Vědci vylepšili dalekohled o velikosti planety. Zachytí černé díry v doposud nemožném detailu

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.

„S EHT jsme získali první snímky černých děr díky detekci rádiových vln na frekvenci 230 GHz. Ale jasný prstenec, který jsme viděli a který vznikl ohybem světla v gravitaci černé díry, vypadal stále rozmazaně, protože jsme byli na absolutní hranici toho, jak ostré jsme mohli snímky udělat,“ řekl spoluvedoucí výzkumu Alexander Raymond z NASA.

„Při frekvenci 345 GHz budou naše snímky ostřejší a detailnější, což zase pravděpodobně odhalí nové vlastnosti (pozorovaných objektů, pozn. red.), a to jak ty, které byly dříve předpovězeny, tak možná i některé, které nebyly.“

Dalekohled, jaký svět neviděl

EHT je vlastně neexistující dalekohled s rozměry Země. Tento virtuální teleskop vznikl propojením několika rádiových antén po celém světě pomocí techniky zvané interferometrie. Pro získání snímků s vyšším rozlišením mají astronomové dvě možnosti: Zvětšit vzdálenost mezi rádiovými anténami nebo pozorovat na vyšší frekvenci. Vzhledem k tomu, že EHT už je vlastně velký jako celá planeta, bylo jedinou možností rozšířit její frekvenční rozsah. A přesně to teď vědci udělali.

Observatoře EHT využité k vytvoření "celoplanetárního dalekohledu"
Zdroj: EHT

Je to poprvé, co se to podařilo, změna nastavení byla ale nesmírně náročná – hlavně proto, že vodní pára v atmosféře pohlcuje vlny na frekvenci 345 GHz mnohem více než na frekvenci 230 GHz, což oslabuje signály z černých děr na vyšší frekvenci. Klíčem k úspěchu bylo zlepšit citlivost EHT, což vědci učinili zvětšením šířky pásma přístrojů a pak tím, že zkrátka počkali na ideální počasí na všech stanovištích.

Očekává se, že v důsledku těchto a dalších modernizací globální soustava zvýší množství ostrých a jasných dat, která má EHT k dispozici pro zobrazování, desetinásobně. To vědcům umožní nejen vytvářet podrobnější a citlivější snímky, ale také filmy s těmito „brutálními vesmírnými bestiemi“ v hlavních rolích.

„Úspěšné pozorování EHT na frekvenci 345 GHz je významným vědeckým milníkem,“ říká Lisa Kewleyová, ředitelka Centra pro astrofyziku na Harvardu. „Posunutím hranic rozlišení dosahujeme nebývalé jasnosti při zobrazování černých děr, kterou jsme slíbili již na začátku, a nastavujeme nové a vyšší standardy pro možnosti pozemního astrofyzikálního výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...