Skupina předních světových vědců, včetně nobelistů, vyzvala k zastavení výzkumu zaměřeného na vytváření „zrcadlového života“. Obávají se, že tato forma syntetických organismů představuje pro život na Zemi zásadní hrozbu.
Veškerý známý život je homochirální. To znamená, že DNA a RNA jsou tvořené „pravotočivými“ nukleotidy a naopak bílkoviny jsou tvořené „levotočivými“ aminokyselinami. Nikdy se nevyskytují levotočivé DNA nebo pravotočivé aminokyseliny. Nikdo vlastně neví, proč to tak je, ale příroda na Zemi je tak nastavená. Respektive byla. Řada vědců totiž v současné době experimentuje se zrcadlovým životem.
Zrcadlový život by byl oproti tomu normálnímu přesně opačný: DNA a RNA levotočivé, aminokyseliny pravotočivé. Vědce k takovému výzkumu vede nejen zvědavost, jak by takový život vlastně fungoval, ale také možné využití v praxi. Zrcadlové molekuly by se mohly proměnit v léčbu chronických a těžko léčitelných onemocnění, zrcadloví mikrobi by zase mohli zvýšit odolnost bioprodukčních zařízení proti kontaminaci.
Bakterie se totiž hojně využívají například v potravinářském průmyslu, vlastně u všech činností spojených s kvašením – bez nich by nebylo pivo, jogurty ani chléb. Přitom ale často dochází ke znečištění jinými bakteriemi. Kdyby se ale využívaly ty zrcadlově otočené, „znečišťovači“ by je nerozpoznali a nemohli se na ně navázat. Ve výsledku by se tak dalo předcházet obrovským ekonomickým ztrátám, jež dnes vznikají.
Jenže jiná skupina expertů se domnívá, že riziko je v tomto případě tak obrovské, že se nevyplatí pokoušet štěstí, byť je to vedené sebelepšími úmysly.
Vědci popsali problém detailně v téměř třísetstránkovém článku a v odborném časopisu Science ho doprovodili otevřeným dopisem, v němž před dalším výzkumem varují a odrazují od něj ostatní v oboru. Ve skupině znepokojených odborníků jsou například Craig Venter, americký vědec, který v 90. letech vedl soukromé úsilí o sekvenování lidského genomu, a nositelé Nobelovy ceny Greg Winter z Cambridge a Jack Szostak z University of Chicago.
„Bezprecedentní hrozba“
Riziko podle nich představují zejména potenciální zrcadlové bakterie, které by byly vytvořené jako zrcadlové odrazy molekul vyskytujících se v přírodě. Kdyby unikly z laboratoře (a toto riziko není nikdy vyloučené), mohly by se dostat do ekosystémů. Díky svým vlastnostem by bez problémů proklouzly sebelepší imunitní obranou přírodních organismů, čímž by vystavily lidi, zvířata a rostliny riziku smrtelných infekcí.
Vědci v dopise upozorňují, že zatím toto riziko nehrozí akutně; tento výzkum je natolik nový a současně složitý, že k vytvoření životaschopného zrcadlového mikroba by bylo zapotřebí nejméně deset let. Je ale zároveň možné, že například využití vyspělých umělých inteligencí by mohlo výzkum výrazně urychlit, podobně jako zkrátilo o desítky let například „rozbalování proteinů“.
Hrozba je podle autorů dopisu tak vážná, že tato skupina 38 vědců vyzvala ostatní, aby okamžitě zastavili práce na tomto cíli. Druhá výzva putovala ke sponzorům: ti by měli dát jasně najevo, že tento výzkum nebudou podporovat.
„Hrozba, o které hovoříme, je bezprecedentní,“ řekl evoluční biolog z Pittsburské univerzity Vaughn Cooper. „Zrcadlové bakterie by pravděpodobně unikly mnoha reakcím lidského, zvířecího i rostlinného imunitního systému a v každém případě by způsobily smrtelné infekce, které by se nekontrolovaně šířily.“
Tyto zrcadlové organismy by mohly být nejen smrtelné, ale navíc v podstatě nezastavitelné: nemají v přírodě predátory, takže by proti nim byla zřejmě zcela neúčinná jakákoliv antibiotika.
Řešením je konec výzkumu
Vědci už laboratorně vyrobili velké funkční zrcadlové molekuly, aby je mohli blíže studovat. Někteří dokonce udělali první krůčky k vytvoření zrcadlových mikrobů, byť výsledek je zatím daleko.
„Pokud se neobjeví přesvědčivé důkazy o tom, že by zrcadlový život nepředstavoval mimořádné nebezpečí, domníváme se, že by zrcadlové bakterie a další zrcadlové organismy, a to ani ty s upravenými opatřeními biologické ochrany, neměly být vytvářeny,“ píší autoři v časopise Science.
„Doporučujeme proto, aby výzkum s cílem vytvořit zrcadlové bakterie nebyl povolen a aby poskytovatelé finančních prostředků dali jasně najevo, že takovou práci nebudou podporovat.“
Jednou ze signatářek výzvy je i Kate Adamalová, syntetická bioložka z Minnesotské univerzity, která pracovala na vytvoření zrcadlové buňky. Jenže během svého výzkumu pochopila možné hrozby a na svůj obor změnila názor. „Neměli bychom vytvářet zrcadlový život,“ uvedla pro britský deník The Guardian. „Máme čas na diskuzi. A právě o to jsme se touto prací snažili: abychom zahájili globální konverzaci.“
