Vědci odrazují od používání sprejů. Významně přispívají ke znečištění ovzduší, tvrdí

Rostoucí spotřeba aerosolových výrobků v domácnostech představuje celosvětový problém. Do ovzduší se tak dostává velké množství škodlivých těkavých organických látek (VOC). Nyní se na tento trend zaměřila nová britská studie, kterou zveřejnil časopis Elementa: Science of the Anthropocene. Vědci v té souvislosti apelují, aby lidé vyměnili spreje například za tuhé deodoranty nebo vlasové gely.

Vědci vypočítali, že v současnosti se ve světových domácnostech používá obrovské množství jednorázových aerosolových produktů. Konkrétně se jedná o více než 25 miliard plechovek ročně. Patří mezi ně například běžně užívané antiperspirační spreje, laky na vlasy nebo třeba různé čističe.  

Tento trend ročně vede k úniku více než 1,3 milionu tun organických těkavých látek do ovzduší. To je podle nové studie více, než vypustí všechna vozidla ve Velké Británii. Experti navíc varují, že se situace bude dál zhoršovat a zhruba za třicet let by už mohlo jít dokonce o 2,2 milionu tun těchto emisí. 

Zmíněné látky, které je bežně možné najít v aerosolových rozprašovačích, se často uvolňují také například z automobilů. V tomto případě se však v posledních letech emise v některých vyspělých zemích díky cíleným opatřením snížily. 

Rapidní nárůst spotřeby

Do sprejů se VOC začaly ve velkém přidávat poté, co bylo na konci osmdesátých let minulého století zakázáno používat chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), které ničí ozonovou vrstvu. Tehdy však nikdo nepředpokládal, že globální spotřeba těkavých organických látek tolik poroste.  

Konkrétně studie uvádí, že v bohatých zemích jeden člověk v průměru vypotřebuje deset aerosolových plechovek ročně. Nejčastěji se jedná o výrobky, které jsou určené pro péči o tělo. Emise každým rokem stoupají mimo jiné kvůli růstu ekonomik s nižšími a středními příjmy. Obyvatelé těchto zemí totiž zmíněné produkty nakupují častěji.

Spolu s tímto trendem se stále více ukazuje, jak jsou těkavé organické látky nebezpečné. Ve slunečním světle totiž tyto chemikálie můžou reagovat s oxidy dusíku a poškozovat lidské zdraví nebo právě ozonovou vrstvu.

Autoři studie proto vyzývají politiky, aby se používání zmíněných chemikálií omezilo. V současnosti je totiž možné na ně natrefit ve více než 90 procentech aerosolových plechovek.

Vyměňte deodorant ve spreji za tuhý, nabádají vědci

Vhodnou cestu by podle vědců mohla představovat podpora méně škodlivých plynů, jako je například dusík, nebo propagace nesprejových verzí produktů. „Prakticky všechny spotřební výrobky na bázi aerosolu lze dodávat také v nearosolové formě,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Alastair Lewis z britského National Centre for Atmospheric Science.

V té souvislosti zmínil například tuhé nebo kuličkové deodoranty, vlasové gely či tekuté čističe pro domácnost. „Provedení pouhých malých změn v tom, co nakupujeme, může mít zásadní dopad na kvalitu venkovního i vnitřního ovzduší,“ dodal s tím, že současný stav není dlouhodobě udržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...