hypotetického významu a relevance, který by neměl být ve vědeckém kontextu opomíjen,“ říká Campos de Rezende.
Zdá se, že se jedná o první, nebo alespoň jednu z mála studií, která naznačuje, že ženy jsou náchylnější k obtížím způsobeným poruchami geomagnetického pole. Článek se nezabýval příčinami tohoto jevu. „V literatuře jsme nenašli žádné významné publikace na toto téma. Je to otázka pro budoucí studie,“ dodává výzkumník.
