Vědci objevili v Panamě zatím nepopsaný druh ropuch. Už teď jsou ohrožené

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.

„Nový druh jsme nazvali Atelopus fronterizo. Druhové jméno odráží název, kterým domorodí obyvatelé označují někoho, kdo žije poblíž hranice. Zároveň však používají toto označení i pro příslušníky panamské pohraniční vojenské policie sloužící v Dariénu, kteří zajišťují bezpečnost v této neklidné části Panamy. Bez logistické podpory této organizace by byl náš výzkum v některých částech Dariénu nemožný,“ uvedl Milan Veselý.

  • Ropuchy rodu Atelopus patří mezi nejvýraznější a nejpozoruhodnější skupiny neotropických žab. Zároveň je to jedna z nejvíce ohrožených skupin obojživelníků na světě, neboť v posledních 20 letech byl zaznamenán jejich masivní úbytek a u řady populací často také vyhynutí.

Životní prostor rodu Atelopus sahá od Kostariky po Bolívii a aktuálně do něj patří 100 uznávaných druhů. Jenom šest druhů se vyskytuje v Panamě, přičemž poslední z nich byl popsán před více než čtvrtstoletím. Jeden z těchto druhů, zlatě zbarvený Atelopus zeteki, je nejen panamskou národní žábou, ale také mezinárodním symbolem boje za záchranu populací obojživelníků v Latinské Americe.

„Vzhledem k pokračující deforestaci, ničení původních biotopů a všudypřítomné chytridiomykóze se zdálo málo pravděpodobné, že ještě lze nalézt dosud nepopsaný druh těchto pestrých a výrazných ropuch, který dosud zůstal neobjeven herpetology pracujícími v Panamě. Přesto se nám během expedic do nepřístupných oblastí Dariénu podařilo objevit několik populací, které se už na pohled poněkud lišily od všech dosud popsaných druhů,“ popsal Milan Veselý.

Objev ležel sto let v muzeu

Molekulární analýza odebraných vzorků tkáně ropuchy ukázala, že se opravdu jedná o samostatný  rod. Vědci pak zjistili, že tato výrazná a barevná žába ležela bez povšimnutí odborníků více než sto let v depozitářích významných muzeí.

„Tento druh byl totiž poprvé nalezen už v roce 1911 poblíž osady Puerto Obaldía na panamsko-kolumbijské hranici přírodovědcem Henrym Pitierem. Tento nejstarší známý exemplář uložený v United States National Museum byl v roce 1931 herpetologem Dunnem zvolen jako paratypus druhu Atelopus glyphus,“ podotkl Milan Veselý.

Podobně dopadly i pozdější nálezy těchto ropuch, které zoologové bez většího zájmu uložili do sklenic s označením „Atelopus sp.“ Podle Milana Veselého není velkým překvapením, že nalezené ropuchy dlouhé desítky let nebyly přesně popsány.

„Vzhledem k velké variabilitě barevných vzorů a morfometrických znaků je velmi obtížné charakterizovat druhy některých druhových komplexů v rodu Atelopus pouze na základě morfometrie či zbarvení. Zřejmě proto zůstal tento taxon tak dlouho nepopsán, ač se jím zabývali přední světoví herpetologové. Moderní technologie, které jsou nyní využívány v integrativní taxonomii, nám umožňují vyřešit i takto obtížné taxonomické záhady. Díky tomu se nám podařilo druh přesvědčivě definovat nejen molekulárně, ale také bioakusticky a morfologicky,“ řekl.

V současné době je 97 procent známých druhů ropuch rodu Atelopus řazeno podle Červeného seznamu IUCN do kategorie „ohrožený“ (EN), „kriticky ohrožený“ (CR) nebo „vyhynulý“ (EX). „Toto plošné vymírání bylo ve velké většině zjištěných případů způsobeno chytridiomykózou, což je nemoc způsobená parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis, která byla objevena právě ve Střední Americe a v současnosti je jednou z příčin globální krize obojživelníků,“ upozorňuje Veselý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 12 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 15 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 19 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 23 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.