Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Jedním z nově objevených druhů je pruhovaná vakoveverka s latinským názvem Dactylonax kambuayai. Jejím typickým znakem je mimořádně dlouhý čtvrtý prst, který je dvakrát delší než ty ostatní. Vakoveverka ho používá k lovu larev dřevokazného hmyzu podobně jako třeba madagaskarský lemur ksukol.

Druhým druhem je vačnatec s latinským názvem Tous ayamaruensis, který je úzce příbuzný s australským vakovcem létavým. Nemá ale uši porostlé srstí a má chápavý ocas. Ani jeden z druhů zatím nedostal české jméno.

Srovnání prstů: (a) nově objevené vakoveverky Dactylonax kambuayai s (b) vakoveverkou dlouhoprstou a vakoveverkou Dactylonax ernstmayri
Zdroj: Journals of Australian Museum

Dosud jen fosilie

Oba druhy dosud věda znala jen z fosilií nalezených v Austrálii. Vědeckému týmu se je podařilo najít a vyfotografovat s pomocí místních komunit na poloostrově Ptačí hlava v severozápadní části ostrova Nová Guinea, napsal server New Scientist. Tato část Nové Guineje spadá pod Indonésii.

Fosilní nálezy původně naznačovaly, že Dactylonax kambuayai žil v centrální oblasti australského Queenslandu asi před třemi sty tisíci lety, ale zřejmě tam vyhynul v době ledové. Až do nynějšího objevu ho vědci znali jen z kosterních ostatků na Papui Nové Guineji, které byly staré nejméně šest tisíc let.

Také Tous ayamaruensis byl pokládán za dávno vyhynulého. Jako první ho popsal australský zoolog Ken Aplin, který poskládal fosilní fragmenty nalezené koncem 20. století v západní části Papuy.

Flannery tvrdí, že tyto objevy jsou důkazem toho, že poloostrov Ptačí hlava, známý také jako Vogelkop, byl kdysi součástí australského kontinentu. Tato souvislost podle něj může mít širší dopady.

Tim Flannery
Zdroj: Reuters/Tim Wimborne

„Tamní lesy mohou skrývat ještě více skrytých pozůstatků dávno minulé Austrálie,“ dodal Flannery, který je známý také jako autor řady knih, z nichž česky vyšly Objevuj svět zvířat – Podivní, divocí, úžasní! (2020) a Měníme podnebí: minulost a budoucnost klimatických změn (2005, 2007).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...