Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.

Oba američtí astronauti se spolu s krajankou Christinou Kochovou a kanadským kolegou Jeremym Hansenem po obletu Měsíce vrací zpět k Zemi, přistát by měli v Tichém oceánu nedaleko kalifornského San Diega v sobotu okolo 02:00 středoevropského času. Jejich let je první výpravou k přirozené družici Země od roku 1972, kdy skončila série předchozích amerických misí Apollo.

Astronauti se spojili s médii při tiskové konferenci v noci na čtvrtek SELČ a novináři se jich ptali zejména na nejsilnější zážitky či pocity před plánovaným návratem.

„Běhal mi z toho mráz po zádech a potily se mi ruce,“ popisoval Wiseman zážitky z průletu kolem Měsíce či pohledu na rodnou planetu mizející za jeho odvrácenou stranou. Hansen podotkl, že Země působila jako „křehká planeta, téměř ztracená v prázdnotě a nezměrnosti vesmíru“, napsala agentura AFP.

Posádka mise Artemis II na palubě kosmické lodi Orion: (po směru hodinových ručiček zleva) specialistka mise Christina Kochová, specialista mise Jeremy Hansen, velitel Reid Wiseman a pilot Victor Glover
Zdroj: NASA

Wiseman popisoval okamžik, kdy posádka požádala NASA o svolení pojmenovat jeden z měsíčních kráterů po jeho ženě Carroll, která zemřela na rakovinu v roce 2020. Jeho kolegové to podle Wisemana navrhli již během přípravy na misi a on jim řekl, že o to v tak emotivním okamžiku nedokáže sám požádat. Proto řídicí středisko o svolení požádal Hansen.

„V tu chvíli jsme se všichni rozplakali. Pro mě osobně to byl vrchol celé mise. Podle mě jsme v tu chvíli cítili nejsilnější pouto, byli nejvíc semknutí,“ řekl velitel posádky. Kochová podotkla, že jí po návratu bude chybět právě tato výjimečná blízkost dalších lidí, kterou během mise s mimořádným společným cílem zažívá. Měsíc obletěla jako první žena v historii.

Cesta tam a zase zpátky

Loď Orion se dostala 406 771 kilometrů od Země, čímž posádka překonala dosavadní rekord v největší vzdálenosti. Astronauti poslali prostřednictvím NASA na Zemi již množství zajímavých fotografií, včetně snímku označeného jako Západ Země, který ukazuje naši planetu zdánlivě zapadající za Měsíc. Další ze zveřejněných fotografií zachycuje úplné zatmění Slunce, které posádka sledovala, když Měsíc z jejího pohledu zakryl sluneční kotouč.

„Máme tolik dalších fotek, tolik dalších příběhů,“ popsal Glover, co čtveřice přiváží zpět na Zemi. Během dvou dní, které zbývají do přistání, nebude podle něho možné si zcela uvědomit, co vlastně zažil. „Budu o těchhle věcech přemýšlet a mluvit celý zbytek života,“ dodal první astronaut tmavé pleti, který obletěl Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...