Vědci přesněji popsali velikost megalodona. Jen jeho ploutev byla větší než člověk

Britský vědecký tým pomocí přesnějších metod vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle. Megalodon, který obýval oceány před 23 až třemi miliony let, podle studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports měřil až 16 metrů a jeho hřbetní ploutev téměř dosahovala výšky dospělého člověka.

Tento zástupce třídy paryb je vzdáleným předchůdcem dnešního žraloka bílého, který mnohdy dosahuje délky přes šest metrů a jehož míry společně s dalšími čtyřmi druhy žraloků vědci využili při výpočtu velikosti megalodona.

Ve výsledku byl prehistorický zástupce třídy paryb dlouhý 16 metrů, z čehož zhruba 4,65 metru tvořila hlava a 3,85 metru ocas. Hřbetní ploutev měl vysokou 1,62 metru.

Projekt snů

„Vždycky jsem byl blázen do žraloků. Jako vysokoškolák jsem se potápěl se žraloky bílými v Jihoafrické republice – samozřejmě v ochranné ocelové kleci,“ uvedl paleobiolog Jack Cooper z univerzity v Bristolu, který se na studii podílel a nazval ji svým „vysněným projektem“.

„Megalodon byl vlastně tím zvířetem, které mě v šesti letech inspirovalo dát se na paleontologii,“ řekl Cooper. „Vzhledem k tomu, že máme akorát hodně samostatných zubů, je studium celého zvířete těžké,“ dodal.

Vyhynulého žraloka v posledních letech proslavily zejména televizní dokumentární pořady a také Hollywood v akčním trháku MEG: Monstrum z hlubin z roku 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...