Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.

Na počátku byl sen. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, na konci října 2021 světu a investorům oznámil, že se jeho společnost přejmenuje na Meta. Mělo to spustit nový trend, kdy chtěl miliardář vytvořit virtuální svět Metaverse, kde by se lidé potkávali, obchodovali a trávili tam spoustu volného času. Tento ekosystém měla dle něj během pouhé jediné dekády osídlit nejméně miliarda uživatelů a měl vytvářet miliony pracovních míst.

Podle zprávy agentury Bloomberg z tohoto týdne Zuckerberg tento záměr ale rychle opouští. A to poté, co se ukázalo, že o tento virtuální svět téměř nikdo nestojí. Meta chce snížit rozpočet své části Reality Labs, zaměřené právě na Metaverse, až o 30 procent. Tyto škrty podle Bloombergu mohou být bezprostřední, mohly by přijít již v lednu, kdy Meta připravuje rozpočet na nový kalendářní rok.

Reality Labs zahrnují celou řadu aktivit, ale jádro tkví v rozšířené a virtuální realitě. Bloomberg uvádí, že škrty se budou týkat hlavně dvou kategorií. Zejména virtuálního světa Horizon Worlds, který kombinuje vlastnosti videohry a místa pro virtuální setkávání. Šlo v podstatě o jakýsi základ budoucího Metaverse, který se ale nesetkal s příliš velkou oblibou hráčů ani nadšením kritiků. Herní web Kotaku ho označil za „prázdnou korporátní skořápku, která má více společného s kanceláří než s hřištěm nebo jakýmkoli jiným typem společenského prostoru, kde by člověk rád trávil čas.“

Virtuální realita netáhne

Druhou masivními úsporami ohroženou oblastí je divize brýlí pro virtuální realitu. Meta podle Bloombergu přesouvá svůj zájem a peníze směrem k takzvané augmentované realitě. Zatímco virtuální realita je svět, kam se člověk přenese nasazením speciálních brýlí, brýle se zabudovanou augmentovanou realitou dodávají člověku další vrstvu informací o okolním reálném světě. Právě tato technologie se stává v poslední době výrazně populárnější než virtuální realita a je tedy i větší zájem o specializované brýle, pomocí nichž se dá takto svět vidět.

Jak uvádí Bloomberg, divize Reality Labs vykazuje obrovské ztráty – za posledních pět let přitom utratila 70 miliard dolarů, tedy asi 1,5 bilionu korun. Právě tato část Mety je zodpovědná za nejednoznačný pohled analytiků na finanční úspěšnost celé společnosti.

„Meta sice překonala odhady tržeb i čistého zisku, avšak její výsledky vnímám jako smíšené,“ uvedl například letos v říjnu pro ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. „V prvé řadě nenaplnila očekávání tržeb divize Reality Labs, která je dlouhodobě ztrátová. Důležitá jsou v kontextu reklamního byznysu i čísla denně aktivních uživatelů, která nerostla tak, jak se čekalo a jak by aktuální valuace (ohodnocení) firmy vyžadovala.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...