Video: Japonští úhoři se umí prodrat ze žaludku predátora, který je ulovil

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Vědci už celé roky vědí o neobvyklé superschopnosti úhoře japonského. Tato ryba s hadovitým tělem totiž podle řady pozorování umí uniknout predátorům. Ale ne při lovu, nýbrž po něm – když už je u zdánlivě úspěšného lovce bezpečně v žaludku. V nové studii se podařilo popsat, jak to úhoři dělají.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Bez unagi si Japonci svou tradiční kuchyni neumí představit. Pod tímto slovem se skrývá právě výše popsaná rybka, příbuzná našeho evropského úhoře, jen menší. Tento tvor není jen chutný, ale také zajímavý pro vědce: například teprve roku 1991 objevili, kde v oceánu se třou. Teď v odborném časopise Current Biology vědci popsali, jak úhoř uniká predátorům přímo ze žaludku.

Unagi na talíři
Zdroj: Wikimedia Commons/ ジョンドウ

Yuga Hasegawa, který výzkum vedl, nejprve vložil úhoře do akvária, které obýval jeho oblíbený predátor, hlaváč Odontobutis obscura (české jméno nemá). Nádrž pak vědci snímali kombinací obyčejných vysokorychlostních kamer a kamer rentgenových. Díky tomu viděli, co se děje ve vodě, ale i uvnitř samotných ryb. Úhoře ještě napustili kontrastní látkou, aby byl na přístrojích uvnitř hlaváče lépe vidět. Biologové totiž předpokládali, že hadovitá rybka bude rychle pozřena.

Útěk z vězení

Což se přesně stalo. Hlaváč úhoře prakticky okamžitě nasál do tlamy a spolkl. Menší ryba se ale nevzdala a rychle začala pracovat na plánu útěku z vězení. Protože hlaváči polykají kořist živou a teprve pak ji ve svých útrobách drtí a rozkládají, měla na to nějaký čas. Neváhala ani sekundu, jako by ani neznámým prostředím nebyla překvapená.

Hlaváč Odontobutis obscura
Zdroj: Wikimedia Commons/ I, KENPEI

Podle zprávy japonských biologů začala čile zkoumat své okolí, vplula do všech koutů žaludku a pomocí svého ocasu ho prozkoumávala – jako by nevidomý svou holí testoval cestu. Nakonec vyhodnotila jako nejlepší únikovou trasu jícen hlaváče. Úhoř do něj zasunul svůj ocas a pomalu ho tlačil hlouběji. Podařilo se mu tak proniknout až do hlaváčových žaber, kudy se dokázal prodrat ven, na svobodu.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Výsledky byly pro vědce překvapivé, nečekali, že se úhoř dokáže dostat z tak beznadějné situace. Předpokládali totiž, že unikají jenom z úst dravce. Že zvládnou tento manévr ze žaludku, bylo zcela nečekané.

Podle výzkumů to ale není automatické, úhoři se o to sice snaží, ale zdaleka ne vždy uspějí. Japonští přírodovědci zopakovali tento experiment dvaatřicetkrát, ale ven se úhořů dostalo jenom devět. Zvládli to v průměrném čase 56 sekund.

Ohrožený

Ani tato schopnost ale úhořům nepomáhá uniknout před jejich největším nepřítelem. Tato ryba totiž velmi špatně snáší změny teploty vody, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Stavy úhořů už roky klesají, a to přes intenzivní snahu japonských expertů o jejich ochranu a množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...