Vědci odrazují od používání sprejů. Významně přispívají ke znečištění ovzduší, tvrdí

Rostoucí spotřeba aerosolových výrobků v domácnostech představuje celosvětový problém. Do ovzduší se tak dostává velké množství škodlivých těkavých organických látek (VOC). Nyní se na tento trend zaměřila nová britská studie, kterou zveřejnil časopis Elementa: Science of the Anthropocene. Vědci v té souvislosti apelují, aby lidé vyměnili spreje například za tuhé deodoranty nebo vlasové gely.

Vědci vypočítali, že v současnosti se ve světových domácnostech používá obrovské množství jednorázových aerosolových produktů. Konkrétně se jedná o více než 25 miliard plechovek ročně. Patří mezi ně například běžně užívané antiperspirační spreje, laky na vlasy nebo třeba různé čističe.  

Tento trend ročně vede k úniku více než 1,3 milionu tun organických těkavých látek do ovzduší. To je podle nové studie více, než vypustí všechna vozidla ve Velké Británii. Experti navíc varují, že se situace bude dál zhoršovat a zhruba za třicet let by už mohlo jít dokonce o 2,2 milionu tun těchto emisí. 

Zmíněné látky, které je bežně možné najít v aerosolových rozprašovačích, se často uvolňují také například z automobilů. V tomto případě se však v posledních letech emise v některých vyspělých zemích díky cíleným opatřením snížily. 

Rapidní nárůst spotřeby

Do sprejů se VOC začaly ve velkém přidávat poté, co bylo na konci osmdesátých let minulého století zakázáno používat chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), které ničí ozonovou vrstvu. Tehdy však nikdo nepředpokládal, že globální spotřeba těkavých organických látek tolik poroste.  

Konkrétně studie uvádí, že v bohatých zemích jeden člověk v průměru vypotřebuje deset aerosolových plechovek ročně. Nejčastěji se jedná o výrobky, které jsou určené pro péči o tělo. Emise každým rokem stoupají mimo jiné kvůli růstu ekonomik s nižšími a středními příjmy. Obyvatelé těchto zemí totiž zmíněné produkty nakupují častěji.

Spolu s tímto trendem se stále více ukazuje, jak jsou těkavé organické látky nebezpečné. Ve slunečním světle totiž tyto chemikálie můžou reagovat s oxidy dusíku a poškozovat lidské zdraví nebo právě ozonovou vrstvu.

Autoři studie proto vyzývají politiky, aby se používání zmíněných chemikálií omezilo. V současnosti je totiž možné na ně natrefit ve více než 90 procentech aerosolových plechovek.

Vyměňte deodorant ve spreji za tuhý, nabádají vědci

Vhodnou cestu by podle vědců mohla představovat podpora méně škodlivých plynů, jako je například dusík, nebo propagace nesprejových verzí produktů. „Prakticky všechny spotřební výrobky na bázi aerosolu lze dodávat také v nearosolové formě,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Alastair Lewis z britského National Centre for Atmospheric Science.

V té souvislosti zmínil například tuhé nebo kuličkové deodoranty, vlasové gely či tekuté čističe pro domácnost. „Provedení pouhých malých změn v tom, co nakupujeme, může mít zásadní dopad na kvalitu venkovního i vnitřního ovzduší,“ dodal s tím, že současný stav není dlouhodobě udržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...