Vedra škodí hlavně seniorům, trápí orgány i psychiku

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Na jaře zachvátila Asii na několik týdnů vlna veder, při níž teploty v indickém hlavním městě přesáhly 49 stupňů Celsia ve stínu. V úmorném vedru omdlévali politici účastnící se tamní volební kampaně, hlasatelé zpráv i indičtí voliči čekající v dlouhých frontách, aby mohli vhodit své hlasy do uren. V červnu letošního roku zase zemřely stovky lidí na hadždži, muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, když se teploty také přiblížily k padesáti stupňům Celsia, a navíc se k nim přidala vysoká vlhkost vzduchu.

Tento týden pak úporné vedro zasáhne Moravu. Teploty sice budou výrazně nižší než ve výše popsaných případech, ale na jižní Moravě mohou tropické třicítky vydržet až osm dní v kuse.

V poslední době se podobné extrémy objevují na stále větší části planety. Ať už ale přijdou kamkoliv, vždy je spojuje jedna věc: na extrémní horko nejčastěji umírají senioři a podle dostupných údajů se tato krize zhoršuje. Podle vědců, kteří vydali studii v odborném žurnálu Nature, je nadměrná zátěž seniorů způsobená dvěma hlavními faktory, jež budou v průběhu dalších let také stále horší.

Za prvé, teploty jsou v současnosti vyšší než kdykoli v moderní minulosti lidského druhu. V devítiletém období mezi lety 2015 a 2023 byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty od roku 1880, kdy se začaly vést celosvětové záznamy. Za druhé, populace na celém světě stárne. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na téměř 2,1 miliardy, což bude představovat více než pětinu světové populace. Pro srovnání: dnes je tento podíl třináct procent.

Kombinace těchto faktorů znamená, že stále větší počet zranitelných starších osob bude vystaven sílícímu horku. Podle zmiňované studie bude roku 2050 více než 23 procent světové populace ve věku 69 let a více žít v oblastech, kde maximální teploty běžně překračují 37,5 stupňů Celsia, zatímco dnes je to jen čtrnáct procent. A to znamená, že nebezpečně vysokým teplotám bude vystaveno až 250 milionů dalších starších dospělých. Většina těchto ohrožených seniorů žije v zemích s nižšími a středními příjmy s nedostatečnými službami a omezeným přístupem k elektřině, chladicím zařízením a nezávadné vodě.

Proč je extrémní horko pro seniory tak nebezpečné

Extrémní horko zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. To znamená, že nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny – a právě tyto orgány jsou s vyšším věkem nejvíc „unavené“ a tedy zranitelné.

Starší lidé se navíc nepotí tolik jako mladší lidé, a proto je pro jejich tělo obtížnější se při zvýšených teplotách ochladit. Tyto problémy umocňují běžné léky na předpis, jako jsou anticholinergika, které dále snižují schopnost potit se. A přitom je na těchto léčivech spousta seniorů závislých.

Pobyt venku v horkém a vlhkém počasí může způsobit dehydrataci, což je problém, který zhoršují vedlejší účinky léků na předpis, jako jsou diuretika a beta-blokátory. Opět jsou to léčiva rozšířená zejména u seniorů. Dehydratace může u starších osob způsobit slabost a závratě, což zvyšuje riziko pádu a zranění. Přitom pády mají pro seniory mnohem horší důsledky než pro mladé – ať už proto, že jsou celkově křehčí, ale i pro delší a složitější léčení.

Ani to ale ještě není všechno. Horko může přinést podmínky spojené s horší kvalitou vzduchu, zejména se to týká ozonového znečištění a takzvaného letního smogu. Špatná kvalita ovzduší pak ztěžuje dýchání zejména těm, kteří již mají problémy s plícemi, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Nahrávám video
Studio 6: Jak rozdýchat vedro
Zdroj: ČT24

Nesnesitelné noci

Podle lékařů pro starší osoby s fyzickými zdravotními problémy mohou představovat značné nebezpečí teploty už od 26,7 stupňů Celsia, ale pokud je vlhkost vzduchu až devadesát procent, může být pro starší osoby nebezpečných i pouhých 25,5 stupňů.

Ještě horší než dny ale mohou být pro seniory noci, zejména pokud vedra vydrží déle než týden. Noční vedra jsou obzvláště škodlivá pro starší osoby, které si nemohou dopřát klimatizaci. Ideální teplota pro klidný spánek starších dospělých se pohybuje kolem dvaceti stupňů, pokud teplota vzroste víc, tak se kvalita spánku zhoršuje.

To znamená i horší regeneraci, větší únavu druhý den, což zase může zhoršit zranitelnost seniorů při různých pádech. Nekvalitní noční spánek může u starších lidí vyvolat ale navíc i deprese a zmatenost během bdění. Nedostatečně se komunikuje i fakt, že některé léky mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou uloženy na místech teplejších, než je 25 stupňů.

Nejen deprese

Výše zmíněné deprese ale nejsou jediný psychologický problém, jemuž senioři v horku čelí. Delší vlny veder je totiž mnohdy zavírají doma – horko na ulicích nebo někdy i tlak potomků, kteří se snaží své (pra)rodiče před rizikem ochránit, znamená, že starší lidé musí trávit delší čas doma, izolovaní od známých, koníčků a činností, na něž jsou zvyklí.

Delší pobyt v interiéru při nesnesitelných teplotách může u starších osob vyvolat nudu, depresi a izolaci. A také nepříjemné vzpomínky na doby, kdy museli zavření trávit během covidu někdy i měsíce – a zemřeli jim tehdy třeba jejich blízcí.

U mnoha seniorů přicházejí s vyšším věkem i kognitivní poruchy – právě během veder to je velmi rizikové, protože nemusí plně pochopit vážnost situace, rozsah výstrahy nebo možné důsledky, jež jim hrozí.

Specifické problémy mají starší lidé s omezenou fyzickou pohyblivostí nebo bez přístupu k vlastnímu dopravnímu prostředku: protože jsou pomalejší než mladší dospělí, trvá jim jakákoliv cesta výrazně déle. Stráví tedy v neklimatizovaných prostorách nebo na přímém Slunci delší čas, navíc je může horko unavit natolik, že cesta třeba na nákup jim trvá déle, než jsou zvyklí.

Politici mohou usilovat o snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv v automobilech, elektrárnách a továrnách, které způsobují globální oteplování. Nic z toho ale seniorům nepomůže, protože dopady těchto opatření se projeví za desítky let.

Klíčová role v ochraně seniorů tedy spočívá v rukou jejich blízkých anebo profesionálních pečovatelů, pokud jsou v péči institucí. Pro konkrétní péči o seniory pak platí podobné zásady jako u běžných dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...