Video: Japonští úhoři se umí prodrat ze žaludku predátora, který je ulovil

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Vědci už celé roky vědí o neobvyklé superschopnosti úhoře japonského. Tato ryba s hadovitým tělem totiž podle řady pozorování umí uniknout predátorům. Ale ne při lovu, nýbrž po něm – když už je u zdánlivě úspěšného lovce bezpečně v žaludku. V nové studii se podařilo popsat, jak to úhoři dělají.

Nahrávám video
Únik úhoře ze žaludku hlaváče
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Bez unagi si Japonci svou tradiční kuchyni neumí představit. Pod tímto slovem se skrývá právě výše popsaná rybka, příbuzná našeho evropského úhoře, jen menší. Tento tvor není jen chutný, ale také zajímavý pro vědce: například teprve roku 1991 objevili, kde v oceánu se třou. Teď v odborném časopise Current Biology vědci popsali, jak úhoř uniká predátorům přímo ze žaludku.

Unagi na talíři
Zdroj: Wikimedia Commons/ ジョンドウ

Yuga Hasegawa, který výzkum vedl, nejprve vložil úhoře do akvária, které obýval jeho oblíbený predátor, hlaváč Odontobutis obscura (české jméno nemá). Nádrž pak vědci snímali kombinací obyčejných vysokorychlostních kamer a kamer rentgenových. Díky tomu viděli, co se děje ve vodě, ale i uvnitř samotných ryb. Úhoře ještě napustili kontrastní látkou, aby byl na přístrojích uvnitř hlaváče lépe vidět. Biologové totiž předpokládali, že hadovitá rybka bude rychle pozřena.

Útěk z vězení

Což se přesně stalo. Hlaváč úhoře prakticky okamžitě nasál do tlamy a spolkl. Menší ryba se ale nevzdala a rychle začala pracovat na plánu útěku z vězení. Protože hlaváči polykají kořist živou a teprve pak ji ve svých útrobách drtí a rozkládají, měla na to nějaký čas. Neváhala ani sekundu, jako by ani neznámým prostředím nebyla překvapená.

Hlaváč Odontobutis obscura
Zdroj: Wikimedia Commons/ I, KENPEI

Podle zprávy japonských biologů začala čile zkoumat své okolí, vplula do všech koutů žaludku a pomocí svého ocasu ho prozkoumávala – jako by nevidomý svou holí testoval cestu. Nakonec vyhodnotila jako nejlepší únikovou trasu jícen hlaváče. Úhoř do něj zasunul svůj ocas a pomalu ho tlačil hlouběji. Podařilo se mu tak proniknout až do hlaváčových žaber, kudy se dokázal prodrat ven, na svobodu.

Nahrávám video
Únik úhoře ze žaludku hlaváče
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Výsledky byly pro vědce překvapivé, nečekali, že se úhoř dokáže dostat z tak beznadějné situace. Předpokládali totiž, že unikají jenom z úst dravce. Že zvládnou tento manévr ze žaludku, bylo zcela nečekané.

Podle výzkumů to ale není automatické, úhoři se o to sice snaží, ale zdaleka ne vždy uspějí. Japonští přírodovědci zopakovali tento experiment dvaatřicetkrát, ale ven se úhořů dostalo jenom devět. Zvládli to v průměrném čase 56 sekund.

Ohrožený

Ani tato schopnost ale úhořům nepomáhá uniknout před jejich největším nepřítelem. Tato ryba totiž velmi špatně snáší změny teploty vody, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Stavy úhořů už roky klesají, a to přes intenzivní snahu japonských expertů o jejich ochranu a množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...