Z Prahy bude kosmické centrum EU. Usídlí se tam vesmírná agentura zaměstnávající 700 lidí

Nahrávám video

Z Prahy by se do budoucna mělo stát kosmické centrum celé Evropské unie. V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením organizace GSA, která v Praze řídí evropský družicový systém Galileo. Agentura se tak rozroste ze stávajících 100 na zhruba 700 lidí. Oznámili to zástupci ministerstva dopravy.

Z České republiky se tak, kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, bude řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země.

EU letos navrhla navýšení rozpočtu svého kosmického programu v nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období o 30 procent na 16 miliard eur, tedy přes 410 miliard korun.

Vláda nedávno schválila na návrh ministerstva dopravy investice do kosmických aktivit 1,205 miliardy korun ročně, což je o 275 milionů více než dosud. Chce tak přispět k tomu, aby se Česko i díky kosmickým aktivitám zbavilo nálepky nízkonákladové ekonomiky a montovny.

Ministerstvo: Kosmická výroba se jako investice vyplácí

V České republice se účastní kosmického programu kolem 50 firem. Součástí kosmické výroby jsou například rolovací solární panely pro stovky družic z kunovické firmy 5M, adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost takových investic do ekonomiky více než osminásobná.

Díky podnikatelskému inkubátoru ESA BIC se navíc rozvíjí více než 20 dalších firem, které zpravidla využívají kosmické technologie na Zemi. Za tři roky fungování programu získaly začínající firmy soukromé investice 210 milionů korun, zatímco náklady na projekt ESA BIC do roku 2021 jsou 70 milionů. Tyto firmy zároveň generují zisk z prodeje svých produktů na trhu, a mají tedy další přínosy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...