Vědci zřejmě našli příčinu šedivění vlasů, zodpovědné jsou zaseknuté buňky

Američtí vědci věří, že se jim podařilo odhalit příčinu šedivění vlasů s přibývajícím věkem. Za tento fenomén podle nich mohou pigmentové buňky ve vlasových folikulech, které ztrácejí schopnost dozrávat, a nejsou tak vlasům déle schopny dodávat přirozenou barvu nebo odstín. Tento objev by jednou mohl pomoci proces zcela zvrátit, napsal server BBC News.

Vlasy lidem rostou a vypadávají neustále – je to normální cyklus, který se opakuje po celý život. Nové vlasy vyrůstají z vlasových folikulů, které se nacházejí v kůži a v nichž sídlí také melanocyty produkující pigment. Melanocyty se také neustále rozpadají a obnovují. Nové se vytvářejí z kmenových buněk a právě tyto buňky se podle vědců „zasekly“ v limbu u lidí, jejichž vlasy zešedivěly.

Jak vlasy stárnou, vypadávají a pak opakovaně dorůstají, stále větší počet kmenových buněk začíná zpomalovat. Přestanou se pohybovat po folikulu a ustálí se, čímž nedozrají v plnohodnotné melanocyty. Bez tvorby pigmentu vlasy zešednou, zbělají nebo zestříbrní.

Tým z Newyorské univerzity studoval tento proces u myší, které mají identické buňky, jež u nich určují brvu srsti. Pokud se jeho poznatky potvrdí u lidí, bylo by pravděpodobně možné vyvinout způsob, jak do budoucna předejít šedinám. Vědci to popsali v odborném žurnálu Nature.

Podle Britské asociace dermatologů (BAD) by práce na melanocytech mohla také pomoci lidskému chápání některých druhů rakoviny a dalších onemocnění a jejich léčbě.

Sen o konci šedin

Není to poprvé, co vědci naznačili, že šedivění vlasů by mohlo být částečně vratným procesem. Jednou z možných příčin je podle dřívějších studií špatná strava.

Někteří vědci také tvrdí, že stres může přispívat k tomu, že lidské vlasy zbělají, a navrhují, že odstranění příčin úzkosti by mohlo obnovit proces pigmentace – alespoň na chvíli. Jiné výzkumy naznačují, že o tom, kdy lidé zešediví, částečně rozhoduje genetika nebo DNA.

Zatímco někteří lidé raději skrývají šediny barvou, jiní je přijímají. Někteří se dokonce rozhodnou předběhnout přírodu a předčasně si obarví vlasy na stříbrno, bílo nebo na šedo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...